Warning: getimagesize(./herci/12/7_5101154854312.jpg): failed to open stream: No such file or directory in /data/web/virtuals/66295/virtual/www/domains/dvdedice.cz/inc_front_end/pages/p_detail_herec.php on line 39
Herci a herečky: HUPPERTOVÁ Isabelle
DVDedice
Nákupní košík
Poloľek:650
Cena:130823,- Kč
Dokončit objednávku     
 DVD
Najlacnější DVD filmy na Slovensku Filmy na DVD od 49 Kč
PŘEPNĚTE SHOP NA CZ NEBO SK VERZI

NOVINKY

Pokud chcete být informování o aktualitách, speciálních nabídkách, slevách a novinkách

Napište prosím svůj email

KLUB DVDedice

Bezplatné klubové členství
- slevy pro registrované
- soutěľe, dárky a DVD
- pravidelné informace o novinkách a speciálních nabídkách


více informací »

DVD NOVINKY

Herci a herečky: HUPPERTOVÁ Isabelle

HUPPERTOVÁ Isabelle

nar. 16. března 1955 - Paříž (Francie)

Její otec je majitelem továrny na výrobu trezorů a matka je učitelka angličtiny. Vyrůstala se svými čtyřmi sourozenci ve Ville d'Avray. Po maturitě na lyceu v Saint-Cloud studovala ruštinu a orientální jazyky na Faculté de Clichy a krátký čas působila jako učitelka ruštiny. 1968 vstoupila na konzervatoř ve Versailles a v hereckém vzdělávání pokračovala od 1972 u Antoina Viteze na Státní konzervatoři dramatického umění v Paříži. Od poč. 70. let sbírala profesionální herecké zkušenosti v TV, ve filmu a na divadle. 1973 se poprvé představila na scéně pařížského divadla Petit Odéon v režii Jacquesa Spiessera ve hře Přijde příští léto?, v Café-Théâtre vystupovala se svými sestrami ve hře Jacka L'Eventreura Pravdivý příběh a 1974 ji angažoval Robert Hossein do dramatizace románu Ernesta Hemingwaye Komu zvoní hrana, inscenované v Kulturním domě v Remeši. S Molièrovým Lakomcem se zúčastnila turné po amerických univerzitách v Miami, Chicagu, Kansas City a New Orleansu. První její výraznější film. rolí byla švýcarská malířka a zpěvačka, jejíž tvůrčí vývoj naruší během 1. světové války schizofrenie, v psychologickém dramatu Aloïse (r. L. de Kermadecová). Mezinárodní úspěch a cenu BAFTA 1977 jí přinesla úloha introvertní Beatrice, která z milostného zklamání duševně onemocní, v dramatu Krajkářka (r. C. Goretta). Zdánlivou netečnost, snadnou zranitelnost a trvalý neklid promítá I. H. téměř do všech svých postav, ať už se jedná o hrdinky z minulosti nebo současnosti: slavná kurtizána Alphonsine Plessisová ve film. přepisu Dumasova románu Dáma s kaméliemi (r. M. Bolognini); anglická spisovatelka Anne Brontëová v životopisném portrétu Sestry Brontëovy (r. A. Téchiné); znuděná dívka z lepší rodiny Nelly, hledající únik z měšťáckého soužití ve vztahu s mladíkem z podsvětí (Gérard Depardieu), v milostném dramatu Loulou (r. M. Pialat); protřelá chovatelka pstruhů Fréderique ve film. adaptaci románu Rogera Vaillanda Pstruh (r. J. Losey). Působivou kreaci, za níž obdržela cenu na MFF v Cannes 1978, předvedla v úloze údajné vražedkyně, o jejímž osudu vypovídá drama podle skutečného soudního případu z 30. let Violette Nozièreová (r. C. Chabrol). Zvláštní cenu poroty na MFF v Benátkách 1988 získala za roli matky, která doplatí svým životem na to, že si během nacistické okupace tajně přivydělává prováděním potratů, v dramatu podle skutečné události Ženská záležitost (r. C. Chabrol). Pozoruhodný výkon, oceněný na MFF v Moskvě 1991, podala v adaptaci klasického románu Gustava Flauberta Paní Bovaryová (r. C. Chabrol), kde ztělesnila Emmu Bovaryovou, ctižádostivou ženu, neschopnou však patřičně naplnit své touhy. Césarem 1995 a Volpiho pohárem na MFF v Benátkách 1995 byla vyznamenána za roli poštovní doručovatelky jménem Jeanne v tragikomedii podle novely Ruth Rendellové Slavnost (r. C. Chabrol). Cenu za nejlepší ženský herecký výkon na MFF v Cannes 2001 jí vynesla titulní postava staropanenské profesorky vídeňské konzervatoře Eriky Kohutové, která hledá únik před zmarněným životem v trýznivých sexuálních perverzích, v dramatu podle románu Elfriede Jelinekové Pianistka (r. M. Haneke). 1988 se I. H. vrátila opět k divadlu; na jevišti pařížského divadla Édouard VII. hrála Natalii Petrovnu v psychologickém dramatu I. S. Turgeněva Měsíc na vsi. Její starší sestry Caroline a Elisabeth Huppertovy jsou známými spisovatelkami a režisérkami.


Filmografie

1971 - Faustine et le bel été (Faustina a krásné léto; r.Nina Companeezová); Proust (TV; r. Claude Santelli);
1972 - Le bar de la fourche (Hospoda na rozcestí; r. AlainLevent); César et Rosalie (César aRosalie - ČTV; r. Claude Sautet);
1973 - L'ampélopède (Ampelopéd; r. Rachel Weinbergová);
1974 - Les valseuses (Buzíci - ČTV; r. Bertrand Blier);Rosebud (Poupě; r. Otto Preminger); Dupont Lajoie (Pan Dupont; r. Yves Boisset); Sérieux comme le plaisir (Vážný jakoradost; r. Robert Benayoun); Le grand délire (Velké poblouznění; r. DenisBerry); Glissements progressifs du plaisir (Postupné propadávání rozkoši; r.Alain Robbe-Grillet); Aloïse (r. Liliane de Kermadecová); Madame Baptiste(TV - Paní Baptistová; r. Claude Santelli);
1975 - Je suis Pierre Rivière (Jsem Pierre Rivière; r.Christine Lipinská); Docteur François Gailland (Nejcennější co mám; r. Jean-Louis Bertucelli); Le juge etl'assassin (Soudce a vrah - ČTV; r.Bertrand Tavernier); Le petit Marcel (Malý Marcel; r. Jacques Fansten);
1976 - La dentellière (Krajkářka; r. Claude Goretta);
1977 - Les indiens sont encore loin(Indiáni jsou ještě daleko; r. Patricia Morazová); Des enfants gâtès(Rozmazlené děti; r. Bertrand Tavernier);
1978 - Violette Nozière (Violette Nozièreová; r. ClaudeChabrol); Retour à la bien-aimée (Návrat k milované; r. Jean-FrançoisAdam);
1979 - Les soeurs Brontë (Sestry Brontëovy - ČTV; r. AndréTéchiné);
1980 - Heaven's Gate (Nebeská brána - V; r. Michael Cimino);Sauve qui peut [la vie] (Zachraň si kdo můžeš [život]; r. Jean-Luc Godard);Loulou - V (r. Maurice Pialat); Lavera storia della signora delle camelie (Dámas kaméliemi; r. Mauro Bolognini); Örökség (Dědičky; r. Márta Mészárosová); Les ailes de la colombe (Křídlaholubice; r. Benoît Jacquot);
1981 -Coup de torchon (Čistka; r. Bertrand Tavernier); Eaux profondes (Hluboké vody - V; r. Michel Deville);Une affaire d'homme (Mužská záležitost;r. Nicolas Ribowski);
1982 - Passion(Vášeň; r. Jean-Luc Godard); La truite (Pstruh; r. Joseph Losey); Storia diPiera (Příběh Piery; r. Marco Ferreri); Coup de foudre (Láska na první pohled;r. Diane Kurysová);
1983 - La femmede mon pote (Žena mýho kámoše; r. Bertrand Blier);
1984 - La garce (Děvka - V; r. Christine Pascalová); Signé Charlotte (Podepsána Charlotte; r. CarolineHuppertová);
1985 - Sac de noeuds(Síťovka; r. Josiane Balasková);
1986 - Cactus (Kaktus - ČTV; r. PaulCox);
1987 - The Bedroom Window (Okno z ložnice; r. Curtis Hanson);
1988 - Les possédés (Běsi; r. Andrzej Wajda);Seobe/Migrations (Stěhování; r. Aleksandar Petrović); Milan noir (Černý Milán;r. Ronald Chammah); Une affaire de femmes (Ženská záležitost; r. ClaudeChabrol);
1989 - La vengeance d'unefemme (Pomsta ženy; r. Jacques Doillon);
1990 - Malina (r. Werner Schroeter);
1991 - Madame Bovary (Paní Bovaryová; r. Claude Chabrol); Aprèsl'amour (Po lásce - ČTV; r. DianeKurysová);
1994 - L'inondation(Povodeň; r. Igor Minajev); Amateur (Amatér; r. Hal Hartley); La séparation(Odluka; r. Christian Vincent);
1995 - Le affinità elettive (Spřízněnivolbou - ČTV; r. Paolo Taviani, Vittorio Taviani); La cérémonie (Slavnost - ČTV; r. Claude Chabrol);
1996 - Abfallprodukte derLiebe/Poussières d'amour (Trosky lásky; r. Werner Schroeter);
1997 - Les Palmes de m. Schütz(Akademické palmy pana Schütze; r. Claude Pinoteau); Rien ne va plus (Konec sázek - ČTV; r. Claude Chabrol);
1998 - L'école de la chair (Propadnouttělem; r. Benoît Jacquot);
1999 -Pas de scandale (Žádný skandál; r. Benoît Jacquot); La fausse suivante (Falešnákomorná; r. Benoît Jacquot);
2000 -Les destinées sentimentales (Sentimentální osudy; r. Olivier Assayas);Saint-Cyr (r. Patricia Mazuyová); La vie moderne (Moderní život; r. LaurenceFerreira Barbosa); Fils de deux mères ou Comédie de l'innocence (Komedie nevinnosti - KTV; r. RaoulRuiz); Merci pour le chocolat (Děkuji za čokoládu; r. Claude Chabrol);
2001 - La pianiste (Pianistka; r. Michael Haneke); 8 femmes(8 žen; r. François Ozon);
2002 - Deux (Dvě; r. Werner Schroeter);
2003 - Wolfzeit/Le temps du loup (Časvlků; r. Michael Haneke);
2004 - Mamère (Moje matka; r. Christophe Honoré).


Bibliografie

Satelit, 1998, č. 17, s. 58-59
(rozhovor). - Satelit, 1996, č. 5, s. 5 (rozhovor). - Týdeník Televize, 1995,
č. 11, s. 12-13. -  Film a divadlo, 1989,
č. 17-18, s. 52-55 (rozhovor). - Kino, 1983, č. 11, s. 6-7. - Kino, 1982, č. 3,
s. 11. - Film a divadlo, 1979, č. 25, s. 34. - Kino, 1977, č. 15, s. 12-13.

 
optimalizace PageRank.cz $(document).ready(function(){ $("#cntw:first a[rel^='prettyPhoto']").prettyPhoto({animationSpeed:'fast',theme:'facebook',slideshow:2000, autoplay_slideshow: false}); });