Herci a herečky: THULINOVÁ Ingrid

nar. 27. ledna 1926 - Sollefteå, Västerbotten (Švédsko)

zem. 7. ledna 2004 - Stockholm (Švédsko)

Poté, co se rodina přestěhovala do Stockholmu, studovala na Påhlmanově obchodním institutu. Navštěvovala rovněž baletní kurzy u Lally Casselové, ale postupně ji stále víc přitahovalo divadlo. První herecké zkušenosti sbírala na jevišti Městského divadla v Norrköpingu a 1950-52 absolvovala odbornou hereckou průpravu v divadelní škole při Královském dramatickém divadle ve Stockholmu. Od konce 40. let se začala uplatňovat také před film. kamerou, ale zásadní obrat v její kariéře učinil Ingmar Bergman, pod jehož režijním vedením hrála nejprve 1956-60 v Městském divadle v Malmö; postupně se stala vedle Bibi Anderssonové, Harriet Anderssonové a Liv Ullmannové jednou z protagonistek jeho proslulých filmových děl, díky nimž získala mezinárodní renomé. Z plejády postav, které vytvořila v Bergmanových psychologických a symbolických dramatech, vynikají zejména profesorova snacha Marianna v Lesních jahodách, potratem sklíčená Cecilie Elliusová v Než se rozední (cena ex aequo na MFF v Cannes 1958), manažer Voglerova hypnotizérského divadla Aman a kejklířova manželka Manda v Tváři, stárnoucí učitelka Marianne v Hostech večeře Páně, smrtelně nemocná lesbická překladatelka Ester v Mlčení, malířova milenka Veronika Voglerová v Hodině vlků, jedna ze tří sester Karin v Šepotech a výkřicích (Donatellův David 1974) a alkoholem zničená herečka Rakel Egermanová v TV snímku Po zkoušce. Během 60. a 70. let prokázala, že její herecké umění není závislé pouze na stylu a poetice Bergmanových film. úvah, ovšem stejně tak dobře může spolupracovat i s jinými zkušenými a citlivými režiséry. V politickém dramatu o protifrankistickém odboji Válka skončila (r. Costa-Gavras) ztělesnila pařížskou grafičku Mariannu, dlouholetou družku španělského revolucionáře (Yves Montand). Působivý portrét inteligentní, chladně vypočítavé, intrikánské a neřestem podlehající ženy vykreslila v postavě německé baronky Sofie von Essenbeck, která se dopustí krvesmilstva se stejně zkaženým synem (Helmut Berger), v dramatické společenské fresce o zániku velkoburžoazní rodiny Soumrak bohů (r. L. Visconti). Naposledy se připomněla úlohou romantické šedesátnice Adeliny, o jejímž milostném vzplanutí k ženatému hudebníkovi (Dado Ruspoli) vypráví melodrama z domova důchodců Dům úsměvů (r. M. Ferreri). Jako režisérka debutovala krátkým filmem Hängivelsen (1965, Oddanost; spol. r. Allan Edwall) a za kameru se postavila ještě dvakrát (Jedna a jedna, Rozpůlené nebe). 1993 vydala autobiografickou knihu Somebody I Knew (Někdo, koho jsem znala). Byla hostem MFF v Karlových Varech 1982. Jejím druhým manželem je od 1956 režisér a zakladatel Švédského film. ústavu Harry Schein.

Filmografie

1948 - Känn dej som hemma (Ať se tu cítíš jako doma; r. EgilHolmsen); Dit vindarna bär (Tam, kam nás vítr žene; r. Åke Ohberg);
1949 - Havets son (Syn přístavu; r. Rolf Husberg);Kärleken segrar (Láska vítězí; r. Gustaf Molander);
1950 - Hjärter knekt (Srdcový spodek; r. Hasse Ekman); Närkärleken kom till byn (Když láska přichází do vsi; r. Arne Mattsson);
1951 - Leva på"Hoppet" (Žít na "Naději"; r. Göran Gentele);
1952 - Möte med livet (Setkání sživotem; r. Gösta Werner); Kalle Karlson från Jularbo (Kalle Karlson zJularbo; r. Ivar Johansson);
1953 -En skärgårdsnatt (Noc na souostroví; r. Bengt Logardt); Göingehövdingen(Náčelník; r. Åke Ohberg);
1954 - I rök och dans (V kouři a tanci; r. Bengt Blomgren); Två sköna juveler(Dva krásné šperky; r. Rolf Husberg);
1955 - Hoppsan! (Hopla!; r. Stig Olin); Danssalongen (Taneční salon; r.Börje Larsson);
1956 - Pettersson iAnnorlunda (Pettersson v Annorlundě; r. Per Gunvall); Foreign Intrigue (Cizízásah; r. Sheldon Reynolds);
1957 -Aldrig i livet (Nikdy v mém životě; r. Arne Ragneborn); Smultronstället (Lesní jahody; r. Ingmar Bergman);
1958 - Nära livet (Než se rozední; r. Ingmar Bergman);Ansiktet (Tvář; r. Ingmar Bergman);
1960 - Domaren (Soudce; r. Alf Sjöberg);
1962 - The Four Horsemen of the Apocalypse (Čtyři příšerní jezdci zApokalypsy; r. Vincente Minnelli); Agostino (r. Mauro Bolognini);
1963 - Nattvardsgästerna (Hosté večeře Páně - ČTV; r. IngmarBergman); Tystnaden (Mlčení; r.Ingmar Bergman); Sekstet (Sextet; r. Annelise Hovmandová);
1964 - Die Lady (Dáma; r. Hans Albin); Der Film den niemand sieht(Film, který nikdo neuvidí; r. Hans Sachs, Anton Triandafilides);
1965 - Return from the Ashes (Návrat zpopela; r. J. Lee Thompson);
1966 -La guerre est finie (Válka skončila;r. Alain Resnais); Nattlek (Noční hry; r. Mai Zetterlingová);
1967 - Domani non siamo più qui(Zítra už tu nebudeme; r. Brunello Rondi); Vargtimmen (Hodina vlků; r. Ingmar Bergman); Un diablo bajo la almohada (Čert nikdy nespí - ČTV; r. José MaríaForqué);
1968 - La caduta degli dei(Soumrak bohů; r. Luchino Visconti);Badarna (Koupající se lidé; r. Yngve Gamlin); Adélaïne (r. Jean-DanielSimon);
1969 - Riten (TV - Obřad; r.Ingmar Bergman);
1971 - La cortanotte delle bambole di vetro (Krátká noc skleněných panenek; r. Aldo Lado);
1972 - N.P. il segreto (N.P., tajný;r. Silvano Agosti); Viskningar och rop (Šepotya výkřiky; r. Ingmar Bergman); La sainte famille (Svatá rodina; r. PierreKoralnik);
1974 - En handfull kärlek(Hrst lásky; r. Vilgot Sjöman); E cominci il viaggio nella vertigine (A začala cesta do závratě; r. Toni DeGregorio);
1975 - La cage (Klec - ČTV; r. Pierre Granier-Deferre);Mosè/Moses (TV -Mojžíš - V/Mojžíš zákonodárcem - ČTV; r.Gianfranco De Bosio); Monismanien 1995 (r. Kenne Fant);Salon Kitty - V (r. Tinto Brass);
1976 - L'Agnese va a morire (Agnese jde na smrt; r. GiulianoMontaldo); The Cassandra Crossing (PřejezdKassandra; r. George Pan Cosmatos);
1978 - En och en (Jedna a jedna; r. Ingrid Thulinová, Erland Josephson,Sven Nykvist);
1980 - L'attesa (TV -Čekání; r. Marco De Poli);
1982 -Brusten himmel (Rozpůlené nebe; r. Ingrid Thulinová; pouze r.);
1983 - Efter repetitionen (TV -Po zkoušce; r. Ingmar Bergman); Ilcorsaro (TV - Korzár; r. Franco Giraldi);
1987 - Il giorno prima/Control (Den předtím; r. Giuliano Montaldo); Cuoredi mamma (TV - Matčino srdce; r. Gioia Benelli);
1989 - La tràppola (TV - Léčka; r. Carlo Lizzani);
1990 - La casa del sorriso (Důmúsměvů; r. Marco Ferreri).

Bibliografie

JURKA, Jan: Filmaři před
mikrofonem 1. Praha, Čs. filmový ústav 1989, s. 191-198 - Film a divadlo, 1983,
č. 14. - Film a divadlo, 1973, č. 15, s. 28-29. - Kino, 1973, č. 19, s. 11. -
Záběr, 1969, č. 6, s. 1. - Magazín Kina 1967, s. 116. - Divadelní noviny, 1964,
č. 25-26, s. 16 (rozhovor).