Herci a herečky: SANDOVÁ Dominique

(SANDA)

(Dominique Varaigne)

nar. 11. března 1951 - Paříž (Francie)

Pochází ze zámožné katolické rodiny inženýra elektroniky. Vychovávaly ji jeptišky v exkluzivní internátní škole Saint-Vincent-de Paul. Její otec si přál, aby se stala jeho sekretářkou, ale místo toho si vynutila studia na výtvarné škole, kde ji však zakrátko nudilo kopírovat staré fresky. Během prázdnin 1965, které trávila v Arcachonu u Biskajského zálivu, zvítězila v místní soutěži krásy. Opustila školu, aby se plně věnovala práci fotomodelky. Jako patnáctiletá se stačila ještě provdat, ale její manželství trvalo pouze několik měsíců. Na obálce módního časopisu Vogue si jí povšiml režisér Robert Bresson; ačkoliv neměla žádné herecké zkušenosti, obsadil ji do hlavní role bezejmenné dívky, jejíž manželství s chamtivým zastavárníkem (Guy Frangin) ztroskotá na neschopnosti vzájemného porozumění obou partnerů, v psychologickém dramatu na motivy stejnojmenné povídky F. M. Dostojevského Něžná. Poč. 70. let vytvořila další pozoruhodné portréty dívek a mladých žen, vyznačujících se chladnou krásou, tajemnou mlčenlivostí, melancholickou něžností i perverzní smyslností. Její hrdinky, z nichž mnohé končí svůj osud tragicky, vyvolávají neklid rychlou změnou nálad, budí dojem nedostupných žen, které sice flirtují s muži, ale příliš se neohlížejí na jejich city: princezna Zinaida, o jejíž přízeň se uchází několik nápadníků, v poetickém snímku na motivy povídky I. S. Turgeněva Okouzlení (r. M. Schell); studentka anglistiky Micol, jejíž aristokratická židovská rodina padla za oběť fašistické zvůli, ve film. adaptaci románu Giorgia Bassaniho Zahrada Finzi Continiů (r. V. De Sica); bisexuální Anna, manželka antifašistického profesora (Enzo Tarascio), která pojme zvláštní náklonnost, jež se prolíná se strachem a nedůvěrou, ke zbabělému doktoru filozofie (Jean-Louis Trintignant), v psychologickém dramatu podle románu Alberta Moravii Konformista (r. B. Bertolucci). Jestliže odmítla z pocitu studu roli frivolní Jeanne v existenciálním dramatu L'ultimo tango a Parigi/Last Tango in Paris (Poslední tango v Paříži - V), kterou napsal Bertolucci právě pro ni, mnohé z jejích následujících rolí jsou prodchnuty erotickou vyzývavostí. Patrně nejlepší kreaci, jež jí vynesla cenu na MFF v Cannes 1976, předvedla v postavě chamtivé a intrikánské Ireny, která zcela bezohledně využívá přetvářky k získání společenské prestiže a bohatství svého tchána (Anthony Quinn), ve společensko-kritickém dramatu podle románu Gaetana Carla Chelliho Dědictví Ferramontiů (r. M. Bolognini). Ctností příliš neoplývá ani její sufražetka Ada, hledající zapomnění v rafinovaných sexuálních zábavách, narkotikách a alkoholu, ve společenskokritické fresce Dvacáté století (r. B. Bertolucci). Od konce 70. let její kariéra působí po umělecké stránce značně nevyrovnaně; vedle intelektuálně náročných filmů významných režisérů (Loď jménem Naděje, Utopie, Prach říše, Za svitu luny) účinkuje v průměrných komerčních filmech. Z milostného vztahu s hercem Christianem Marquandem má syna Yanna (nar. 1972). Jejím druhým manželem byl malíř Frédéric Prado.

Filmografie

1969 - Une femme douce (Něžná;r. Robert Bresson);
1970 - ErsteLiebe (Okouzlení; r. MaximilianSchell); Il giardino dei Finzi Contini (ZahradaFinzi Continiů - ČTV; r. Vittorio De Sica); Il conformista (Konformista; r. Bernardo Bertolucci);La notte dei fiori (Noc květů; r. Gian Vittorio Baldi);
1971 - Sans mobile apparent (Bezmotivu; r. Philippe Labro);
1973 - The Mackintosh Man (Mackintoshůvčlověk - ČTV; r. John Huston); L'impossible objet (Nemožný objekt; r. JohnFrankenheimer);
1974 - Steppenwolf(Stepní vlk; r. Fred Haines); Gruppo di famiglia in un interno (Rodinný portrét; r. Luchino Visconti);
1975 - Le berceau de cristal (Kolébkaz krystalu; r. Philippe Garrel);
1976 - L'eredità Ferramonti (DědictvíFerramontiů; r. Mauro Bolognini); Novecento (Dvacáté století; r. BernardoBertolucci);
1977 -  Damnation Alley (Ulice zatracenců - V/Alejprokletí - ČTV; r. Jack Smight); Al di là del bene e del male (Mimodobro a zlo; r. Liliana Cavaniová); La chanson de Roland (Píseň o Rolandovi; r.Frank Cassenti);
1978 - Utopia(Utopie; r. Iradji Azami); Le navire Night (Loď jménem Noc; r. MargueriteDurasová);
1979 - Caboblanco (Bílý mys; r. J. Lee Thompson);
1980 - Le voyage en douce (Sladká cesta - V; r. Michel Deville);Les ailes de la colombe (Holubičí křídla; r. Benoît Jacquot); La naissance dujour (TV - Zrození dne; r. Jacques Demy);
1982 - L'indiscrétion (Indiskrétnost; r. Pierre Lary); Une chambre en ville(Jeden pokoj ve městě; r. Jacques Demy);
1983 - Poussière d'empire (Prach říše; r. Lâm Lê);
1984 - Le matelot 512 (Námořník č.512; r. René Allio);
1986 - Corps etbiens (Tělem i duší; r. Benoît Jacquot);
1987 - Les mendiants (Žebráci; r. Benoît Jacquot); Il treno di Lenin (TV -Vlak do Petrohradu - ČTV; r. DamianoDamiani);
1988 - Tango bar (r.Marcos Zurinaga);
1989 -Guerrières et captives (Válečníci a zajatci; r. Edgardo Cozarinsky); Inuna notte di chiaro di luna (Za svituluny - V; r. Lina Wertmüllerová); Voglia di vivere (Vůle žít; r. LodovicoGasparini); Il decimo clandestino (TV - Zazáchranu deseti - ČTV; r. Lina Wertmüllerová);
1990 - Voyage of Terror: The Achille Lauro Affair (TV -Únos lodi Achille Lauro -  ČTV; r. Alberto Negrin); Tolgo in disturbo (Nebudu vám už na obtíž - ČTV; r. DinoRisi); Yo, la peor de todas (Já, nejhorší ze všech; r. María Luisa Bembergová);
1991 - El viaje (Cesta; r. Fernando E.Solanas); Non siamo soli (Nejsme sami; r. Paolo Poeti);
1992 - Rosenemil (r. Radu Gabrea); By Way of the Stars (TV -Dlouhá cesta Lukáše B. - ČTV; r. AllanKing); To Touch a Star (TV -Dotknout sehvězdy - ČTV; r. Lodovico Gasparini); Albert Savarus (TV; r. AlexandreAstruc);
1993 - The Lucona Affair(TV -  Případ Lucona; r. Jack Gold); Dergrüne Heinrich (Zelený Jindřich; r. Thomas Koerfer); Nobody's Children (TV -Děti nikoho; r. David Wheatley);
1995 - Brennendes Herz (TV - Planoucí srdce; r. Peter Patzak); Joseph (TV -Bible - Starý zákon: Josef - ČTV; r.Roger Young); L'univers de Jacques Demy (D - Svět Jacquese Demyho; r.Agnès Vardová);
1999 - GarageOlimpo (r. Marco Bechis);
2000 - Lesrivières pourpres (Purpurové řeky;r. Mathieu Kassovitz).

Bibliografie

Film a divadlo, 1987, č. 15,
s. 28-29. - Interpressfilm, 1983, č. 2, s. 56-66 (rozhovor). - Kino, 1978, č.
18, s. 11. - Interpressfilm, 1977, č. 12, s. 116-121 (rozhovor). - Kino, 1973,
č. 22, s. 12.