Herci a herečky: MASINOVÁ Giulietta

(Giulia Anna Masina)

nar. 22. února 1920 - San Giorgio di Piano, Bologna (Itálie)

zem. 23. března 1994 - Řím (Itálie)

Pocházela z rodiny profesora literatury. Vyrůstala u své tety v Římě a už od dětství toužila po divadle. Navštěvovala církevní střední školu u Sester Uršulinek a na římské univerzitě, kterou absolvovala doktorátem z filozofie, byla členkou Univerzitního divadelního klubu, na jehož jevišti hrála posléze (1948) po boku Marcella Mastroianniho v alegorické komedii Lea Ferrera Angelica. Po ukončení studií vyučovala krátce na gymnáziu a 1942 začala pracovat v rozhlase, kde svým charakteristickým hlasem deklamovala texty v seriálovém komediálním pořadu Chico a Pallina, pro který psal scénáře tehdy ještě novinář a malíř Federico Fellini; 1943 se za něho provdala a zůstali spolu po celý život. Od pol. 40. let sbírala zkušenosti před film. kamerou a hned za druhou roli dívky Marcely v dramatu Bez milosrdenství (r. A. Lattuada) získala ocenění italské film. kritiky, Stříbrnou stuhu. Zásadní obrat v její kariéře však učinil teprve Fellini, pod jehož vedením vytvořila nezapomenutelné tragikomické portréty nepříliš hezkých drobných žen, zmítaných osudem, zraňovaných, nešťastných a zoufalých, ale věčně toužících po štěstí a lásce. Mezinárodní popularitu a označení Chaplin v sukních jí přinesla úloha zaostalé, odstrkované a nepochopené dívky Gelsominy, kterou matka z bídy prodá surovému potulnému artistovi (Anthony Quinn), v dramatu Silnice. Obdobně působivý výkon, oceněný na MFF v Cannes 1957 a San Sebastianu 1957, podala v dramatu Cabiriiny noci, kde ztělesnila římskou pouliční prostitutku Cabirii, jejíž sen o štěstí se rozplyne poté, co je podvedena a oloupena o všechny své úspory a téměř o veškerou víru v člověka. Naivních iluzí a vlivu tradic se zbavila po překonání manželské krize také její další felliniovská hrdinka, podváděná manželka Giulietta, za jejíž ztvárnění v psychologické studii Giulietta a duchové obdržela Donatellova Davida 1966. S dvacetiletým odstupem navázala v pol. 80. let na linii postav osamělých, neustále toužících a klamaných žen, jimiž se kdysi proslavila: stárnoucí obchodnice a někdejší varietní umělkyně Amelie Bonettiové, která se po mnoha letech opět schází se svým tanečním partnerem (Marcello Mastroianni) na jednom pódiu, v nostalgické revui s kritickým pohledem do zákulisí pokleslé TV zábavy Ginger a Fred. Felliniho velký obdivovatel a přítel, slovenský režisér Juraj Jakubisko, ji obsadil do titulní role spravedlivé pohádkové bytosti, která ze své nebeské observatoře řídí na zemi zimní počasí a občas zasahuje i do života lidí, ve film. adaptaci pohádky bratří Grimmů Perinbaba. Během své umělecké přestávky (1969-85) se aktivně zapojila do činnosti organizace UNICEF, pomáhající zejm. dětem třetího světa. Přes deset let měla v rozhlase vlastní literární pořad a v deníku La Stampa vedla rubriku životních rad, z nichž sestavila knihu Deník těch druhých, která získala Cenu Danta Alighieriho 1977. Byla hostem MFF v Karlových Varech 1986.

Filmografie

1946 - Paisà (r. Roberto Rossellini);
1948 - Senza pietà (Bezmilosrdenství; r. Alberto Lattuada);
1950 - Luci del varietà (Světla varieté; r. Alberto Lattuada,Federico Fellini); Cameriera bella presenza offresi (Představuje se krásnákomorná; r. Giorgio Pastina);
1951 -Persiane chiuse (Stažené žaluzie; r. Luigi Comencini); Sette ore di quai (Sedmhodin malérů; r. Vittorio Metz, Marcello Marchesi);
1952 - Europa '51 (Evropa'51 - V; r. Roberto Rossellini); Lo sceicco bianco (Bílý šejk; r. Federico Fellini); Wanda la peccatrice (Wandahříšnice; r. Duilio Coletti); Il romanzo della mia vita (Román mého života; r.Lionello De Felice); Ai margini della metropoli (Na okraji velkoměsta; r. Carlo Lizzani);
1953 - Donne proibite (Zakázané ženy; r. Giuseppe Amato); Via Padova46 (Padovská ulice 46; r. Giorgio Bianchi); Cento anni d'amore (Sto roků lásky;r. Lionello De Felice);
1954 - Lastrada (Silnice; r. FedericoFellini);
1955 - Buonanotte,avvocate (Dobrou noc, advokáte; r. Giorgio Bianchi); Il bidone (Podvodník; r. Federico Fellini);
1957 - Le notti di Cabiria (Cabiriiny noci; r. Federico Fellini);
1958 - Fortunella (r. Eduardo DeFilippo);
1959 - Jons und Erdme(Jons a Erdme; r. Victor Vicas); Nella città l'inferno (Peklo ve městě;r. Renato Castellani); Das kunstseidene Mädchen (Dívka v umělém hedvábí; r.Julien Duvivier);
1962 - Landru (r.Claude Chabrol);
1965 - Giuliettadegli spiriti (Giulietta a duchové;r. Federico Fellini);
1966 - Scusi,lei è favorevole o contrario? (Promiňte, jste pro nebo proti?; r. AlbertoSordi); Rita la zanzara (Komár Rita; r. Lina Wertmüllerová);
1967 - Non stuzzicate la zanzara(Nedrážděte komára; r. Lina Wertmüllerová);
1969 - The Madwoman of Chaillot (Bláznivá ze Chaillot; r. BryanForbes);
1985 -Perinbaba (r. Juraj Jakubisko); Ginger e Fred (Ginger a Fred; r. Federico Fellini);
1986 - Sogni e bisogni (TV - Sny apotřeby; r. Sergio Citti);
1990 -Aujourd'hui peut-être (Snad dnes; r. Jean-Louis Bertucelli).

Bibliografie

Kinorevue, 1994, č. 15, s.
20-21. - Film a doba, 1994, č. 1, s. 23-28. - Výber, 1994, č. 17, s. 15. -
Svobodné slovo, 1991, č. 91, s. 5 (rozhovor). - Kino, 1986, č. 19, s. 14
(rozhovor). - Film a divadlo, 1986, č. 25-26, s. 46-47 (rozhovor). - Záběr,
1986, č. 4, s. 5. - Kino, 1985, č. 1, s. 8-9 (rozhovor). - Mladý svět, 1984, č.
44, s. 20-21. - Světová literatura, 1978, č. 1, s. 107-137. - Film a divadlo,
1975, č. 15, s. 2. - Svět v obrazech, 1971, č. 35. - Záběr, 1969, č. 11, s. 1.
- Kino, 1967, č. 16, s. 16. - Vlasta, 1965, č. 15, s. 9. - Film a divadlo, 1959,
č. 17, s. 5, 13 (rozhovor). - Kino, 1959, č. 9, s. 138. - Mladá fronta, 1959,
č. 201, s. 5 (rozhovor). - Film a divadlo, 1957, č. 14, s. 5. - Kino, 1955, č.
11, s. 174.