Herci a herečky: MANOJLOVIĆ "Miki" Predrag

nar. 5. dubna 1950 - Bělehrad (Jugoslávie)

Pochází z herecké rodiny. 1968-72 studoval dramatické umění na Akademii divadla, rozhlasu, filmu a televize v Bělehradu. Poté nastoupil dráhu divadelního herce a své profesní zkušenosti sbíral v klasickém repertoáru i v dílech současných autorů. Již v mládí si vydobyl pozici jednoho z nejznámějších a nejobsazovanějších herců své generace v tehdejší Jugoslávii. Divadelní uplatnění nalezl také v zahraničí, kde pro něho byla obzvláště důležitá spolupráce s britským režisérem Peterem Brookem na jeho inscenaci indického eposu Mahabharata (1985), uvedené v Glasgow a v Paříži. Kromě toho, že byl dlouholetým členem bělehradského Národního divadla, hostoval na scénách mnoha evropských metropolí (např. Amsterdam, Bukurešť, Bratislava, Budapešť, Berlín, Terst, Varšava) a samozřejmě na mnoha jevištích v Jugoslávii. Mezi jeho nejvýznamnější divadelní počiny, jimiž si získal uznání doma i v zahraničí, patří hlavní mužské party v Shakespearových dramatech Hamlet (1972), Macbeth (1981) a Richard III (1992), v Machiavelliho Mandragoře (1973), Goldoniho Poprasku na laguně (1974), Millerově Smrti obchodního cestujícího (1975-76), Čechovově Rackovi (1976), Kleistově Princi Bedřichu Homburském (1977), Camusově Caligulovi (1977-78), Tolstého Vojně a míru (1979), Goethově Faustovi (1982), Crommelynckově Velkolepém paroháči (1984), Brechtově Baalu (1988), Aristofanových Ptácích (1989), Rostandově Cyranovi de Bergerac (1990), Dostojevského Zločinu a trestu (1991), Beckettově Čekání na Godota (1991). Vedle své bohaté divadelní činnosti dosahuje značné úspěchy už od 80. let také v oblasti kinematografie, kde nebyl odkázán jen na role ve svém mateřském jazyce; schopnost komunikovat taktéž v italštině, angličtině a francouzštině z něho učinila herce mezinárodního přesahu: otec rodiny, který je jako ministerský úředník Meša uvržen z politických důvodů do tábora nucených prací poč. 50. let, v tragikomedii z pohledu malého chlapce Otec na služební cestě (r. E. Kusturica); prostopášný odbojář a podvodníček Marko Dren, jeden ze dvou kumpánů (Lazar Ristovski), na jejichž osudech jsou ve stylizované formě reflektovány válečné, společenské a politické konflikty na území Jugoslávie v období 1941-1992, v podobenství Underground (r. E. Kusturica); smolařský třicetiletý právník Dragutin Krizmančić, jehož nevydařený vztah k bývalé manželce pro něho končí opět za mřížemi vězení, v psychologickém melodramatu Štěstí pro tři (r. R. Grlić); velký krajinářský malíř Agostino Tassi, který je uvržen do vězení kvůli lásce k dceři (Valentina Cerviová) staršího kolegy (Michel Serrault), v historickém snímku z poč. 17. století Artemisia (r. A. Merletová); židovský otec, který se zkouší prosadit jako spisovatel, v příběhu třináctileté dívky Unes mě (r. L. Poolová).

Filmografie

1974 - Otpisani (Ztracení; r. Aleksandar Djordjević); Košava(Cestou proti větru; r. DragoslavLazić);
1977 - Hajka (Štvanice; r.Živojin Pavlović);
1978 - Posljednjipodvig diverzanta Oblaka (Poslední mise diverzanta Oblohy; r. VatroslavMimica);
1981 - Samo jednom se ljubi(Jen jednou se miluje - ČTV; r.Rajko Grlić); Sok od sljiva (Švestková šťáva; r. Branko Baletić); Sezona mira uParizu (Sezóna míru v Paříži; r.Predrag Golubović); Piknik u Topoli (Piknik v Topoli; r. Zoran Amar);
1982 - 13. jul (13. července; r. Bajo Šaranović);
1983 - Nešto izmedu (Něco mezi; r. Srdjan Karanović);
1984 - U raljama života (Ve spárechživota; r. Rajko Grlić); Otac na službenom putu (Otec na služební cestě - ČTV; r. Emir Kusturica);
1985 - Za sreču je potrebno troje (Štěstí pro tři; r. Rajko Grlić);Tajvanska kanasta (Tchajwanská kanasta; r. Goran Marković); Jagode u grlu(Hlavou proti zdi; r. Srdjan Karanović);
1987 - Vuk Karadžić (TV; r. Milovan Vitezović);
1988 - Seobe/Migrations (Stěhování; r. Aleksandar Petrović);
1989 - Vreme čuda (Čas zázraků - ČTV; r. Goran Paskaljević);La vengeance d'une femme (Pomsta ženy; r. Jacques Doillon);
1990 - Un week-end sur deux (Každý druhý víkend; r. NicoleGarciová);
1992 - Tango Argentino(r. Goran Paskaljević); Tito i ja (Titoa já - ČTV; r. Goran Marković); Mi nismo andjeli (Nejsme andělé - V; r. Srdjan Dragojević);
1993 - Der gudene er dode (Kde umírají Bohové; r. Vibeke Lokkeberg);
1994 - La piste du télégraphe(Telegrafní dráha; r. Liliane de Kermadecová);
1995 - Someone Else's America (Amerika patří jiným - KTV; r. Goran Paskaljević);Underground (r. Emir Kusturica);
1996 - Portraits chinois (Stínohra - ČTV; r. Martine Dugowsonová);
1997 - Artemisia (r. AgnèsMerletová); Gypsy Magic (Cikánské kouzlo; r. Stole Popov);
1998 - Il macellaio (Řezník; r. Aurelio Grimaldi); Chat noir, chatblanc/Schwarze Katze, weisse Katze (Černákočka, bílý kocour; r. Emir Kusturica); Bure baruta/Baril de poudre (Sud prachu; r. Goran Paskaljević); TheWounds/Les blessures (Zranění; r. Srdjan Dragojević);
1999 - Emporte-moi (Unes mě; r. Léa Poolová); Les amants criminels(Milenci zločinci; r. François Ozon); Épouse-moi (Vezmi si mě; r. HarrietMarinová);
2000 - Sans plomb (Bezplomby; r. Muriel Teodoriová); Mortel transfert (Převoz smrti; r. Jean-JacquesBeineix);
2001 - Voci (Hlasy; r.Franco Giraldi);
2003 - Mali svet(Malý svět; r. Miloš Radović);
2004 - Hurensohn (Zkurvysyn; r. Michael Sturminger).

Bibliografie