Herci a herečky: LORENOVÁ Sophia

(Sofia Villani Scicolone)

nar. 20. září 1934 - Řím (Itálie)

Vyrůstala v chudých poměrech jako nemanželské dítě varietní herečky a příležitostné klavíristky. Dětství a dospívaní strávila v rodině svého dědečka v městečku Pozzuoli, kde navštěvovala učitelský ústav. 1949 byla zvolena v neapolské soutěži krásy jednou z dvanácti Princezen moře. První hereckou průpravu jí poskytla matka, jež ji poslala do herecké školy v Neapoli. Od svých šestnácti let začala společně s matkou vystupovat jako statistka v římských ateliérech Cinecittà, kde se natáčely zejm. historické velkofilmy, pokleslá melodramata a komedie. Zároveň pod jménem Sophie Lazzaro pózovala pro fotoromány časopisu Sogno. 1951 se zúčastnila v Salsomaggiore soutěže o titul Miss Itálie a získala titul Miss Elegance. První hlavní roli, dceru majitele lodi, na které se plaví expedice zkoumající podmořský život, vytvořila ve filmu Afrika pod mořem (r. G. Roccardi); producent ji překřtil na Sophii Loren. V září 1952 se poznala během soutěže o titul Miss Roma s film. producentem Carlo Pontim, kterého okouzlily její půvaby a osobní kouzlo natolik, že s ní uzavřel smlouvu na sedm let. Jestliže Pontiho zásluhou dostávala stále větší role, teprve režisér Vittorio De Sica si povšiml jejího dramatického talentu, v němž se mísila tragika i humor. Rozpoznal a využil její osobité spojení fyzičnosti venkovanky i pěstěné elegance, lidového typicky národního temperamentu i přirozené grácie (odvážil se jí dát dokonce dramatické role zralých, mnohem starších žen): jadrná neapolská prodavačka pizzy Sofie, jejíž manželskou nevěru prozradí prsten zapečený v jejím zboží, ve filmu podle povídek Giuseppa Marotta Zlato Neapole; pětatřicetiletá vdova Cesira, která se musí se svou dospívající dcerou (Eleanora Brownová) probíjet životem obklopeným krutostmi války, ve film. přepisu stejnojmenného románu Alberta Moravii Horalka (Oscar 1961, cena BAFTA 1962, Donatellův David 1961 a cena na MFF v Cannes 1961); vyzývavě krásná dívka Zoé, s níž má strávit jednu noc výherce loterie na pouťové střelnici, v závěrečné epizodě La riffa (Loterie) z povídkového filmu o různých podobách lásky Boccaccio; prostá Neapolitánka Adelina, která se ustavičným těhotenstvím brání uvěznění, bohatá a rozmarná Miláňanka Anna, nahrazující lásku pouhým bezcitným flirtem, a lepší římská prostitutka Mara, do níž se zamiluje mladý seminarista (Giovanni Ridolfo), v povídkovém komediálním snímku Včera, dnes a zítra (Donatellův David 1964); hospodyně Filumena Marturanová, která vynaloží všechnu svou energii a chytrost, aby dostala k oltáři bohatého zhýralého muže (Marcello Mastroianni), ve film. adaptaci divadelní komedie Eduarda De Filippa Manželství po italsku (cena na MFF v Moskvě 1965, Donatellův David 1965 a nominace na Oscara 1964); neapolská dívka Giovanna, která vypátrá po válce v SSSR svého údajně nezvěstného, znovu ženatého manžela (M. Mastroianni), v dramatu Slunečnice (Donatellův David 1970); Sicilanka Adriana, provdaná za žárlivce, která nalezne po jeho smrti krátké štěstí s jiným mužem (Richard Burton), v melodramatu podle povídky Luigiho Pirandella Cesta (Stříbrná mušle na MFF v San Sebastianu 1974). Právě tyto postavy energických, vnitřně nepříliš komplikovaných, prostořekých až vulgárních, ale vždy svůdných a dráždivých žen, které hrála s vášnivým realistickým projevem plným rázných gest a výřečnosti, z ní učinily světovou hvězdu. Jako sexuální symbol měla v sobě S. L. při své agresivní, zpočátku i akcentovaně plebejské kráse vždy cosi mateřského - na rozdíl od své starší rivalky Giny Lollobrigidy, která představovala zosobnění senzuality v její nejryzejší podobě. Ponti, který cílevědomě řídil její mezinárodní kariéru, ji dokázal prosadit i v Hollywoodu, kde byla od pol. 50. let obsazována významnými režiséry do filmů nejrůznějších žánrů, od historických (Pýcha a vášeň, Cid, Pád říše římské), dobrodružných (Legenda o ztracencích) a válečných (Klíč), až po komedie (Taková žena). Za roli Rose Biancové, vdovy po gangsterovi v kriminálním dramatu Černá orchidej (r. M. Ritt) obdržela Volpiho pohár na MFF v Benátkách 1958. Skandál, jaký způsobil 1957 její sňatek s úředně nerozvedeným Pontim, trval devět let, než se mohla za Pontiho ve Francii řádně provdat. V 70. letech přitahovala pozornost bulvárního tisku svým soukromým životem, zejm. svými mateřskými povinnosti ke dvěma synům, Carlovi a Edoardovi. 1978 opustila s manželem Itálii kvůli konfliktu s daňovými úřady a přijala francouzské občanství. 1980 byla italskou justicí odsouzena ke třiceti dnům vězení pro nezaplacení daní z filmů, které natočila v zahraničí. Ačkoliv se od 70. let neobjevuje na film. plátně tak často jako kdysi, její příležitostné kreace neztratily nic ze své dramatické působivosti. Jeden ze svých vrcholných výkonů, jenž jí vynesl Donatellova Davida 1978, podala v roli politicky naivní Antonietty Tiberiové, manželky bezvýznamného fašistického funkcionáře (John Vernon), o jejímž krátkém milostném vztahu k antifašisticky orientovanému intelektuálovi (Marcello Mastroianni) vypráví tragikomedie Zvláštní den (r. E. Scola). Mezi slavnými hereckými partnery, s nimiž spolupracovala nejčastěji a nejraději, zaujímá výsadní postavení Marcello Mastroianni. Po jeho boku hrála poprvé ve film. přepisu Moraviovy povídky Škoda, žes taková potvora (r. A. Blasetti), v komedii o půvabné zlodějce, která zamotá hlavu naivnímu taxikáři. V desítce filmů ztělesňovali spolu v rozpětí čtvrtstoletí nejen různé varianty typicky italských manželských nebo mileneckých dvojic, ale také proměny, jimiž v různých fázích historického vývoje procházely vztahy mezi mužem a ženou v zemi s tisíciletou katolickou tradicí. Naposledy se sešli před kamerou 1994 ve filmu Pret-a-porter (r. R. Altman); za roli manželky zesnulého šéfa francouzské unie módních návrhářů Isabelle de la Fontaineové byla nominována na Zlatý glóbus 1994. Své vzpomínky a zkušenosti shrnula spolu s A. E. Hotchnerem do knihy Sophia: Living and Loving (1979, Sophia Loren). 1999 byla hostem MFF Artfilm v Trenčianských Teplicích.1991 byla jmenována rytířkou Čestné legie a za celoživotní dílo a přínos film. umění byla poctěna Čestným Césarem (1990), Čestným Oscarem (1991), Zlatým medvědem na MFF v Berlíně 1994 a Grand Prix des Amériques na MFF v Montrealu 2001. Svou popularitu uplatnila také v humanitární sféře; 1992 byla v Ženevě uvedena do funkce velvyslankyně dobré vůle OSN v Somálsku. Její sestra Maria Villaniová byla provdána 1961-70 za Romano Mussoliniho, syna někdejšího fašistického vůdce.

Filmografie

1950 - Cuori sul mare (Srdce na moři; r. Giorgio Bianchi);Le sei mogli di Barbablù (Šest žen Modrovousových; r. Carlo LudovicoBragaglia); Il voto (Slib; r. Mario Bonnard); Lebbra bianca (Malomocenství; r.Enzo Trapani); Io sono il capataz (Jsem parťák; r. Giorgio Simonelli);
1951 - Quo Vadis? - ČTV (r. Mervyn LeRoy); Era lui, sì, sì...(On to byl, ano, ano...; r. Vittorio Metz, Marcello Marchesi, Marino Girolami);Milano miliardaria (Miliardářský Milán; r. Vittorio Metz, Marcello Marchesi,Marino Girolami); Anna (r. Alberto Lattuada); Il sogno di Zorro (Zorrův sen; r.Mario Soldati); È arrivato l'accordatore (Přišel ladič; r. DuilioColetti);
1952 - La tratta dellebianche (Obchod s děvčaty; r. Luigi Comencini); La favorita (Favoritka; r.Cesare Barlacchi); Africa sotto i mari (Afrika pod mořem; r. GiovanniRoccardi);
1953 - Aida (r. ClementeFracassi); Carosello napoletano (Neapolskýkolotoč; r. Ettore Giannini); Tempi nostri (Naše časy; r. AlessandroBlasetti); Ci troviamo in galleria (Sejdeme se v pasáži; r. Mauro Bolognini);La domenica della buona gente (Neděle slušných lidí; r. Anton Giulio Majano);Un giorno in pretura (Den v soudní budově; r. Steno); Attila flagello di Dio (Attila,Bič boží; r. Pietro Francisci);
1954 - Due notti con Cleopatra (Dvě noci s Kleopatrou; r. Mario Mattoli); Il paesedei campanelli (Kraj zvonečků; r. Jean Boyer); Pellegrini d'amore (Poutnícilásky; r. Andrea Forzanová); Miseria e nobiltà (Bída a vznešenost; r.Mario Mattoli); L'oro di Napoli (ZlatoNeapole - ČTV; r. Vittorio De Sica); La donna del fiume (Žena od řeky; r.Mario Soldati);
1955 - Peccato chesia una canaglia (Škoda, žes taková potvora; r. Alessandro Blasetti); Il segnodi Venere (Znamení Venuše; r. Dino Risi); La bella mugnaia (Krásná mlynářka; r.Mario Camerini); Pane, amore e... (Chléb, láska a...; r. Dino Risi); La fortunadi essere donna (Štěstí být ženou; r. Alessandro Blasetti);
1957 - The Pride and the Passion (Pýcha a vášeň - ČTV; r. Stanley Kramer); Boy on a Dolphin (Chlapecna delfínu; r. Jean Negulesco); Legend of the Lost (Legenda o ztracencích; r.Henry Hathaway);
1958 - Desire underthe Elms (Farma pod jilmy; r. Delbert Mann); The Key (Klíč; r. Carol Reed);Houseboat (Romance na řece - ČTV; r.Melville Shavelson);
1959 - TheBlack Orchid (Černá orchidej; r. Martin Ritt); Heller in Pink Tights (Ďáblice vrůžovém trikotu; r. George Cukor); That Kind of Woman (Taková žena; r. SidneyLumet); It Started in Naples (Začalo to v Neapoli; r. Melville Shavelson);
1960 - La ciociara (Horalka; r. Vittorio De Sica); TheMillionairess (Milionářka; r. Anthony Asquith); A Breath of Scandal (Přídechskandálu; r. Michael Curtiz);
1961 -El Cid (Cid; r. Anthony Mann);Boccaccio '70 (Boccaccio; r.Vittorio De Sica, Federico Fellini, Luchino Visconti, Mario Monicelli); Madame Sans-Gêne - ČTV (r.Christian-Jaque);
1962 - Le couteaudans la plaie/Five Miles to Midnight (Nůž v ráně; r. Anatole Litvak); Isequestrati di Altona (Vězňové z Altony; r. Vittorio De Sica); The World ofSophia Loren (TV - Svět Sophie Lorenové; r. Eugene S. Jones);
1963 - Ieri, oggi, domani (Včera, dnes a zítra; r. Vittorio DeSica); Matrimonio all'italiana (Manželstvípo italsku; r. Vittorio De Sica);
1964 - The Fall of the Roman Empire (Pádříše římské; r. Anthony Mann);
1965 - Judith (r. Daniel Mann); Operation Crossbow (Operace Crossbow - KTV; r. Michael Anderson); Lady L - ČTV (r. Peter Ustinov);
1966 - C'era una volta (Byljednou... - ČTV; r. Francesco Rosi); Arabesque (Arabeska; r. StanleyDonen); A Countess from Hong Kong (Hraběnkaz Hongkongu; r. Charles Chaplin);
1967 - Questi fantasmi (Tahle strašidla; r. Renato Castellani); With Love,Sophia (TV - S láskou, Sophia; r. Jack Haley jr.);
1968 - Sophia (TV; r. Mel Stuart);
1969 - I girasoli (Slunečnice;r. Vittorio De Sica);
1970 - Lamoglie del prete (Knězova manželka -ČTV; r. Dino Risi);
1971 - Lamortadella (Mortadela; r. MarioMonicelli); Bianco, rosso e... (Bílá, červená a...; r. Alberto Lattuada);
1972 - Man of La Mancha (Muž jménem La Mancha - ČTV; r. ArthurHiller);
1974 - Verdict (Verdikt; r. André Cayatte); BriefEncounter (TV -Krátké setkání -ČTV; r. Alan Bridges); Il viaggio (Cesta - ČTV; r. Vittorio De Sica);
1975 -La pupa del gangster (Gangsterova loutka; r. Sergio Capitani);
1976 - The Cassandra Crossing (Přejezd Kassandra; r. George PanCosmatos);
1977 - Angela (r. BorisSagal); Una giornata particolare (Zvláštníden; r. Ettore Scola);
1978 -Fatto di sangue fra due uomini per causa di una vedova (Krevní pouto; r. Lina Wertmüllerová); Brass Target (Mosazný terč;r. John Hough);
1979 - Firepower (Palebná síla - V/Hra s ohněm - ČTV; r. Michael Winner);
1980 - Sophia Loren: Her Own Story (TV -Milovat a žít -  Životní příběhSophie Lorenové - ČTV; r. Mel Stuart);
1984 - Qualcosa di biondo (Světlopro mého syna; r. Maurizio Ponzi);
1985 - Viva Sophia (TV; r. Stefano Ferrari);
1986 - Courage (TV -  Odvaha - V; r. Jeremy Paul Kagan);
1988 - Mario Puzo's The FortunatePilgrim (TV -Pouť za štěstím - ČTV;r. Stuart Cooper);
1989 - Laciociara (TV -Horalka - ČTV; r.Dino Risi);
1990 - Sabato, domenicae lunedi (TV -Sobota, neděle, pondělí - ČTV; r. Lina Wertmüllerová);
1994 - Ready to Wear/Prêt-à-porter (Pret-a-porter; r. Robert Altman);
1995 - Grumpier Old Men (Dejsi pohov, kámoši 2 - V; r. Howard Deutch);
1997 - Soleil (Slunce; r. Roger Hanin);
2001 - Francesca e Nunziata (Francesca a Ninziata; r. Lina Wertmüllerová);Between Strangers (Mezi cizinci; r. Edoardo Ponti).

Bibliografie

HOTCHNER, A. E.: Sophia Loren.
Praha, Bohemia 1993, 155 s. - LANOCITA, Arturo: Sofie Lorenová. Praha, Orbis
1970, 85 s. - Satelit, 1999, č. 22, s. 58 (rozhovor). - Story, 1999, č. 7, s.
3. - Story, 1998, č. 13, s. 17. - Story, 1996, č. 39, s. 22-23. -  Satelit, 1996, č. 27, s. 53 (rozhovor). -
Premiéra, září 1995, s. 18-20. - Týden, 1995, č. 11, s. 56-59. - Magazín RP,
17.9.1994, s. 8-10. - Květy, 1992, č. 21, s. 18-19. - Kino, 1991, č. 11-12, s.
14-19. - Premiéra, 1991, č. 11, s. 16-17. - Svobodné slovo, 1991, č. 243, s. 7
(rozhovor). - Květy, 1990, č. 4, s. 18-19 (rozhovor). - Práce, 7.9.1990, s. 7.
- Film a divadlo, 1986, č. 6. - Kino, 1984, č. 19, s. 8-9. - Záběr, 1984, č.
21, s. 4. - Lidová demokracie, 20.9.1984, s. 5. - Kino, 1982, č. 26, s. 11. - Interpressfilm,
1976, č. 11, s. 72 (rozhovor). - Interpressfilm, 1974, č. 5, s. 64 (rozhovor). -
Kino, 1974, č. 11, s. 10-11. - Kino, 1971, č. 22, s. 6-7. - Květy, 1970, č. 14,
s. 44-45 (rozhovor). - Záběr, 1968, č. 13, s. 1 (rozhovor). - 100+1 ZZ, 1968,
č. 1, s. 61 (rozhovor). - Kino, 1967, č. 21, s. 16. - 100+1 ZZ, 1967, č. 12, s.
62 (rozhovor). - 100+1 ZZ, 1966, č. 16, s. 10-11. - Magazin aktualit a
zajímavostí, 1966, č. 3, s. 38-42. - Vlasta, 1965, č. 15, s. 8 (rozhovor). -
Kino, 1965, č. 13, s. 7. - Divadelní noviny, 1964, č. 24, s. 8.