Warning: getimagesize(./herci/51/7_7931154854551.jpg): failed to open stream: No such file or directory in /data/web/virtuals/66295/virtual/www/domains/dvdedice.cz/inc_front_end/pages/p_detail_herec.php on line 39
Herci a herečky: NICHOLSON Jack
DVDedice
Nákupní košík
Poloľek:146
Cena:15749,- Kč
Dokončit objednávku     
 DVD
Najlacnější DVD filmy na Slovensku Filmy na DVD od 49 Kč
PŘEPNĚTE SHOP NA CZ NEBO SK VERZI

NOVINKY

Pokud chcete být informování o aktualitách, speciálních nabídkách, slevách a novinkách

Napište prosím svůj email

KLUB DVDedice

Bezplatné klubové členství
- slevy pro registrované
- soutěľe, dárky a DVD
- pravidelné informace o novinkách a speciálních nabídkách


více informací »

DVD NOVINKY

Herci a herečky: NICHOLSON Jack

NICHOLSON Jack

nar. 22. dubna 1937 - Neptune, New Jersey (USA)

Jeho předkové byli irsko-holandského původu. Manželství jeho údajných rodičů, kosmetičky a aranžéra výloh, se rozpadlo krátce před jeho narozením (teprve 1974 vyšlo najevo, že Ethel May, kterou vždy považoval za svou matku, je jeho babičkou a skutečnou matkou je jeho údajná starší sestra June). Svou první hereckou zkušenost získal ve varietním show neptunské základní školy, kde předstíral, že sám zpívá ke gramofonové desce s hlasem Franka Sinatry. Byl neúnavným navštěvníkem kin pro automobilisty a v roce 1954, krátce po maturitě na Manasquan High School, se vydal za svou domnělou sestrou June do Los Angeles, kde se živil hraním kulečníku a jako prodavač v hračkářství. V osmnácti letech se uchytil jako kancelářský poslíček v oddělení animovaných filmů společnosti MGM, ale svou skrovnou mzdu zvyšoval sázením. Hereckou průpravu získal v malém divadelním souboru Players Ring Theatre, s nímž hrál jednu sezonu ve hře Roberta Andersona Čaj a soucit. 1957 začal navštěvovat herecké kurzy Jeffa Coreyho, který chápal herectví jako studium skutečného života ve vší jeho bezprostřednosti. Mezi tamními spolužáky nalezl několik spřízněných mladých umělců, zejména to byli scenáristé Robert Towne a Carol Eastmannová, s nimiž pak častokrát spolupracoval. Seznámil se zde také se začínajícím producentem a režisérem, průkopníkem nízkorozpočtových snímků Rogerem Cormanem, v jehož recesistických hororech, westernech, psychothrillerech a motorkových filmech s provokativními názvy (mj. Děs, Malý obchod hrůzy, Trip, Masakr na sv. Valentina) vytvořil řadu menších i větších úloh a dostal také možnost podílet se na některých filmech jako scenárista a producent. V dobrodružné, vtipně ironické parodii Let do zběsilosti (r. M. Hellman) si napsal na tělo roli zdánlivě neškodného amerického turisty Jaye Wickhama, který je ve skutečnosti nebezpečným zabijákem. Ve druhé pol. 60. let hrál v několika nepovedených rebelských snímcích o drogách, motorkách a hippies; teprve pak zazářil v úloze věčně přiopilého jižanského právníka George Hansona, jemuž se při setkání se dvěma svobodomyslnými jezdci (Peter Fonda a Dennis Hopper) otevřou alespoň nakrátko nové obzory jeho další existence, v kultovním road movie Bezstarostná jízda (r. D. Hopper). Už v této postavě maloměstského advokáta, jež mu vynesla první nominaci na Oscara 1969, upoutal pozornost přímo hmatatelnou nespoutaností projevu s "vražedným úsměvem", fascinujícím jak svým erotickým příslibem a rebelantstvím nezkrušitelného ducha, tak i nefalšovaně bytostnou touhou po porozumění, součinnosti a partnerství. Těmito rysy se pak vyznačují i mnozí jeho další hrdinové, věční outsideři, jejichž plány téměř vždycky ztroskotávají, ale oni s až sebedestruktivními sklony vzdorují konvencím racionálně sešněrované společnosti: nadaný klavírista a životní tulák Robert "Eroica" Dupea, marně hledající důstojný lidský kontakt, v komorním psychologickém dramatu Malé životní etudy (r. B. Rafelson); lehce démonický, citově vyprahlý svůdník Jonathan, propadající neočekávaně prudkým výbuchům zoufalství ze závazného erotického vztahu k modelce (Ann-Margret), v tragikomicky satirické a společensky vyhrocené studii Tělesné vztahy (r. M. Nichols); intelektuálně založený rozhlasový spíkr David Staebler, toužící po úniku z bezútěšné každodenní reality, v dramatu Král z Marvin Gardens (r. B. Rafelson); zhrzený TV reportér David Locke, který si přivlastní se všemi důsledky totožnost mrtvého obchodníka se zbraněmi, ve filmu Povolání: reportér (r. M. Antonioni); sympaticky ušmudlaný zloděj dobytka Tom Logan, na jehož chybný krok čeká najatý cynicky rafinovaný pistolník (Marlon Brando), v pitoreskním antiwesternu Zastavení na Missouri (r. A. Penn); bezprizorný samorostlý tulák Frank, jehož dožene náhle probuzený cit ke konvenčně provdané ženě (Jessica Langeová) až k vraždě jejího manžela (John Colicos), ve film. adaptaci kriminálního románu Jamese M. Caina Pošťák vždy zvoní dvakrát (r. B. Rafelson). Působivou kreaci, oceněnou na MFF v Cannes 1974 a cenou BAFTA 1974, předvedl v postavě rtuťovitě energického námořního seržanta Budduskyho, který se snaží zpříjemnit poslední chvíle svobody odsouzenému vojákovi (Randy Quaid), v psychologickém dramatu Poslední eskorta (r. H. Ashby). Laureátem ceny BAFTA 1975 se stal za roli soukromého detektiva Jakea J. Gittese, který při vyšetřování manželské nevěry postupně odhaluje machinace vysokých finančních magnátů okolo zásobování Los Angeles vodou, v Čínské čtvrti (r. R. Polanski). Strhující výkon, jímž si zajistil Oscara 1975 a cenu BAFTA 1976, podal v úloze nezkrotného kverulanta Randlea Patricka McMurphyho, o jehož marné vzpouře proti totalitnímu režimu psychiatrického ústavu vypráví tragigroteskní podobenství podle románu Kena Keseyho Přelet nad kukaččím hnízdem (r. M. Forman). V 80. a 90. letech vytvořil několik pozoruhodných démonických postav, v nichž často nezakrytě přehrával až do sebeparodie: šílený spisovatel Torrance, který se stává obětí svých halucinací, ve film. přepisu hororu Stephena Kinga Osvícení (r. S. Kubrick); prostoduchý mafiánský zabiják Charley Partanna, který neodolá půvabům námezdní vražedkyně (Kathleen Turnerová), v gangsterské frašce Čest rodiny Prizziů (r. J. Huston); odpudivě neodolatelný vyslanec pekla Daryl Van Horne, z jehož područí se zdárně vymaní tři osamělé intelektuálky (Cher, Susan Sarandonová a Michelle Pfeifferová), v hororové komedii Čarodějky z Eastwicku (r. G. Miller); šaškovsky kostýmovaný netvor s velikášskými sklony Joker v comicsové fantazii Batman (r. T. Burton); stárnoucí šéfredaktor renomovaného nakladatelství Will Randall, který se po kousnutí vlkem zvolna proměňuje ve vlkodlačí monstrum, v hororovém thrilleru Vlk (r. M. Nichols). S přibývajícím věkem J. N. sice rozšířil spektrum svých charakterů, ale některé postavy už postrádají onu svébytnou duchovní a tolik originální reflexivní sílu, jakou oplývali jeho někdejší hrdinové. Přesto se snaží ve svých portrétech o poctivé zobrazování života v celé jeho zvrácené různorodosti a rozpornosti. Důkazem toho jsou mj. role stárnoucího tuláka s chmurnou minulostí Francise Phelana v psychologickém dramatu podle románu Williama Kennedyho Jako nepoddajný plevel (r. H. Babenco) a úloha sarkastického dramatika Eugena O'Neilla, za jejíž ztvárnění ve společensko-historické fresce Rudí (r. W. Beatty) obdržel cenu BAFTA 1982. Jeho dlouhodobě stabilní popularitu umocnila a Oscara 1983 mu přinesla vedlejší role bonvivánského bývalého kosmonauta Garretta Breedlovea, s nímž naváže milostný poměr ovdovělá matka (Shirley MacLaineová) nevyléčitelně nemocné dcery (Debra Wingerová), v sentimentálním melodramatu Cena za něžnost (r. J. L. Brooks). V poslední době zaujal rolí sebevědomého plukovníka Jessepa, na jehož námořní základně se stane jeden z vojáků tragickou obětí šikany, v soudním dramatu podle hry Aarona Sorkina Pár správných chlapů (r. R. Reiner). Neméně přesvědčivý výkon předvedl v titulní úloze legendárního odborářského vůdce Jimmyho R. Hoffy v politicko-životopisném filmu Hoffa (r. D. DeVito). Jako režisér debutoval J. N. částečně autorským snímkem Jeď, řekl, kde se pokusil na příběhu univerzitního aktivisty (William Tepper), který pomalu propadá šílenství, o velmi kritický průnik do světa naivně radikální a zároveň rozvrácené studentské generace konce 60. let. 1978 natočil westernovou burlesku Utečeme na jih, v níž ztělesnil hlavní roli psance Henryho Lloyda Moona, kterého zachrání před hrozící oprátkou manželství s mladou farmářkou (Mary Steenburgenová), po jejímž boku překoná řadu protivenství ze strany zákona i bývalých kumpánů. Po šestnácti letech navázal na Čínskou čtvrť svým kriminálním filmem Dva Jakeové, v němž se jeho unavený detektiv Gittes, který se stále specializuje na manželské nevěry, zaplete do mnohem složitějšího případu. Celkem devětkrát byl J. N. nominován na Oscara (Bezstarostná jízda, Malé životní etudy, Poslední eskorta, Čínská čtvrť, Rudí, Čest rodiny Prizziů, Jako nepoddajný plevel, Pár správných chlapů a Hoffa) a za své celoživotní dílo byl 1994 vyznamenán Výroční cenou Amerického film. institutu. Z manželství s herečkou Sandrou Knightovou (1961-66) pochází dcera Jennifer, profesí bytová architektka. Od pol. 70. let žil s menšími přestávkami s herečkou Anjelicou Hustonovou a z pozdějšího milostného vztahu s modelkou a herečkou Rebeccou Broussardovou má dceru Lorraine (nar. 1990) a syna Raymonda (nar. 1992).


Filmografie

1958 - The Cry Baby Killer (Ufňukaný zabiják; r. JusAddiss);
1960 - Too Soon to Love(Příliš brzy na lásku; r. Richard Rush); Studs Lonigan (r. Irving Lerner); TheWild Ride (Divoká jízda; r. Harvey Berman); The Little Shop of Horrors (Malý obchod hrůzy - KTV; r. RogerCorman);
1961 - The Broken Land(Rozbitá země; r. John Bushelman);
1963 - The Raven (Havran - ČTV; r. RogerCorman); The Terror (Děs - KTV/Hrůza - KTV; r. Roger Corman); ThunderIsland (Bouřlivý ostrov; r. Jack Leewood; pouze spol. sc.);
1964 - Ensign Pulver (Kadet Pulver; r. Joshua Logan); Back Door toHell (Brána do pekla - ČTV; r. MonteHellman); Flight to Fury (Let do zběsilosti; r. Monte Hellman; + sc.);
1965 - Ride in the Whirlwind (Jízda v bouři; r. M. Hellman; + spol.prod., spol. sc.); The Shooting (Střílení; r. Monte Hellman; + spol. prod.);
1967 - The Trip (Trip - ČTV; r. Roger Corman; pouze spol. sc.); Hell's Angels onWheels (Pekelní andělé na motorkách; r. Richard Rush); The St. Valentine's DayMassacre (Masakr na sv. Valentina -V; r. Roger Corman); Rebel Rousers (Rebelové - ČTV; r. Martin B. Cohen); Head (Hlava; r. Bob Rafelson; + spol. prod., spol.sc.); Psych-Out (Podlomená vůle - V;r. Richard Rush);
1969 - Easy Rider(Bezstarostná jízda; r. Dennis Hopper);
1970 - On a Clear Day You Can SeeForever (Za jasného dne uvidíš navždy; r. Vincente Minnelli); Five Easy Pieces(Malé životní etudy; r. BobRafelson);
1971 - Drive, He Said(Jeď, řekl; r. Jack Nicholson; pouze r., spol. sc., spol. prod.); A Safe Place(Bezpečné místo; r. Henry Jaglom); Carnal Knowledge (Tělesné vztahy - V; r. Mike Nichols);
1972 - The King of Marvin Gardens (Král z Marvin Gardens; r. BobRafelson);
1973 - The Last Detail (Poslední eskorta - V; r. Hal Ashby);
1974 - Chinatown (Čínská čtvrť; r. Roman Polanski); The Fortune (Bohatství; r. MikeNichols);
1975 - Professionereporter/The Passenger (Povolání:reportér; r. Michelangelo Antonioni);Tommy (r. Ken Russell); One Flew Over the Cuckoo's Nest (Přelet nad kukaččím hnízdem; r. Miloš Forman);The Last Tycoon (Poslední magnát -ČTV; r. Elia Kazan);
1976 - TheMissouri Breaks (Zastavení na Missouri - V/Missourské rokle - ČTV; r.Arthur Penn);
1978 - Goin' South (Utečeme na jih; r. Jack Nicholson);
1980 - The Shining (Osvícení - V; r. Stanley Kubrick);
1981 - The Postman Always Rings Twice(Pošťák vždy zvoní dvakrát - V; r.Bob Rafelson); The Border (Hranice -V; r. Tony Richardson); Reds (Rudí; r. Warren Beatty);
1983 - Terms of Endearment (Cenaza něžnost; r. James L. Brooks);
1985 - Prizzi's Honor (Čest rodiny Prizziů;r. John Huston);
1986 - Heartburn (Hořkost - ČTV; r. Mike Nichols);
1987 - The Witches of Eastwick (Čarodějky z Eastwicku; r. GeorgeMiller); Broadcast News (Vysíláme zprávy - V; r. James L. Brooks); Ironweed (Jakonepoddajný plevel - V; r. Hector Babenco);
1989 -Batman (r. TimBurton);
1990 - The Two Jakes (Dva Jakeové - V; r. James Nicholson);
1992 - Man Trouble (Když má muž problémy - V; r. BobRafelson);Hoffa (r. Danny DeVito);A Few Good Men (Pár správných chlapů;r. Rob Reiner);
1994 - Wolf (Vlk; r. Mike Nichols);
1995 - Crossing Guard (Křižovatka smrti - V; r. Sean Penn);
1996 - Blood and Wine (Krev a víno; r. Bob Rafelson); MarsAttacks! (Mars útočí!; r. TimBurton); The Evening Star (Večernice;r. Robert Harling);
1997 - As Goodas It Gets (Lepší už to nebude; r.James L. Brooks);
2000 - The Pledge(Přísaha; r. Sean Penn); StanleyKubrick: A Life in Pictures (D - StanleyKubrick: Život s filmem - V; r. Jan Harlan);
2002 - About Schmidt (OSchmidtovi; r. Alexander Payne);
2003 - AngerManagement (Kurs sebeovládání; r.Peter Segal); Stuck on You (Bratři, jak se patří; r. BobbyFarrelly, Peter Farrelly); Something's Gotta Give (Lepší pozdě nežli později; r. Nancy Meyersová).


Bibliografie

SHEPHERD, Donald: Jack
Nicholson. Neautorizovaný životopis. Praha, Gaudium 1993, 207 s. - HENDRICH,
Vladimír: Jack Nicholson. Praha, Čs. filmový ústav 1987, 35 s. - Premiere,
leden-únor 2002, č. 1-2, s. 64-65 (rozhovor). - Týdeník Televize, 1999, č. 8,
s. 71. - Mladý svět, 1998, č. 36, s. 40-41. - Ano, 1998, č. 36, s. 12- 13. -
Cinema, 1998, č. 3, s. 18-22. - Ano, 1996, č. 36, s. 20-21 (rozhovor). - Video
plus, 1995, č. 5, s. 7 (rozhovor). - Týdeník Televize, 1995, č. 15, s. 16-17. -
Květy, 1995, č. 5, s. 18-19. - Kinorevue, 1994, č. 20, s. 3 (rozhovor). -
Cinema, 1994, č. 10, s. 64-65 (rozhovor).
-
Premiéra, listopad 1994, s. 30-31 (rozhovor). - Cosmopolitan, říjen 1994,
s. 124-133. - 100+1 ZZ, 1994, č. 21, s. 44-45 (rozhovor). - Výber, 1994, č. 44,
s. 14-15 (rozhovor). - Výber, 1994, č. 26, s. 16-17. - Elle, 1994, č. 2. -
Premiéra, 1993, č. 2, s. 8-10. - Telegraf (příloha), 1993, č. 187, s. 5. -
Kino, 1992, č. 9, s. 12-13. - Cinema, 1992, č. 5, s. 44-45. - MF Dnes, 1992, č.
13, s. 1 (rozhovor). - Český deník, 23.4.1992, s. 14. - Film Fan, 1991, č. 5,
s. 58-59. - Lidové noviny, 1991, č. 179, s. 15. - Kino, 1990, č. 25-26, s. 30.
- Film a divadlo, 1990, č. 9, s. 20-23. - Ahoj na sobotu, 1990, č. 34, s. 4-5.
- Expres magazín, 1990, č. 12, s. 16-21. - Kino, 1987, č. 21, s. 11. - Záběr,
1987, č. 11, s. 4. - Film a divadlo, 1987, č. 4, s. 212-218. - Film a divadlo,
1987, č. 13, s. 28-29. - Světová literatura, 1987, č. 3, s. 248-252. - 100+1
ZZ, 1987, č. 17, s. 46-47 (rozhovor). - Interpressfilm, 1977, č. 2, s. 69-78
(rozhovor). - Interpressfilm, 1975, č. 4, s. 52-58 (rozhovor). - Film a doba,
1974, č. 9, s. 492. - Film a divadlo, 1974, č. 24, s. 28-29.

 
optimalizace PageRank.cz $(document).ready(function(){ $("#cntw:first a[rel^='prettyPhoto']").prettyPhoto({animationSpeed:'fast',theme:'facebook',slideshow:2000, autoplay_slideshow: false}); });