Herci a herečky: STREEPOVÁ Meryl

(Mary Louise Streep)

nar. 22. června 1949 - Summit, New Jersey (USA)

Je jedinou dcerou ze tří dětí úředníka farmaceutické firmy a reklamní výtvarnice. Divadlu se začala věnovat už na střední škole v Bernardsville a svou hereckou aktivitu ještě víc rozvinula během studií angličtiny a dramatického umění na prestižní Vassar College v Poughkeepsie, kde na sebe upozornila v inscenaci Strindbergovy Slečny Julie. O letních prázdninách vystupovala se zájezdovým divadelním souborem Green Mountain Guild z Vermontu. 1970-73 absolvovala hereckou průpravu na Yale Drama School a Joseph Papp ji ihned angažoval do newyorského Public Theatre. Od pol. 70. let působila na významných mimobroadwayských scénách (mj. Phoenix Theatre), kde slavila úspěchy v aktovkách Arthura Millera Paměť dvou pondělků, Tennessee Williamse 27 vozů plných bavlny (cena Theatre World Award), v Čechovově Višňovém sadu a Shakespearových hrách Jindřich V., Oko za oko a Zkrocení zlé ženy (New York Shakespeare Festival). Na Broadwayi se poprvé představila 1977 v Brechtově a Weillově muzikálu Happy End. Do širšího diváckého povědomí vstoupila prostřednictvím TV seriálu Holocaust, kde za úlohu mladé německé ženy Inge Helmsové-Weissové, která dobrovolně následuje svého židovského manžela (James Woods) do koncentračního tábora, obdržela cenu Emmy 1978. Před film. kamerou si počínala také velmi slibně, jak o tom svědčí její první nominace na Oscara 1978 za roli dívky Lindy, jejíž snoubenec (Christopher Walken) na následky otřesných zkušeností z vietnamského zajetí zešílí, ve společensko-psychologickém dramatu Lovec jelenů (r. M. Cimino). Populární hvězdu a laureátku Oscara 1979 a Zlatého glóbu 1979 z ní učinila rázem úloha emancipované Joanny Kramerové, která opouští manžela (Dustin Hoffman) a sedmiletého synka (Justin Henry), aby se mohla plně a nezávisle seberealizovat, v melodramatu podle stejnojmenného románu Averyho Cormana Kramerová versus Kramer (r. R. Benton). O svých kvalitách charakterní herečky přesvědčila dvojrolí viktoriánské, nešťastně zamilované Sarah Woodruffové a současné elegantní film. herečky Anny, které ztělesnila ve film. přepisu románu Johna Fowlese Francouzova milenka (r. K. Reisz); za svůj výkon získala cenu BAFTA 1981, Zlatý glóbus 1981 a další nominaci na Oscara 1981. Náročnou, expresívně pojatou kreaci, za niž byla poctěna Oscarem 1982, předvedla v úloze Polky Sofie Zawistowské, která marně hledá se svým milencem (Peter MacNicol) únik od trýznivých vzpomínek na pobyt v koncentračním táboře, ve zfilmovaném románu Williama Styrona Sophiina volba (r. A. J. Pakula). Zcela protikladný typ hrdinky - povahově jednoduchou, bezprostřední a temperamentní dívku - vytvořila v postavě dělnice z oklahomské továrny na plutonium jménem Karen Silkwoodová, která doplatila vlastním životem na to, že se pokusila odhalit pravdu o porušování bezpečnostních zásad a ochrany zdraví zaměstnanců, v sociálně kritickém dramatu podle skutečné události Silkwoodová (r. M. Nichols). Skutečným případem, který se stal v Austrálii, bylo inspirováno také drama Výkřik ve tmě (r. F. Schepisi), v němž se představila jako Linda Chamberlaineová, manželka pastora sekty adventistů (Sam Neill), nevinně odsouzená za údajnou vraždu svého dítěte. Kromě psychologicky složitých partů M. S. zvládá i odlehčenější polohu humorné nadsázky, jak o tom přesvědčila rolí herečky Suzanne Valeové ve smutné komedii podle autobiografické knihy herečky Carrie Fisherové Pohlednice z Hollywoodu (r. M. Nichols) a také rolí stárnoucí muzikálové divy Madeline Ashtonové, jíž se koupená nesmrtelnost příliš nevydařila, v bláznivé černé komedii Smrt jí sluší (r. R. Zemeckis). 1994-96 byla po sobě třikrát nominována na Zlatý glóbus (Divoká řeka, Madisonské mosty, Marvinův pokoj) a rovněž bezúspěšně se ucházela o Oscara 1995 za roli farmářky Francescy Johnsonové, o jejímž krátkém citovém vzplanutí k zcestovalému fotografovi (Clint Eastwood) vypráví komorní milostný příběh podle románu Roberta Jamese Wallera Madisonské mosty (r. C. Eastwood). Nejpočetnější skupinu v její galerii ženských portrétů zaujímají postavy emancipovaných žen, hledajících sebe sama, svůj životní způsob, své místo ve společnosti. Nesoulad mezi reálnou podobou života a vnitřním světem je vede k nervozitě, k pocitu nenaplněnosti a hledání východiska. Navíc mají schopnost sebereflexe, ale často také dávku osamocenosti a tajemnosti. Jsou uzavřenější, neodkrývají se, vždy v nich zůstává hloubka nesdělitelného prožitku. Její hrdinky berou život se sebeovládáním, bolestivé události citově prožívají uvnitř, s vnějším zdáním klidu, bez momentálních emočních vznětů, vše nazírají jakoby z vyšší perspektivy poznání složitosti života. M. S. je představitelkou uměřeného, kultivovaného herectví s umírněnými gesty, své role komponuje podle zákonů psychologického prožitku a pravdivosti, ale také estetiky. Se svou rodinou a s režisérem A. J. Pakulou se M. S. zúčastnila 1. ročníku MFF Zlatý Golem v Praze 1995 u příležitosti promítnutí filmu Sophiina volba. Po vztahu s předčasně zesnulým hercem Johnem Cazalem (1936-78) se provdala 1978 za sochaře Dona Gummera, s nímž má syna Henryho a tři dcery (Mary, Grace, Luisa).

Filmografie

1977 - The Deadliest Season (TV - Smrtící sezona; r. RobertMarkowitz); Julia (Julie; r. FredZinnemann);
1978 -Holocaust - ČTV (TV; r. Marvin J.Chomsky); The Deer Hunter (Lovec jelenů - V; r. Michael Cimino);
1979 - TheSeduction of Joe Tynan (Svedení JoeaTynana - ČTV; r. Jerry Schatzberg);Manhattan - ČTV (r. Woody Allen); Kramer vs. Kramer (Kramerová versus Kramer; r. Robert Benton); Uncommon Women... andOthers (TV - Neobyčejné ženy... a ty další; r. Merrily Mossmanová, StevenRobman);
1981 - The FrenchLieutenant's Woman (Francouzova milenka;r. Karel Reisz);
1982 - Still of theNight (Klid noci; r. Robert Benton);Sophie's Choice (Sophiina volba -ČTV; r. Alan J. Pakula);
1983 -Silkwood (Silkwoodová; r. MikeNichols);
1984 - Falling in Love (Zamilovat se; r. Ulu Grosbard); In OurHands (D - V našich rukou; r. neuvedena);
1985 - Plenty (Víc než dost -ČTV; r. Fred Schepisi); Out of Africa (Vzpomínkyna Afriku; r. Sydney Pollack);
1986 - Heartburn (Hořkost - ČTV; r. MikeNichols);
1987 - Ironweed (Jako nepoddajný plevel - V; r. HectorBabenco);
1988 - A Cry in the Dark(Výkřik ve tmě; r. Fred Schepisi);
1989 - She-Devil (Ďáblice - V; r. SusanSeidelmanová);
1990 - Postcards fromthe Edge (Pohlednice z Hollywoodu;r. Mike Nichols);
1991 - DefendingYour Life (Chraň si svůj život - V;r. Albert Brooks);
1992 - DeathBecomes Her (Smrt jí sluší; r.Robert Zemeckis);
1993 - The Houseof the Spirits (Dům duchů; r. BilleAugust);
1994 - The River Wild (Divoká řeka; r. Curtis Hanson);
1995 - The Bridges of Madison County (Madisonské mosty; r. Clint Eastwood);Before and After (Předtím a potom;r. Barbet Schroeder);
1996 -Marvin's Room (Marvinův pokoj; r.Jerry Zaks);
1997 - …First Do No Harm(TV - Hlavně nesmíš ublížit; r. Jim Abrahams);
1998 - One True Thing (Jedinásprávná věc - V; r. Carl Franklin); Dancing at Lughnasa (Tanec na konci léta - ČTV; r. PatO'Connor);
1999 - Music of the Heart(Hudba mého srdce - V; r. WesCraven);
2000 - Clint Eastwood: Outof the Shadows (D - Clint Eastwood: Pryč ze stínů; r. Bruce Ricker);
2001 - A.I. Artificial Intelligence (A.I.: Umělá inteligence; r. StevenSpielberg; pouze hlas); The Papp Project (D - Pappův projekt; r. TracieHolderová, Karen Thorsenová);
2002 -The Hours (Hodiny; r. StephenDaldry); Adaptation (Adaptace; r.Spike Jonze);
2003 - Stuck on You (Bratři, jak se patří; r. BobbyFarrelly, Peter Farrelly); Angels in America (TV - Andělé v Americe; r. MikeNichols);
2004 - The ManchurianCandidate (Mandžuský kandidát; r. Jonathan Demme).

Bibliografie

KORECKÁ, Ludmila: Meryl
Streepová. Praha, Čs. filmový ústav 1988, 27 s. - Týdeník Televize, 1999, č.
21, s. 16. - Satelit, 1999, č. 20, s. 60-61 (rozhovor). - Story, 1997, č. 31,
s. 34-35. - Video plus, 1995, č. 11, s. 21 (rozhovor). - Ahoj na sobotu, 1995,
č. 26, s. 6-7. - Večerník Praha, 28.6.1995 (rozhovor). - Práce, 21.6.1995, s.
13 (rozhovor). - Blesk, 20.6.1995, s. 9 (rozhovor). - Kinorevue, 1994, č. 26,
s. 3 (rozhovor). - Výber, 1994, č. 18, s. 18-19 (rozhovor). - Květy, 1994, č.
13, s. 18-19. - Výber, 1994, č. 49, s. 15. - Magazín RP, 30.7.1994. -
Kinorevue, 1993, č. 13, s. 22-23. - 100+1 ZZ, 1993, č. 1, s. 40-42. - Lidové
noviny (Kulturní příloha), 1993, č. 233, s. III. - Zemědělské noviny
(Obrazovka), 1993, č. 54, s. 1. - Cinema, 1992, č. 12, s. 18-20. - Premiéra,
1992, č. 11, s. 14-16. - Film a divadlo, 1992, č. 11, s. 18-19. - Teletip,
1992, č. 2, s. 7. -  Kinorevue, 1991, č.
15, s. 9. - Kino, 1991, č. 23, s. 6-7. - Film Fan, 1991, č. 4, s. 58-59. -
Interpressfilm, 1990, č. 3, s. 85-95 (rozhovor). - Film a divadlo, 1989, č. 2,
s. 28-29. - Ahoj na sobotu, 1989, č. 5, s. 5. - Kino, 1988, č. 11, s. 16. -
Záběr, 1988, č. 1, s. 5. - Film a doba, 1986, č. 11, s. 630-635. - Kino, 1983,
č. 17, s. 8. - 100+1 ZZ, 1983, č. 15. - Ahoj na sobotu, 1983, č. 48. - Kino,
1982, č. 5, s. 14. - 100+1 ZZ, 1982, č. 6.