Herci a herečky: HOFFMAN Dustin

(Dustin Lee Hoffman)

nar. 8. srpna 1937 - Los Angeles, Kalifornie (USA)

Je druhorozeným synem hollywoodského rekvizitáře a obchodního cestujícího s nábytkem, potomka rumunských přistěhovalců. Původně chtěl být klavírním virtuosem, proto po maturitě na Santa Monica City College začal studovat klasickou a jazzovou hru na klavír na Los Angeles Conservatory of Music. Brzy však svůj zájem soustředil na herectví, které studoval 1956-58 v kalifornské dramatické škole Pasadena Playhouse. 1958 následoval svého spolužáka Gene Hackmana do New Yorku, kde byl až na pátý pokus přijat Lee Strasbergem do jeho proslulého hereckého učiliště Actors Studio. Mezitím pracoval jako prodavač hraček, písař, ošetřovatel v psychiatrickém ústavu, číšník, umývač nádobí, vrátný a barový pianista. Na Broadwayi se poprvé představil 1961 jako potrhlý voják ve frašce Stevena Getherse Kuchař pro pana generála, ale výrazněji se uplatnil na provinčních a mimobroadwayských scénách, kde na sebe upozornil úlohou Pozza v Beckettově Čekání na Godota (1965); za roli zbídačeného úředníka Zodyče ve hře Ronalda Ribmana Cesta pátého koně obdržel cenu Obie 1966. Na film. plátně se objevil poprvé jako třicetiletý a nečekaně se rázem stal hvězdou, kandidátem na Oscara 1967 a držitelem ceny BAFTA 1968 díky úloze citově nezkušeného mladíka Benjamina Braddocka, který se po milostné aféře se starší ženou (Anne Bancroftová) zamiluje do její dcery (Katharine Rossová), ve smutné komedii Absolvent (r. M. Nichols). Podobně ho minul také Oscar 1969, místo nějž obdržel alespoň cenu BAFTA 1969 a Donatellova Davida 1970 za roli tuberkulózního a zchromlého Enrica "Ratsa" Rizza, ošuntělého podvodníčka italského původu, o jehož zvláštním přátelském vztahu s naivním venkovským mladíkem (Jon Voight) vypráví drama dvou osamělých ztroskotanců uprostřed New Yorku Půlnoční kovboj (r. J. Schlesinger). Během 70. let se prosadil jako výrazný charakterní herec, který překvapuje neustálými proměnami a úzkostlivě dbá na pečlivou přípravu svých vesměs tragikomických postav. Ačkoliv jeho antihrdinové drobné malé postavy s vyhublou tváří, ustupující bradou a výrazným nosem postrádají mužnou ztepilost a robustní sílu, neoplývají krásou a zmáhají je vlastní slabosti a komplexy, přesto se vrhají do nerovného boje se zákeřnými silami nespravedlnosti, konvencí, předsudků a zkažené morálky: smolařský mladík Jack Crabb, žijící střídavě u Indiánů a bělochů, v epické westernové fresce podle autobiografického románu Thomase Bergera Malý velký muž (r. A. Penn); profesor matematik David Sumner, přinucený okolnostmi k brutální sebeobraně, ve film. adaptaci románu Gordona M. Williamse Strašáci (r. S. Peckinpah); penězokazec a zlomený galejník Louis Dega ve zfilmovaných pamětech Henriho Charrièrra Motýlek (r. F. J. Schaffner); provokativně výřečný legendární kabaretiér 50. a 60. let Lenny Bruce, dohnaný drogami a mravokárci k sebevraždě, v životopisném portrétu Lenny (r. B. Fosse); nervní reportér Carl Bernstein, který spolu se svým kolegou (Robert Redford) odhalil a zveřejnil zákulisí aféry Watergate, v politickém dramatu Všichni prezidentovi muži (r. A. J. Pakula). Osobní i tvůrčí krizi, v níž se na sklonku 70. let ocitl, mu pomohl překonat úspěšný film. přepis románového bestselleru Kramerová versus Kramer (r. R. Benton). Titulní úloha reklamního agenta Teda Kramera, jemuž přenechá manželka (Meryl Streepová) výchovu sedmiletého synka (Justin Henry), mu konečně vynesla Oscara 1979, Zlatý glóbus 1979 a Donatellova Davida 1980. Po tříleté umělecké odmlce, kdy se snažil urovnat nepříjemné rodinné záležitosti, se opět triumfálně vrátil před film. kameru jako nezdolný herec Michael Dorsey, jemuž se teprve v dámském převleku podaří dosáhnout kýženého úspěchu, v hořké komedii Tootsie (r. S. Pollack). Při prosazování svých představ se D. H. dostává často do konfliktů s režiséry, což někdy značně prodlužuje přípravu i vlastní natáčení filmů. Postihlo to i realizaci komorního psychologického dramatu Rain Man (r. B. Levinson), v němž ztělesnil autisticky nemocného Raymonda Babbitta, který zásadně změní život svého mladšího bratra-podnikatele (Tom Cruise). Za tento svůj výkon získal Oscara 1988, Zlatý glóbus 1988 a Donatellova Davida 1989. Jeho ojedinělé návraty na jeviště působí vždy jako mimořádné události; 1984 zazářil v broadwayské inscenaci Millerova dramatu Smrt obchodního cestujícího; za tutéž ústřední postavu životem znaveného Willyho Lomana, kterou vytvořil ve stejnojmenné TV adaptaci (r. V. Schlöndorff), získal cenu Emmy 1984. Pozornost vzbudilo rovněž jeho ztvárnění role židovského obchodníka Shylocka v Shakespearově dramatu Kupec benátský, s nímž se představil v režii Petera Halla nejprve 1989 před londýnským publikem a o rok později slavil úspěch také na Broadwayi. 1972 se stal členem nezávislé film. společnosti First Artists Productions. Za celoživotní dílo mu byl udělen Zvláštní Zlatý lev na MFF v Benátkách 1996 a Sdružením zahraničního tisku v Hollywoodu mu byla 1997 udělena Cena Cecila B. DeMilla. 1969-80 měl za manželku baletku Anne Byrneovou a od 1980 je ženatý s právničkou Lisou Gottsegenovou.

Filmografie

1967 - The Tiger Makes Out (Tygr upláchl; r. Arthur Hiller);Madigan's Millions/Un dollaro per 7 vigliacchi (Madiganovy miliony - ČTV; r. Stanley Prager); The Graduate (Absolvent; r. Mike Nichols);
1969 - Midnight Cowboy (Půlnoční kovboj; r. John Schlesinger);John and Mary (John a Mary; r. PeterYates);
1970 - Little Big Man (Malý velký muž; r. Arthur Penn); ArthurPenn Films Little Big Man (D - Arthur Penn natáčí Malého velkého muže; r.Elliott Erwitt); Arthur Penn 1922: Themes and Variants (D - Arthur Penn 1922:Témata a variace; r. Robert Hugues);
1971 - Straw Dogs (Strašáci -ČTV; r. Sam Peckinpah); Who Is Harry Kellerman and Why Is He Saying ThoseTerrible Things About Me? (Kdo je Harry Kellerman a proč o mě říká ty strašnévěci; r. Ulu Grosbard); The Point (TV - Špičatá hlava; r. Fred Wolf; pouzehlas);
1972 - Alfredo Alfredo (Alfréde, Alfréde!; r. Pietro Germi);
1973 - Papillon (Motýlek; r. Franklin J. Schaffner);
1974 -Lenny - ČTV (r.Bob Fosse);
1975 - Lost in theGarden of the World (D - Ztracený v zahradě světa; r. Tony Williams);
1976 - Marathon Man (Maratónec; r. John Schlesinger); Allthe President's Men (Všichniprezidentovi muži; r. Alan J. Pakula);
1978 - Straight Time (Na svobodě - ČTV;r. Ulu Grosbard);Agatha (r. MichaelApted);
1979 - Kramer vs. Kramer (Kramerová versus Kramer; r. RobertBenton);
1982 -Tootsie (r. Sydney Pollack);
1985 - Death of a Salesman (TV -Smrtobchodního cestujícího; r. Volker Schlöndorff);
1987 -Ishtar - V (r.Elaine Mayová); Private Conversations (D - Soukromé rozhovory; r. ChristianBlackwood);
1988 -Rain Man (r. Barry Levinson);
1989 - Family Business (Rodinný podnik; r. Sidney Lumet);Common Threads: Stories from the Quilt (D - Společné nitky: Příběhy o AIDS; r.Robert Epstein, Jeffrey Friedman; pouze hlas);
1990 -Dick Tracy - ČTV(r. Warren Beatty);
1991 -Hook (r. Steven Spielberg); Billy Bathgate - ČTV (r. RobertBenton);
1992 - Hero (Hrdina proti své vůli; r. StephenFrears);
1993 - Earth and theAmerican Dream (D - Země a americký sen; r. Bill Couturie);
1995 - Outbreak (Smrtícíepidemie; r. Wolfgang Petersen);
1996 - Sleepers (Spáči; r. BarryLevinson); American Buffalo (Americkýbizon - ČTV; r. Michael Corrente);
1997 - Mad City (Město šílenců;r. Costa-Gavras); Wag the Dog (Vrtětipsem; r. Barry Levinson);
1998 -Sphere (Koule; r. Barry Levinson); AWalk on the Moon (Procházka po Měsíci - V; r. Tony Goldwyn; pouze spol. prod.);
1999 - The Devil's Arithmetic (TV -Ďáblova čísla - KTV; r. Donna Deitchová; pouze spol. prod.); Joan ofArc/The Messenger: The Story of Joan of Arc (Johanka z Arku; r. Luc Besson);
2002 - Moonlight Mile (Půlnočnímíle; r. Brad Silberling);
2003 - Confidence (Chladnokrevně; r.James Foley); Runaway Jury (Porota;r. Gary Fleder);
2004 - I Heart Huckabee's(r. David O. Russell); J.M. Barrie's Neverland (r. Marc Forster); RacingStripes (r. Frederick Du Chau; pouze hlas).

Bibliografie

BERGAN, Ronald. Dustin
Hoffman. Praha, Egem 1992, 250 s. - FIKEJZ, Miloš: Dustin Hoffman. Praha, Čs.
filmový ústav 1986, 35 s. - Filmové portréty 2. Praha, Čs. filmový ústav 1990,
155 s. -  Film Jam, 1998, č. 5, s. 24-25.
- Vlasta, 1997, č. 50, s. 19. - 
Kinorevue, 1995, č. 11, s. 3 (rozhovor). - Cinema, 1995, č. 6, s. 58-59.
- Cinema, 1993, č. 4, s. 44-47. - Reflex, 1993, č. 12, s. 36-38 (rozhovor). -
Betty, 1991, č. 4, s. 61-64. - Lidové noviny, 1991, č. 179, s. 7. - Květy,
1990, č. 9, s. 31-34. - Záběr, 1989, č. 17, s. 8 (rozhovor). - 100+1 ZZ, 1989,
č. 21, s. 40-42. - Dramatické umění, 1989, č. 4, s. 103-106 (rozhovor). - Kino,
1987, č. 16, s. 8-9. - Film a divadlo, 1987, č. 26, s. 18-22. - Film a doba,
1987, č. 10, s. 566-575. - 100+1 ZZ, 1987, č. 13, s. 45. - Záběr, 1987, č. 16,
s. 5. - Záběr, 1985, č. 2, s. 5 (rozhovor). - Kino, 1984, č. 13, s. 6-7. -
Interpressfilm, 1983, č. 7, s. 50-61 (rozhovor). - Film a doba, 1976, č. 2, s.
92-97. - Kino, 1974, č. 1, s. 8-9. - Kino, 1972, č. 4, s. 12-13. - Květy, 1970,
č. 21, s. 39. - Kino, 1970, č. 12, s. 10-11.