Herci a herečky: TÖRŐCSIKOVÁ Mari

nar. 23. listopadu 1935 - Pély, Heves (Maďarsko)

Je druhou dcerou ze čtyř dětí vesnického učitele, který padl ve válce. Původně se chtěla stát klavíristkou, ale po maturitě na střední ekonomické škole studovala 1953-57 herectví na Vysoké škole divadelního a film. umění v Budapešti; po jejím ukončení nastoupila ihned angažmá do Národního divadla. Na jeho scéně hrála desítky většinou velkých rolí v tematicky, žánrově i dobově neobyčejně rozsáhlém repertoáru (mj. W. Shakespeare, M. Bulgakov, Molière, B. Brecht, G. B. Shaw, A. Miller a E. Albee). Před film. kamerou debutovala ještě jako studentka: úloha nesmělé selské dcerky Mari Patakiové, o jejímž pevném milostném vztahu k mladému družstevníkovi (Imre Soós) pojednává melodrama z poválečné maďarské vesnice Kolotoč (r. Z. Fábri), z ní učinila rázem populární a mezinárodně uznávanou hereckou hvězdu. Přesto, že její výkon nepochybně sváděl k zařazení do tehdy žádané kategorie nevinných nebo rozverných dívek z lidu, toto nebezpečí ji minulo, jak to potvrzují následující role mladistvé delikventky (Dvě přiznání), usoužené mladé manželky (Legenda z předměstí) či prostopášné dělnice (Železný květ). Za roli mladičké siroty, pomocné dělnice z nově vybudovaných Podunajských železáren ve snímku Větroplach (r. M. Szemes), byla oceněna na MFF v Karlových Varech 1960. O dvanáct let později jí tam porota znovu přiřkla cenu za roli osamocené, ve své nedobrovolné odcizenosti až k sebevraždě nepříčetné venkovanky Juli v současném příběhu ze zapadlé a postupně vylidňované vesnice Mrtvý kraj (r. I. Gaál). S minimem vnějších prostředků se dokázala charakterově proměňovat od postavy k postavě, aniž by přitom ztrácela cokoliv ze své křehké a zároveň silné osobnosti: hospodářova manželka Tereza, vydaná spolu s ostatními obyvateli vesnice na pospas represáliím horthyovských četníků, v politickém dramatu Ticho a křik (r. M. Jancsó); náhle ovdovělá zhýčkaná Edita Balassyová, která se musí vymanit z péče synovy přítelkyně (Kati Kovácsová), v psychologickém dramatu Měsíční dvůr (r. M. Mészárosová); pokrokově smýšlející řádová sestra Virginie, jejíž marná snaha prosadit zdravé reformy uvnitř kláštera pro ni končí tragicky, ve film. adaptaci románu Margit Kaffkové Mraveniště (r. Z. Fábri). Mezníkem jejího uměleckého i osobního života bylo poč. 70. let film. drama podle povídek Tibora Déryho Dny čekání (r. K. Makk); podala v něm strhující výkon, oceněný Stříbrným Hugem na MFF v Chicagu 1971, v úloze středoškolské profesorky Lucy, která po mužově zatčení hraje před svou tchýní (Lili Darvasová) milosrdnou lživou hru. Během natáčení se sblížila s režisérovým asistentem, Gyulou Maárem, který byl až do 90. let jejím životním partnerem. Pod jeho samostatným režijním vedením vytvořila také řadu výrazných film. postav, z nichž vyniká zejména hrdinka elegicky laděného komorního snímku Kde jste, paní Déryová?, slavná maďarská herečka z pol. 19. století, za jejíž ztvárnění obdržela cenu na MFF v Cannes 1976. Její manžel Gy. Maár pro TV o ní natočil hodinový dokument Jsem herečka, v němž podal neidealizovaný obraz herečky se všemi zraňujícími úskalími tvůrčího procesu. V jiném světle, jako zpěvačku písní nejrůznějších stylů a žánrů (šansony, kuplety, operetní šlágry, lidové písně), ji Maár zachytil v dalším TV portrétu Jaké to cesty. Své pěvecké schopnosti využila také mnohokrát ve filmu, na divadle a na gramofonových deskách. Poté, co došlo k radikální reorganizaci ve vedení Národního divadla, opustila koncem 70. let soubor, jehož byla členkou dvacet let. Do trvalého angažmá se již nevrátila, vystupovala pouze pohostinsky na jevištích významných budapešťských divadel (Divadlo Józsefa Attily, Národní divadlo, Pešťské divadlo, Hradní divadlo), kde hrála mj. primadonu v operetě Dávné léto (1983-88), Cecílii v operetě Čardášová princezna (1985), Matyldu von Zahndovou v Dürrenmattově dramatu Fyzikové, královnu Eleonoru Akvitánskou v historickém dramatu Jamese Goldmana Lev v zimě. 1979-80 byla uměleckou vedoucí oblastního divadla v Győru a 1993 se stala krátce ředitelkou obnoveného budapešťského Uměleckého divadla (Thália). Vedle několika mezinárodních poct se dočkala mnoha domácích ocenění, mj. je laureátkou Ceny Bély Balázse II. stupně (1959), Kossuthovy ceny, Ceny Mari Jászaiové a Ceny maďarské film. kritiky (1967, 1969, 1971, 1976). Na jubilejním 25. ročníku národního film. festivalu v Budapešti 1994 jí byla udělana Cena za celoživotní dílo. Byla hostem MFF v Karlových Varech (1960, 1972, 1976, 1997), kde byla 1992 členkou poroty.

Filmografie

1955 - Körhinta (Kolotoč;r. Zoltán Fábri);
1957 - Két vallomás(Dvě přiznání; r. Márton Keleti);Külvárosi legenda (Legenda z předměstí; r. Félix Máriássy);
1958 - Vasvirág (Železnýkvět; r. János Herskó); Édes Anna (Služka;r. Zoltán Fábri); Szent Péter esernyője (Deštníksvatého Petra; r. Frigyes Bán);
1959 - Álmatlan évek (Bezesná léta; r.Félix Mariássy); Kölyök (Větroplach;r. Mihály Szemes); Kard és kocka (Šavlea kostka; r. Imre Fehér); Gyalog a menyországba (Pěšky do nebe; r. Imre Fehér);
1960 - Három csillag (Směr Budapešť;r. Miklós Jancsó, Károly Wiedermann, Zoltán Várkonyi); Két emelet boldogság (Dvě patra štěstí; r. János Herskó);Légy jó mindhalálig (Buď dobrý až dosmrti; r. László Ranódy);
1961 -Az ígéret földje (Zaslíbená země; r. Gyula Mészáros); Házasságból elégséges(Manželství na dostatečnou; r. Károly Wiedermann);
1962 - Elveszett paradicsom (Ztracenýráj; r. Károly Makk); Isten őszi csillaga (Podzimní hvězda boží; r. AndrásKovács);
1963 - Bálvány (Modla; r.Frigyes Mamcserov); Pacsirta (Skřivánek;r. László Ranódy); Párbeszéd (Dialog;r. János Herskó);
1964 - Négy lányegy udvarban (Čtyři děvčata; r. PálZolnay);
1965 - Nem (Ne; r. GyörgyRévész); Tilos a szerelem (Nezačínejtesi s láskou; r. Tamás Rényi);
1966 - Othello gyulaházán (TV - Othello na venkově; r. Éva Zsurzsová); És akkor apasas... (A potom ten chlápek...; r. Viktor Gertler); Sikátor (Temná ulička; r. Tamás Rényi);
1967 - Kártyavár (Domek z karet; r.György Hintsch);
1968 - A Pál utcaifiúk (Chlapci z Pavelské ulice; r.Zoltán Fábri); Csend és kiáltás (Ticho akřik; r. Miklós Jancsó); Holduvar (Měsíčnídvůr; r. Márta Mészárosová);
1969 - Szemüvegesek (Člověče, nezlob se; r. Sándor Simó); Szeressétek Ódor Emíliát (Milujte Emílii; r. Pál Sándor); Egyőrült éjszaka (Bláznivá noc; r. Ferenc Kardos);
1970 - N.N. a halál angyala (Konecpsychologa; r. János Herskó); Mérsékelt égöv (Mírné pásmo; r. ZsoltKézdi-Kovács); Szerelem (Dny čekání;r. Károly Makk); Utazás a koponyám körül (Cestakolem mé lebky; r. György Révész);
1971 - Holt vidék (Mrtvý kraj; r. IstvánGaál); Hangyaboly (Mraveniště; r.Zoltán Fábri); Prés (Lis; r. Gyula Maár);
1972 - Volt egyszer egy család (Bylajednou jedna rodina; r. György Révész); Harminckét nevem volt (Měl jsem dvaatřicet jmen; r. MártonKeleti); A Müllet család halála (TV - Zánik rodiny Müllerových; r. Imre Mihályfi);Jó estét nyár, jó estét szerelem... (TV - Sbohem léta, sbohem lásko...; r.Sándor G. Szőnyi);
1973 - Végül(Nakonec; r. Gyula Maár);
1974 -Szerelmem Elektra (Elektra a její pravda;r. Miklós Jancsó); Szarvassá vált fiúk (Synovéohně; r. Imre Gyöngyössy); Macskajáték (Kočičí hra; r. Károly Makk);
1975 - Déryné hol van? (Kde jste, paní Déryová?; r. Gyula Maár); Várakozók(Čekání; r. Imre Gyöngyössy); Felelet (TV - Odpověď; r. Éva Zsurzsová); Kinaikancsó (TV - Čínský džbán; r. László Ranódy);
1976 - Teketória (Okolky; r. Gyula Maár); A löcsei fehér asszony(TV - Levočská bílá paní; r. Gyula Maár);
1977 - Ki látott engem? (Kdo mě viděl?; r. György Révész); Színésznő vagyok(TV, D - Jsem herečka; r. Gyula Maár);
1978 - Kinek a törvénye? (Pro kohoplatí zákon?; r. Sándor G. Szőnyi); A fiú anyja (TV - Synova matka; r.Károly Makk);
1980 - Két történet afélmúltból (Dva příběhy z nedávné minulosti; r. Károly Makk); Színes tintákrólálmodom (Sním o barevných inkoustech; r. László Ranódy);
1981 - Fogadó az örök világossághoz (Hostinec U věčného světla; r.Róbert Bán);
1982 - SzerencsésDániel (Šťastný Daniel; r. PálSándor); Visszaesők (Recidivisté; r. Zsolt Kézdi-Kovács);
1983 - Szegény Dzsoni és Árnika (Kachní dobrodružství; r. András Sólyom); A csoda vége (Koneczázraku; r. János Vészi); Felhőjáték (Hrav oblacích; r. Gyula Maár); Micsoda útjaim (TV, D - Jaké to cesty; r. GyulaMaár);
1984 - Klapka légió (Klapkovalegie; r. Miklós Hajdufy);
1985 - Arejtőzködő (Absentér; r. Zsolt Kézdi-Kovács); Első kétszáz évem (Mých prvníchdvě stě let; r. Gyula Maár);
1986 -Szamárköhögés (Černý kašel; r. PéterGárdos);
1987 - Peer Gynt (TV; r.István Gáal);
1989 - A hecc (Hec; r.Péter Gárdos); Music Box (Hrací skříňka;r. Costa-Gavras);
1990 - Naplóapámnak, anyámnak (Deník pro mého otce amoji matku - ČTV; r. Márta Mészárosová); Mio caro dottor Gräsler (Můj drahýdoktor Gräsler; r. Roberto Faenza); Eszterkönyv (Esteřina kniha; r. KrisztinaDeáková);
1991 - A nyaraló (Letníhost; r. Togay Can); Csapd le csacsi! (Vole, padni!; r. Péter Tímár);
1992 - Szemüvegesek (Brýlatí; r.Sándor Simó); A Skorpió megeszi az Ikreket reggelire (Štír požírá Blížence k snídani - ČTV; r. Péter Gárdos); Hoppá(Hoplá!; r. Gyula Maár); Indián tél (Indiánská zima; r. János Erdélyi, DezsőZsigmond); Kovács Éva story (Příběh Evy Kovácsové; r. János Zsombolyai);
1993 - A turné (Na turné; r. GézaBereményi); Vigyázók (Podezření; r. Sándor Sára);
1994 - A részleg (Pobočka; r. Péter Gothár; pouze hlas);
1996 - Le violin deRothschild/Rothschild hegedűje (Rothschildovy housle; r. Edgardo Cozarinsky);Hosszú alkony (Dlouhý soumrak; r. Attila Janisch);
1997 - Apa győz (TV - Tatínkova vítězství; r. Júlia Sáraová); Inmemoriam Imre Gyöngyössi (D; r. Katalin Petényiová, Barna Kabay);
1999 - A napfényíze/Sonnenschein/Sunshine (Chuť slunečního světla; r. István Szabó);
2002 - Egy het Pesten es Buda (Dlouhývíkend v Pešti a Budínu; r. Károly Makk); Telitalalat (Výherní los; r. SándorKardos).

Bibliografie

POŠOVÁ, Kateřina: Mari
Törőcsiková. Praha, Čs. filmový ústav 1988, 33 s. - Kinorevue, 1995, č. 23, s.
10 (rozhovor). - Kino, 1992, č. 15-16, s. 15 (rozhovor). - Lidové noviny,
27.1.1990, s.4 (rozhovor). - Tvorba, 1987, č. 5, s. 11 (rozhovor). - Svobodné
slovo, 25.10.1986, s. 11 (rozhovor). - Kino, 1985, č. 24, s. 11. - Záběr, 1985,
č. 21, s. 5. - Kino, 1980, č. 5, s. 13. - Film a doba, 1975, č. 12, s. 664.
-  Interpressfilm, 1974, č. 4, s. 60-64
(rozhovor). - Mladý svět, 1964, č. 14, s. 4. - Film a divadlo, 1963, č. 18, s.
14 (rozhovor). - Mladá fronta, 1961, č. 229, s. 5 (rozhovor). - Kino, 1960, č.
3. s. 42-43. - Kino, 1960, č. 16-17, s. 260 (rozhovor). - Mladá fronta, 1960,
č. 186, s. 5 (rozhovor).