Warning: getimagesize(./herci/16/7_10541154854716.jpg): failed to open stream: No such file or directory in /data/web/virtuals/66295/virtual/www/domains/dvdedice.cz/inc_front_end/pages/p_detail_herec.php on line 39
Herci a herečky: SMOKTUNOVSKIJ Innokentij Michajlovič
DVDedice
Nákupní košík
Poloľek:370
Cena:70134,- Kč
Dokončit objednávku     
 DVD
Najlacnější DVD filmy na Slovensku Filmy na DVD od 49 Kč
PŘEPNĚTE SHOP NA CZ NEBO SK VERZI

NOVINKY

Pokud chcete být informování o aktualitách, speciálních nabídkách, slevách a novinkách

Napište prosím svůj email

KLUB DVDedice

Bezplatné klubové členství
- slevy pro registrované
- soutěľe, dárky a DVD
- pravidelné informace o novinkách a speciálních nabídkách


více informací »

DVD NOVINKY

Herci a herečky: SMOKTUNOVSKIJ Innokentij Michajlovič

SMOKTUNOVSKIJ Innokentij Michajlovič

nar. 28. března 1925 - Taťanovka, Tomsk (SSSR)

zem. 3. srpna 1994 - sanatorium u Moskvy (Rusko)

Vyrůstal se svými šesti sourozenci v Krasnojarsku jako syn přístavního nakladače polského původu. Hned po maturitě odešel na frontu, kde po přechodu Dněpru padl do německého zajetí. Po návratu z války studoval herectví 1945-46 v divadelním studiu při krasnojarském Divadle A. S. Puškina. Prošel několika oblastními divadly (mj. za polárním kruhem v Norilsku, ve Stalingradu a dagestánské Machačkale), až se stal 1957 členem leningradského Velkého dramatického divadla Maxima Gorkého; na jeho scéně se proslavil především rolí knížete Myškina v dramatizaci Dostojevského románu Idiot (1958) v režii Grigorije Tovstonogova. Po příchodu do Moskvy krátce hrál v Malém divadle, kde vytvořil titulní roli cara Fjodora v historickém dramatu Alexeje Tolstého Car Fjodor Joannovič. Od 1976 působil v Moskevském uměleckém akademickém divadle (MCHAT), kde k jeho nejlepším postavám patřil Ivanov ze stejnojmenné Čechovovy hry. Před film. kamerou debutoval 1956 čtyřmi rolemi, z nichž vyniká úloha mlčenlivého poručíka Falbera, který se dokáže v kritickém momentu vzepřít nesmyslnému vojenskému rozkazu, ve válečném dramatu podle románu Viktora Někrasova Vojáci (r. A. Ivanov). Skutečný zvrat způsobila až jeho role ironicky meditujícího atomového fyzika Kulikova ve filmu Devět dní jednoho roku (r. M. Romm). Světový úspěch mu přinesla titulní úloha v netradičně pojatém film. přepisu Shakespearova dramatu Hamlet (r. G. Kozincev). Jeho herecká koncepce, jíž přispěl do plejády Hamletů, spočívala v naprosto zcivilněném projevu, do něhož se pokusil vložit způsob myšlení a jednání současníka naší doby. V dalších filmech vytvořil řadu historických osobností: Julius Fučík ve filmu Cestou nesmrtelnosti (r. G. Tovstogonov a A. Čiginskij), W. A. Mozart ve filmu-opeře Mozart a Salieri (r. V. Gorikker), V. I. Lenin ve filmu Na jedné planetě (r. I. Olšvanger), hudební skladatel P. I. Čajkovskij ve filmu Čajkovskij (r. I. Talankin). Nejlepší výsledky prokázal v rolích vycházejících z děl klasické ruské a sovětské literatury, do jejichž literárních hrdinů projektoval všelidské problémy jedince z doby dnešní i minulé a zaznamenal i specifickou mentalitu národnostní: vyšetřující soudce Porfirij Petrovič v přepisu stejnojmenného románu F. M. Dostojevského Zločin a trest (r. L. Kulidžanov), Ivan Petrovič Vojnickij ve film. adaptaci stejnojmenné hry A. P. Čechova Strýček Váňa (r. A. Končalovskij). Ve filmografii I. S. defilují typy nenápadné a všední, ve kterých se odehrává drama uvnitř, ale i vyděděnci pohybující se na okraji společnosti, podivíni a rozervanci, jež na sebe upozorňují svou bizarností. První ze svých studií suchopárných a komisních carských úředníků vytvořil ve Hvězdě kouzelného štěstí (r. V. Motyl), kde hrál sibiřského gubernátora Zeidlera, trýznícího manželky děkabristů výhrůžkami. Skvěle zvládnutou etudou na téma omezeného provinčního úředníka je rovněž postava starosty Sisojeva ve volném přepisu Čechovových povídek Oči černé (r. N. Michalkov). Komediální talent uplatnil v excentrické postavě "čestného" zloděje aut ve filmu Pozor na auto. S přibývajícím věkem se nejlépe vyrovnával s postavami rozpolcených intelektuálů, kteří se ani ke stáru nedokáží smířit s komplexem nenaplněných ambicí: vysokoškolský profesor Vadim Antonovič Vasiljev, v jehož rodině stráví několik dní mladá dělnice (Ljubov Polechinová), v psychologickém snímku Dcery a matka (r. S. Gerasimov); bývalý profesor biologie Ivan Modestovič, dobrovolně žijící v sibiřské lesní rezervaci i po zrušení jeho vyhnaneckého údělu, ve filmu Ve čtvrtek a nikdy více. Rezervace (r. A. Efros); frustrovaný hudební skladatel Antoni Manev, jehož uzdraví dotek se záhadou mezi nebem a zemí, v psychologickém dramatu Bariéra (r. Ch. Christov). Jako interpret si zakládal na své schopnosti v různých rolích proměňovat svůj zevnějšek. V jeho herectví tedy účinně vedle sebe existovaly kořeny staré ruské herecké tradice (zejm. v posledním období své kariéry se k nim výrazně přibližil) a zároveň moderní vyjadřovací prostředky podmíněné civilismem projevu a schopností zkratky. Symptomatickým rysem většiny jeho rolí je také svérázně odstíněný druh humoru, který se neprojevuje bezprostřední impulzivitou, ale nenápadným úsměvem, jenž vyústí do ostrého, někdy duchaplně pohotového, jindy ironicky jízlivého šlehu; jeho druhou, komediálně laděnou polohou je humor hořce posmutnělý a nostalgický. 1985 byl I. S. scenáristou TV filmu podle Gorkého hry Děti solnca (Děti slunce - ČTV), v němž hrál hlavní roli. Je autorem vzpomínkové knihy Vremja dobrych naděžd (1980, Čas dobrých nadějí). Jako jeden z největších herců ruského poválečného filmu získal 1974 titul národní umělec SSSR a 1985 mu byl za zásluhy o rozvoj sovětského divadelního umění udělen Leninův řád. Byl hostem MFF v Karlových Varech 1962, 1974 a 1986.


Filmografie

1956 - Ubijstvo na ulice Dante (Vražda v Dantově ulici; r. Michail Romm); Kak on lgal jejo mužu(Jak lhal jejímu manželovi; r. Taťjana Berezancevová); Soldaty (Vojáci; r.Alexandr Ivanov);
1957 - Štorm(Bouře; r. M. Dubson); Rjadom s nami (V jedné řadě s námi; r. Adolf Bergunker);Dorogoj bessmertija (Cestou nesmrtelnosti; r. G. Tovstogonov, A. Čiginskij);Děň pervyj (Noc rozhodnutí; r.Fridrich Ermler);
1959 - Nočnoj gosť(Noční host; r. Vladimir Šreděl);
1960 - Něotpravlennoje pismo (Neodeslanýdopis; r. Michail Kalatozov); Do buduščej vesny (Zítřek přinese rozhodnutí; r. Viktor Sokolov);
1961 - Visokosnyj god (Přestupný rok; r. Anatolij Efros); Děvjaťdněj odnogo goda (Devět dní jednoho roku;r. Michail Romm); Mocart i Salieri (Mozart a Salieri; r. Vladimir Gorikker);
1964 - Gamlet (Hamlet; r. Grigorij Kozincev);
1966 - Beregis avtomobilja! (Pozorna auto!; r. Eldar Rjazanov); Pervyj posetitěl (První návštěvník; r. LeonidKvinichidze); Na odnoj planětě (Na jednéplanetě; r. Ilja Olšvanger);
1968 - Pervaja ljubov (TV - První láska; r. Vasilij Ordynskij);
1969 - Stěpeň riska (Stupeň rizika; r. Ilja Averbach); Živoj trup(Živá mrtvola; r. VladimirVengerov);
1970 - Prestuplenije inakazanije (Zločin a trest; r. LevKulidžanov); Čajkovskij (r. IgorTalankin);
1971 - Ďaďa Vaňa (Strýček Váňa; r. Andrej Končalovskij);
1972 - Ukroščenije ogňa (Zkrocení ohně; r. DaniilChrabrovickij);
1973 -Moskva-Kassiopeja (Moskva-Kassiopeia;r. Ričard Viktorov); Romans o vljubljonnych (Romance o zamilovaných; r. Andrej Končalovskij);
1974 - Ispolněnije želanij (Splněnípřání; r. Svetlana Družininová); Dočki-matěri (Dcery a matky; r. Sergej Gerasimov); Anna i komandor (Dokud budu žít; r. Jevgenij Chrinjuk);Oni sražalis za Rodinu (Bojovali zavlast; r. Sergej Bondarčuk);
1975 - Otroki vo vselennoj (Cesta vesmírem;r. Ričard Viktorov); Zvezda plenitělnogo sčasťja (Hvězda kouzelného štěstí; r. Vladimir Motyl); Vybor celi (Volba cíle; r. I. Talankin); Zerkalo (Zrcadlo; r. Andrej Tarkovskij);
1976 - Legenda o Tile (TV -Legenda o Eulenspieglovi - ČTV; r.Alexandr Alov, Vladimir Naumov); Princessa na gorošině (Princezna na hrášku; r. Boris Rycarev);
1977 - Vragi (Nepřátelé;r. Rodion Nachapetov);
1978 - Stěp (Step; r. Sergej Bondarčuk); V četverg ibolše nikogda. Zapovednik (Ve čtvrtek a nikdy více. Rezervace; r. AnatolijEfros);
1979 - Barierata (Bariéra; r. Christo Christov);Barchatnyj sezon (Na konci sezóny;r. Vladimir Pavlovič); Moskva slezam ně verit (Moskva slzám nevěří; r. Vladimir Meňšov);
1981 - Rožďonnyje burej (Zrozeni bouří; r. Georgij Nikolajenko);Krepyš (Silák; r. Alexandr Zguridi,Nana Kldiašviliová);
1983 -Probužděnije (Probuzení; r. Latif Fajzijev); Dvoje pod odnim zontom (Dva podjedním deštníkem; r. Georgij Jungvald-Chilkevič); Unikum (Unikát; r. VitalijMelnikov);
1985 - Strannaja istorijadoktora Džekila i mistěra Chajda (DoktorJekyll a pan Hyde; r. Alexandr Orlov); Děti solnca (TV - Děti slunce; r.Leonid Pčelkin);
1986 - Rusiznačalnaja (Pravěká Rus; r. Gennadij Vasiljev); Dvadcatyj vek načinajetsja(Dvacáté století začíná; r. Igor Maslennikov); Posledňaja doroga (Poslednícesta; r. Leonid Menaker); Oci ciornie (Očičerné; r. Nikita Michalkov);
1987 - Bez solnca (Bez slunce; r. Julij Karasik); Na ischodě noči (Na sklonku noci;r. Rodion Nachapetov); Zagadočnyj naslednik (Záhadný dědic; r. TamaraLisicianová); Pervaja vstreča, posledňaja vstreča (První setkání, poslednísetkání; r. Vitalij Melnikov);
1988 - Zapretnaja zona (Zakázaná zóna; r.Mikolaj Gubenko); Čornyj koridor (Černý koridor; r. Vadim Děrbeněv);
1989 - Serdce ně kameň (TV - Srdcenení z kamene; r. Leonid Pčelkin);
1990 - Lovuška dlja odinokogo mužščiny (Past na osamělého muže; r. Alexej Koreněv);Damskij portnoj (Dámský krejčí; r. Leonid Gorovec); Mať (Matka; r. GlebPanfilov);
1991 - Caccia alla vedova(Ulovit vdovu; r. Giorgio Ferrara); Linija smerti (Čára smrti; r. VsevolodŠilovskij);
1994 - Podróż na wschód(Cesta na východ; r. Stefan Chazbijewicz); Ubijca (Vrah; r. Boris Ajrapeťan);Oro (Zlato; r. Fabio Bonzi, Leonid Bic);
1995 - Zakoldovannyje/Družnyj narod (Začarovaní; r. Garnik Arazjan); Belyjprazdnik (Bílý svátek; r. Vladimir Naumov).


Bibliografie

SMOKTUNOVSKIJ, Innokentij: Čas
dobrých nadějí. Praha, Panorama 1986, 203 s. - Filmové portréty 1. Praha, Čs.
filmový ústav 1990, 150 s. - PŘÁDNÁ, Stanislava: Innokentij Smoktunovskij.
Praha, Čs. filmový ústav 1985, 31 s. - Scéna, 1987, č. 9, s. 2. - Kino, 1986,
č. 19, s. 3 (rozhovor). - Mladý svět, 1986, č. 45, s. 11-13 (rozhovor). -
Scéna, 1984, č. 7, s. 7. - Film a divadlo, 1983, č. 19, s. 18-21 (rozhovor). -
Mladá fronta, 26.8.1983 (rozhovor). - Film a divadlo, 1978, č. 12, s. 28-29. -
Světové divadlo, 1976, č. 1, s. 24-36. - Interpressfilm, 1976, č. 4, s. 92-98
(rozhovor). - 100+1 ZZ, 1975, č. 11, s. 52-53. - Kino, 1974, č. 19, s. 6-7
(rozhovor). - Film a divadlo, 1974, č. 1, s. 28-29. -  Mladá fronta, 16.7.1974 (rozhovor). - Květy,
1974, č. 39, s. 38-39 (rozhovor). - Film a divadlo, 1968, č. 15, s. 3
(rozhovor). - Magazín Kina 1965, s. 89-92. - Mladý svět, 1965, č. 22, s. 4.
-  Divadelní noviny, 1964, č. 21, s. 3. -
Mladý svět, 1963, č. 45, s. 12. - Kino, 1962, č. 14, s. 5.

 
optimalizace PageRank.cz $(document).ready(function(){ $("#cntw:first a[rel^='prettyPhoto']").prettyPhoto({animationSpeed:'fast',theme:'facebook',slideshow:2000, autoplay_slideshow: false}); });