Herci a herečky: JANKOVSKIJ Oleg Ivanovič

nar. 23. února 1944 - Saratov, Rusko (SSSR)

Je synem inženýra a ekonomky. Po otcově smrti vyrůstal v Minsku u svého staršího bratra Rostislava Ivanoviče, herce tamního Ruského dramatického divadla Maxima Gorkého. Právě na bratrův popud stanul jako čtrnáctiletý poprvé na jevišti, když zaskakoval za nemocného herce ve hře Bubeníček. 1965 ukončil herecká studia v Saratovském divadelním učilišti I. A. Slonova a 1967-73 působil v Saratovském dramatickém divadle Karla Marxe, kde hrál mj. knížete Myškina v dramatizaci Dostojevského románu Idiot nebo Becketa v Anouilhově dramatu Becket. Od 1973 je členem moskevského Divadla leninského Komsomolu, na jehož scéně se představil pod režijním vedením Marka Zacharova mj. jako Lenin v Šatrovově hře Revoluční etuda - Bílí koně na červené trávě. Před film. kamerou debutoval koncem 60. let a hned ve svých prvních, vesměs hlavních rolích projevil mimořádnou schopnost přesně a věrohodně charakterizovat postavy, které jsou většinou zachyceny v mezních životních okamžicích: mladý introvertní dobrovolník Rudé armády Andrej Někrasov, který jako kameraman filmuje bojiště občanské války, ve válečném dramatu Sloužili dva kamarádi (r. J. Karelov); popravený básník a děkabrista Rylejev v historickém dramatu Hvězda kouzelného štěstí (r. V. Motyl); stranický tajemník Solomachin, na jehož zásadním postoji závisí výsledek sporu o vrácení nezaslouženě získané prémie, v publicistickém dramatu Prémie (r. S. Mikaeljan). Nejrozšířenějším typem jeho hrdinů 70. let jsou intelektuálové, ať už se jedná o muže činorodé a aktivní, ale zatížené vnitřním neklidem a pochybnostmi (Prémie, Zpětná vazba), nebo o muže pasivní, netečné, vnitřně rozpolcené a bezradné (Slovo má obhajoba, I když nejsem vinen, Cizí dopisy, Muž z plakátu). Do této kategorie lze řadit rovněž postavy "čtyřicátníků na rozcestí", kteří se ocitli v osobní, tvůrčí a citové krizi: zkrachovalý špičkový sportovec, soustružník a začínající alkoholik Igor Bragin, jemuž láska k nepříliš atraktivní knihovnici (Jevgenija Glušenková) pomůže nalézt nové hodnoty, ve smutné komedii Kouzlo lásky (r. S. Mikaeljan); egoistický architekt Sergej Makarov, snažící se svým provokativně lehkovážným a nezodpovědným jednáním uniknout před životním stereotypem, v komediálně laděné psychologické studii Lety ve snu a ve skutečnosti (r. R. Balajan); literární vědec Alexej Dmitrijev, který se během puškinovských slavností dopustí málem vraždy ze žárlivosti, v poetickém dramatu na motivy tragického úmrtí A. S. Puškina Ochraňuj mě, můj talismane (r. R. Balajan). Zvláštní kapitolu jeho kariéry tvoří spolupráce s Andrejem Tarkovským, který mu svěřil dva zcela odlišné ústřední party ve svých stěžejních dílech: umírající otec Alexej, k němuž byl předobrazem režisérův otec, básník Arsenij Tarkovskij, ve filozofující autorské zpovědi Zrcadlo; univerzitní profesor antické kultury Gorgjakov, který při své studijní návštěvě Itálie uvízne v labyrintu úvah a pocitových zážitků, v italském snímku Nostalgie. Poslední dobou ho obsazují víc zahraniční než domácí tvůrci. 2001 se pokusil o film. režii, když spolu s kameramanem Michailem Agranovičem natočil komorní melodrama na téma pozdní lásky Přijď se na mne podívat. 1977 byl vyznamenán Cenou Leninského komsomolu a 1984 získal titul národního umělce RSFSR. Byl hostem pražské přehlídky Febiofest 2000 a MFF v Karlových Varech 2001. Je ženatý s herečkou Ljudmilou Zorinovou.

Filmografie

1968 - Ščit i meč (Štíta meč - ČTV; r. Vladimir Basov); Služili dva tovarišča (Sloužili dva kamarádi; r. JevgenijKarelov);
1969 - Beloje solncepustyni (Bílé slunce pouště; r.Vladimir Motyl); Ždi meňa, Anna! (Čekej na mě, Anno!; r. Valentin Vinogradov);
1970 - Sochranivšije ogoň (Zachránci ohně;r. Jevgenij Karelov); Ja, Francisk Skorina (Já, Francisk Skaryna; r. BorisStěpanov); Rasplata (Odplata; r. Fedor Filippov);
1971 - O ljubvi (Zrodila seláska; r. Michail Bogin);
1972 -Gonščiki (Rallye Modrý průsmyk; r.Igor Maslennikov);
1974 - Gněv(Hněv; r. Nikolaj Gibu); Premija (Prémie;r. Sergej Mikaeljan); Otkrytaja kniga (Otevřená kniha; r. Vladimir Fetin);
1975 - Pod kamennym něbom (Podkamenným nebem; r. Igor Maslennikov, Knut Andersen); Zvezda plenitělnogosčasťja (Hvězda kouzelného štěstí;r. Vladimir Motyl); Čužije pisma (Cizídopisy - ČTV; r. Ilja Averbach); Zerkalo (Zrcadlo; r. Andrej Tarkovskij); Polkovnik v otstavke (Plukovník vevýslužbě; r. Igor Šešikov);
1976 -Doverije (Důvěra; r. ViktorTregubovič); Slovo dlja zaščity (Slovomá obhajoba; r. Vadim Abdrašitov); Dlinnoje, dlinnoje dělo... (Vleklý případ; r. Grigorij Aronov,Vladimir Šreděl); Sladkaja ženščina (Sladká žena; r. Vladimir Fetin); Mojdom-těatr (Můj dům je divadlo; r. Boris Jermolajev); Sentimentalnyj roman (Sentimentální román; r. IgorMaslennikov); 72 gradusa niže nulja (72 stupňů pod nulou; r. Sergej Danilin,Jevgenij Tatarskij);
1977 -Obratnaja svjaz (Zpětná vazba; r.Viktor Tregubovič);
1978 - Drama naochotě (Drama na lovu; r. EmilLoteanu); Povorot (I když nejsem vinen;r. V. Abdrašitov); Obyknovennoje utro (TV - Obyčejné ráno; r. Mark Zacharov);
1979 - Tot samyj Mjunchgauzen (TV -Týž baron Prášil; r. Mark Zacharov); Otkrytaja kniga (TV -  Otevřená kniha - ČTV; r.Viktor Titov);
1980 - My,nižepodpisavšijesja... (TV - My, níže podepsaní...; r. Taťjana Lijoznovová);
1981 - Šljapa (Klobouk; r. LeonidKvinichidze); Sobaka Baskervilej (TV - Pes baskervillský; r. Igor Maslennikov);
1982 - Vljublen po sobstvennomuželaniju (Kouzlo lásky; r. SergejMikaeljan); Poljoty vo sně i najavu (Letyve snu a ve skutečnosti; r. Roman Balajan); Dom, kotoryj postroil Svift (TV-  Dům, který postavil Swift; r. MarkZacharov);
1983 - Nostalghia (Nostalgie; r. Andrej Tarkovskij);Poceluj (TV - Polib; r. Roman Balajan);
1984 - Dva gusara (TV - Dva husaři; r. Vjačeslav Krištofovič);
1986 - Chrani meňa, moj talisman (Ochraňuj mě, můj talismane; r. RomanBalajan);
1987 - Filjor (Fízl; r. Roman Balajan); Krejcerovasonata (Kreutzerova sonáta; r.Michail Švejcer, Sofija Milkinová);
1988 - Ubiť drakona (Zabít Draka; r. MarkZacharov);
1989 - Mado, posterestante (r. Alexandre Adabachian); Az én XX. századom (Mé XX. století; r. Ildikó Enyediová);
1990 - Pasport (Pas; r. Georgij Danělija);
1991 - Kodaju (Sny o Rusku; r. Džunja Sató); Assasin of the Tsar (Atentát na cara - ČTV; r. KarenŠachnazarov);
1992 - Moi Ivan, toiAbraham (Můj Ivan, tvůj Abraham; r. Yolande Zaubermanová); La victoire desténébres (TV – Ruské příběhy: Vítězstvítemnot – ČTV; r. Igor Maslennikov);
1994 - Le flic de Moscou (TV - Policajt z Moskvy; r. Stéphane Kurcová); Mute Witness(Němý svědek - V; r. AnthonyWaller); Terra incognita (r. Jannis Typaldos);
1995 - Pervaja ljubov (První láska; r. Roman Balajan);
1996 - Rokovyje jajca (Osudová vejce - ČTV; r. Sergej Lomkin);
2000 - The Man Who Cried (Muž, kterýplakal; r. Sally Potterová);
2001 -Prichodi na meňa posmotreť (Přijď se na mne podívat; r. Oleg Jankovskij,Michail Agranovič); Patul lui Procrust (Prokrustovo lože; r. Viorica Mesinaová,Sergiu Prodan); Lubovnik (Milenec; r. Valerij Todorovskij).

Bibliografie

Týdeník Televize, 1998, č. 5,
s. 12 (rozhovor). - Kino, 1987, č. 10, s. 8-9. - Film a doba, 1987, č. 8, s.
422-427 (rozhovor). - Film a divadlo, 1985, č. 20, s. 26-27. - Film a doba,
1984, č. 2, s. 82-87. - Záběr, 1984, č. 1, s. 5. - 100+1 ZZ, 1984, č. 15, s.
36-37. - Kino, 1983, č. 24, s. 8. - Film a divadlo, 1983, č. 23, s. 12. - Kino,
1979, č. 17, s. 11. - Záběr, 1979, č. 9, s. 4. - Kino, 1976, č. 13, s. 7.