Herci a herečky: KAJDANOVSKIJ Alexandr Leonidovič

nar. 23. července 1946 - Rostov na Donu (SSSR)

zem. 3. prosince 1995 - Moskva (Rusko)

Pochází z dělnické rodiny. 1965 ukončil Rostovské umělecké učiliště, 1966 Divadelní učiliště B. V. Ščukina a stal se hercem Akademického divadla Jevgenije Vachtangova (1969-71), hercem MCHAT (1971-72), od 1972 pracoval na volné noze. Jeho první výraznější rolí byla aristokratická postava Mr. Astleye, který byl ztělesněním důstojnosti a cti, velkorysosti a tolerance, v přepisu Dostojevského povídky Hráč (r. A. Batalov). Do širšího diváckého povědomí však vstoupil díky westernově pojatému snímku z doby občanské války Svůj mezi cizími (r. N. Michalkov). Postavu deklasovaného bělogvardějského důstojníka zahrál natolik nekonvenčně a proti všem šablonám, že předznamenala jeho další životní ztroskotance a desperáty v několika dobrodružných filmech (Ztracená expedice, Zlatonosná řeka, Nejdražší zlato světa). Každému ze svých hrdinů vdechl tragický rozměr zlomeného osudu, historickou a individuální konkrétnost psychického ustrojení a gest. Bohaté spektrum jeho hereckých možností se ozřejmilo na přelomu 70. a 80. let, kdy vytvořil svoji patrně nejzásadnější film. roli - titulního hrdinu existenciálního podobenství podle filozofické sci-fi povídky bratrů Strugackých Stalker (r. A. Tarkovskij). Postava dobrodruha, psance, hledače pokladů a zkušeného průvodce, posedlého výpravami do Zóny, v níž probíhají tajuplné procesy časoprostorových změn, zosobňuje jakýsi úběžník víry, naděje a všeobjímající lásky k bližnímu. Touto rolí uzavřel A. K. jednu životní etapu a v pětatřiceti letech se přeorientoval na režii. 1984 ukončil Vyšší kurzy scenaristů a režisérů při Goskinu (režisérské oddělení), kde natočil krátké filmy Sad (1983, Zahrada) podle J. L. Borgese, Iona, ili chudožnik za rabotoj (1984, Jonáš aneb Umělec při práci) podle povídky A. Camuse, Prostaja smerť (1985, Obyčejná smrt) na motivy novely L. N. Tolstého Smrt Ivana Iljiče. Od 1985 byl režisérem film. studia Mosfilm, v jehož rámci realizoval dva celovečerní hrané filmy: mystické drama Host na motivy povídky J. L. Borgese Evangelium sv. Marka (cena na MFF v Locarnu 1988) a absurdní surrealistické drama z Kaliningradu poč. 50. let, kam přijíždí vyšetřovatel z moskevské prokuratury objasnit složitý kriminální případ Žena prodavače petroleje.1993 zkompletoval videosnímek o životě a díle Sergeje Paradžanova Maestro. V 90. letech se herecky uplatnil ve filmech evropských režisérů. Hlavní roli excentrického kněze Andrzeje, u něhož hledá pomoc studentka medicíny s telekinetickými schopnostmi (Marine Deltermeová), vytvořil v psychologickém dramatu Listopad (r. Ł. Karwowski). A. K. byl hostem festivalu Forum mladého filmu v Bratislavě 1992 a byl členem poroty MFF v Cannes 1994.

Filmografie

1967 - Tainstvennaja stěna(Tajemná stěna; r. Irina Povolocká, Michail Sadkovič); Anna Karenina (Anna Kareninová; r. Alexandr Zarchi);
1968 - Pervaja ljubov (TV - Prvníláska; r. Vasilij Ordynskij);
1970 -Krasnaja ploščaď I, II (Rudé náměstí I.,II.; r. Vasilij Ordynskij);
1971 - I byl večer, i bylo utro... (A nastal večer, a nastalo ráno...; r. AlexejSaltykov);
1972 - Pjatnadcatajavesna (Patnácté jaro; r. Inna Tumaňanová); Četvjortyj (Čtvrtý; r. AlexandrStolper); Igrok (Hráč; r. AlexejBatalov);Spokojnyj děň v konce vojny(Poklidný den na konci války; r. Nikita Michalkov);
1973 - Děti Vaňušina (Vaňušinovy děti; r. Jevgenij Taškov); Krachinženěra Garina (TV - Úpadek inženýra Garina; r. Leonid Kvinichidze);
1974 - Svoj sredi čužich, čužoj sredisvoich (Svůj mezi cizími; r. NikitaMichalkov);
1975 - Propavšajaexpedicija (Ztracená expedice; r.Venjamin Dorman); Moj dom - těatr (Můj domov - divadlo; r. Boris Jermolajev);Brillianty dlja diktatury proletariata (Nejdražšízlato světa; r. Grigorij Kromanov);
1976 - Ogněnnyj most (TV - Ohnivý most; r. Boris Nirenburg); Zolotaja rečka(Zlatonosná řeka; r. VenjaminDorman);
1978 - Drama na ochotě (Drama na lovu; r. Emil Loteanu); ŽizňBetchovena (TV -Beethovenův život -ČTV; r. Boris Galantěr); Povorot (I kdyžnejsem vinen; r. Vadim Abdrašitov); Test pilota Pirxa (Zkouška pilota Pirxe; r. Marek Piestrak);
1979 - Tělochranitěl (Osobnístráž - ČTV; r. Ali Chamrajev);Stalker (r. Andrej Tarkovskij); Otkrytaja kniga (TV -Otevřená kniha - ČTV; r. Viktor Titov);
1980 - Spasatěl (Zachránce;r. Sergej Solovjov); Rasskaz něizvestnogo čeloveka (Příběh neznámého; r.Vitautas Žalakjavičus); Rafferty (TV; r. Semjon Aranovič);
1981 -  I s vami snova ja...(TV - Jsem opět s vámi...; r. Boris Galantěr);Fakt - ČTV (r. Almantas Grikjavičus);
1982 - Izvinitě, požalujsta (Promiňte, prosím; r. VitautasŽalakjavičus);
1987 - Děsjaťněgriťat (Deset malých černoušků; r.Stanislav Govoruchin); Gosť (Host; r. Alexandr Kajdanovskij; pouze r., sc.);
1988 - Žen kerosinščika (Ženaprodavače petroleje; r. Alexandr Kajdanovskij; pouze r., sc.); Novyjepriključenija Janki pri dvore korolja Artura (Yankee z Connecticutu na dvořekrále Artuše; r. Viktor Gres);
1992 - Listopad (r. Łukasz Karwowski); Łza księcia ciemnoœci (Slza vládce temnot; r.Marek Piestrak);
1993 - El alientodel diablo (Dech ďábla; r. Paco Lucio);
1994 -  Bűvös vadász (Čarostřelec - ČTV; r. IldikóEnyediová);
1995 - Confidences uninconnu/Ispoveď něznakomcu (Důvěrná domluva s cizincem; r. Georges Bardawil);Pribytije pojezda (Příjezd vlaku; r. Alexandr Chvan, Dmitrij Meschijev, AlexejBalabanov, Vladimir Chotiněnko).

Bibliografie

Kinorevue, 1993, č. 5, s. 5 (rozhovor). - Lidové noviny,
11.12.1992, č. 291, s. 13 (rozhovor). - Film a doba, 1987, č. 5, s. 261-267
(rozhovor).