Herci a herečky: JOSEPHSON Erland

nar. 15. června 1923 - Stockholm (Švédsko)

Pochází z kulturně založené rodiny; jeho otec vlastnil knihkupectví, jeden ze strýců byl dramatikem a profesorem uměnovědy a jedna z tet byla klavíristkou. Během krátkého studia na Stockholmské univerzitě se seznámil se studenty dramatického umění, s nimiž se začal věnovat divadlu. 1945-49 byl angažován v Městském divadle v Hälsingborgu, jehož vůdčí osobností byl režisér Ingmar Bergman. 1949-56 působil v Městském divadle v Göteborgu a od 1956 je členem Královského dramatického divadla ve Stockholmu (1966-75 byl jeho uměleckým ředitelem), kde se představil mj. jako Petrucccio v Shakespearově komedii Zkrocení zlé ženy, Romeo v Shakespearově dramatu Romeo a Julie, doktor Faust v Goethově tragédii Faust, markýz de Sade v dramatu Petera Weisse Pronásledování a zavraždění Jeana-Paula Marata, předvedené divadelním souborem blázince v Charentonu za řízení markýze de Sade, staromládenecký profesor fonetiky Henry Higgins v komedii G. B. Shawa Pygmalion. Za jeho vedení hostovalo divadlo v Itálii, Velké Británii a Německu s Ibsenovým dramatem Hedda Gablerová a Strindbergovou Hrou snů. Pro film ho objevil Ingmar Bergman, s nímž se znal už od školních let; jejich spolupráce se záhy přenesla z jeviště také před film. kameru, kde se E. J. stal spolu s Gunnarem Björnstrandem a Maxem von Sydowem jedním z mužských protagonistů Bergmanových psychologických a symbolických dramat: profesor Anders Ellius, jehož manželka (Ingrid Thulinová) se pokouší vyrovnat s potratem, ve snímku Než se rozední; konzul Egerman, u něhož v domě se ubytuje soubor hypnotizérského divadla, v dramatu Tvář; baron von Merkens, majitel fríského ostrova Baltrum, odkud záhadně zmizel jeden malíř (Max von Sydow), v Hodině vlků; dr. Läkaren, ošetřující těžce nemocnou mladou ženu (Harriet Anderssonová), s jejíž mladší sestrou (Liv Ullmannová) udržuje příležitostný milostný poměr, v Šepotech a výkřicích; docent z psychotechnického ústavu Johan, který se svou ženou (Liv Ullmannová) prochází všemi etapami konvenčního manželského soužití a teprve po rozvodu oba nalézají společné porozumění v přátelském vztahu, ve Scénách z manželského života; stárnoucí divadelní režisér Henrik Vogler, který během příprav inscenace Strindbergovy hry citově vzplane k mladičké herečce (Lena Olinová), v TV snímku Po zkoušce. Od pol. 70. let ho začali obsazovat také jiní významní evropští tvůrci, v jejichž filmech nejčastěji ztělesňoval postarší aristokraticky vyhlížející lékaře (Sezóna míru v Paříži, Hanussen), vysoké úředníky (Nesnesitelná lehkost bytí, Schůzka s Venuší) a intelektuálské profesory (Mimo dobro a zlo, Variola vera, Marmeládová revoluce). Dalším umělcem, který ho, stejně jako kdysi Bergman, velmi silně duchovně poznamenal, byl ruský režisér Andrej Tarkovskij. O jejich vzájemné spřízněnosti svědčí dostatečně výmluvně Tarkovského poslední film. podobenství Oběť, v němž vytvořil ústřední postavu univerzitního pedagoga a novináře Alexandra, který dospěje ke křesťanskému prozření a formou osobní oběti se rozhodne spasit nejen svou rodinu s oněmělým synem, ale i civilizací zneurotizované lidstvo, bezprostředně ohrožené nukleární katastrofou. Spolu s kameramanem Svenem Nykvistem natočil hrané filmy v bergmanovském duchu Jedna a jedna a Marmeládová revoluce, na nichž se podílel také jako scenárista, producent a herecký protagonista. Souběžně se svou hereckou kariérou rozvíjí od mládí své literární ambice; od pol 40. let, kdy vydal první básnickou sbírku Circel (1946, Kruh) a první sbírku povídek Spegeln och en portvakt (1946, Zrcadlo a vrátný), publikoval několik dalších novel, povídkových knih (Role, Hry na pravdu, Autoportrét - egocentrický dialog) napsal řadu TV a rozhlasových her a šest divadelních her, z nichž jedna, s názvem Sommarnatten. Sverige (1988, Letní noc. Švédsko), je inspirována vzpomínkami na Tarkovského. Mnoho let byl předsedou Švédské herecké asociace, Švédské divadelní asociace a Dramatického institutu. Byl hostem MFF v Karlových Varech 1984.

Filmografie

1946 - Det regnar på vår kärlek (Prší nám na lásku; r. Ingmar Bergman);
1948 - Eva (r. Gustaf Molander);
1949 - Till glädje (Za štěstím; r.Ingmar Bergman);
1956 - Sceningång(Divadelní soubor; r. Bengt Ekerot; + sc.);
1957 - Som man bäddar... (r. Börje Larsson);
1958 - Nära livet (Než serozední; r. Ingmar Bergman); Ansiktet (Tvář;r. Ingmar Bergman);
1961 - Lustgården(Zahrada rozkoše; r. Alf Kjellin; pouze spol. sc.);
1964 - För att inte tala om alla dessa kvinnor (A co všechny tyženy; r. Ingmar Bergman; pouze sc.);
1967 - Vargtimmen (Hodina vlků;r. Ingmar Bergman);
1968 - Flickorna(Mladé ženy; r. Mai Zetterlingová);
1969 - En passion (Náruživost; r.Ingmar Bergman);
1970 - Röda rummet(TV; r. Bengt Lagerkvist);
1972 -Viskningar och rop (Šepoty a výkřiky;r. Ingmar Bergman);
1973 -  Scener ur ett äktenskap (Scény z manželského života; r. Ingmar Bergman); Foto: Sven Nykvist(D; r. Bayley Silleck);
1975 -Monismanien 1995 (r. Kenne Fant); Ansikte mot ansikte (Tváří v tvář - V; r. Ingmar Bergman);
1976 - Vårbrytning (Předjaří; r. Erland Josephson, BibiAnderssonová, Sven Nykvist; + sc., spol. prod.);
1977 - Al di là del bene e del male (Mimo dobro a zlo; r.Liliana Cavaniová); Io ho paura (Mámstrach; r. Damiano Damiani);
1978 - Höstsonaten (Podzimní sonáta; r.Ingmar Bergman); En och en (Jedna a jedna; r. Erland Josephson, Sven Nykvist,Ingrid Thulinová; + sc., prod.); Dimenticare Venezia (Zapomenout na Benátky - ČTV; r. Franco Brusati);
1979 - Die erste Polka (První polka;r. Klaus Emmerich); Marmeladupproret (Marmeládová revoluce; r. Erland Josephson;+ sc., prod.);
1980 -  Kärleken (Láska; r. Theodor Kallifatides);
1981 - Montenegro (r. DušanMakavejev); Sezona mira u Parizu (Sezónamíru v Paříži; r. Predrag Golubović); Samo jednom se ljubi (Jen jednou se miluje - ČTV; r. RajkoGrlić);
1982 - Fanny och Alexander (Fanny a Alexandr; r. Ingmar Bergman);Variola vera (r. Goran Marković);Bella Donna (r. Peter Keglevic);
1983 - Nostalghia (Nostalgie; r. AndrejTarkovskij); Efter repetitionen (TV -Pozkoušce; r. Ingmar Bergman); La casa del tappeto giallo (Byt se žlutým kobercem; r. CarloLizzani);
1984 - Un casod'incoscienza (Případ nesvědomitosti; r. Emidio Greco); Bakom jalusin (Zaroletou; r. Stig Björkman); En smutsig historia/Likainen tarrina (Oškliváhistorka; r. Jörn Donner);
1985 - Deflyvende djaevle (Létající ďáblové; r. Anders Refn); Saving Grace (ZachránitJeho Svatost; r. Robert M. Young); Il giocatore invisibile (TV - Neviditelnýhráč; r. Sergio Genni);
1986 -Offret/Le sacrifice (Oběť; r. AndrejTarkovskij); Garibaldi (TV -Generál - ČTV; r. Luigi Magni); L'ultima mazurka (Poslední mazurka; r. GianfrancoBettetini); Amorosa (r. Mai Zetterlingová); Le mal d'aimer (Zlo z milování; r.Giorgio Treves);
1987 - Le testamentd'un poète juif assassiné (Závěť zavražděného židovského básníka; r.Frank Cassenti); Il giorno prima/Control (Den předtím; r. Giuliano Montaldo);
1988 - The Unbearable Lightness ofBeing (Nesnesitelná lehkost bytí -V; r. Philip Kaufman); Seobe/Migrations (Stěhování; r. Aleksandar Petrović);Hanussen (r. István Szabó);
1989 - Il sole buio (Temné slunce; r.Damiano Damiani); Complotto internazionale (TV - Mezinárodní spiknutí; r.Florestano Vancini); Directed by Andrei Tarkovsky (D - Režie Andrej Tarkovskij;r. Michał Leszczyłowski);
1990 - Godafton, herr Wallenberg (Dobrý večer, pane Wallenbergu; r. Kjell Grede); Cattiva(Zlá; r. Carlo Lizzani); Il giudice istruttore (TV - Vyšetřující soudce; r.Florestano Vancini);
1991 - MeetingVenus (Schůzka s Venuší - V/Setkání s Venuší - ČTV; r. IstvánSzabó); Prospero's Books (Prosperovyknihy; r. Peter Greenaway); Oxen (Býk; r. Sven Nykvist);
1992 - Holozän (Holocén; r. HeinzBütler, Manfred Eicher);Sofie - ČTV(r. Liv Ullmannová); C'è Kim Novak al telefono (U telefonu je KimNovaková; r. Enrico Rosco);
1993 -Rosenbaum (TV -Rosenbaum: Přeludy -ČTV; r. Karl Sundvall);
1994 -Dansaren (D - Tanečnice; r. Donya Feuerová); Draumspel (Hra snů; r. UnniStraumeová); Zabranenijat plod (Zakázané ovoce; r. Krasimir Krumov);
1995 - To vlemma tou Odyssea (Odysseův pohled - ČTV; r. Theo Angelopulos);Vendetta (Krevní msta; r. Mikael Håfström); Kristin Lavransdatter(Kristina Vavřincova; r. Liv Ullmannová); Pakten (Čekání na západ slunce; r.Leidulv Risan); Harry & Sonja (r. Björn Runge);
1996 - Hollywood Now (A nyní Hollywood; r. Anthea Kennedyová, KarlSchedereit);
1997 - Larmar och görsig till (TV - Jenž chvíli svou div prkna nezboří; r. Ingmar Bergman);
1999 - Magnetisørens femtevinter (Magnetizérova pátá zima; r. Morten Henriksen);
2000 - Ljuset håller mig sållskap (D - Světlo je mýmspolečníkem; r. Carl-Gustaf Nykvist); Trolösa (Nevěra; r. Liv Ullmannová);
2003 - Saraband (TV - Sarabanda; r. Ingmar Bergman).

Bibliografie

Film a doba, 1989, č. 11, s.
645-646. - Interpressfilm, 1986, č. 4, s. 74-76 (rozhovor). - Interpressfilm,
1985, č. 1, s. 69-72 (rozhovor).