Herci a herečky: BELMONDO Jean-Paul

nar. 9. dubna 1933 - Neuilly-sur-Seine u Paříže (Francie)

Jeho otec Paul Belmondo, původem Sicilan, byl sochařem a matka se vzdala kvůli rodině malířských ambicí. Jeho starší bratr Alain se stal ředitelem produkční firmy a sestra Muriel se prosadila jako tanečnice. V mládí se věnoval spíš různým sportům, zvláště vynikal v boxu. V šestnácti letech se nakazil tuberkulózou, a když se vrátil z ročního léčebného pobytu v Cantalském pohoří, byl rozhodnutý stát se hercem. Od poč. 50 let působil v různých divadelních zájezdových souborech, ale vystupoval také v divadle Marigny. Po přípravném hereckém kurzu u Raymonda Girarda byl 1952 přijat na pařížskou Konzervatoř, kde pak čtyři roky studoval ve třídě Pierra Duxe. První výrazný jevištní úspěch zaznamenal teprve 1957 na scéně pařížského Théâtre Athenée úlohou Petruccia v Shakespearově komedii Zkrocení zlé ženy. Před film. kamerou začínal epizodními rolemi, než ho objevil mladý film. kritik a začínající filmař Jean-Luc Godard, který ho obsadil do svého krátkého snímku o rozchodu milenecké dvojice Charlotte et son jules (1958, Charlotta a její kluk). Godarda však jeho přirozený civilní projev zaujal natolik, že mu svěřil ústřední party také ve třech svých celovečerních filmech, jež patří ke stěžejním dílům nové vlny a oběma umělcům přinesly mezinárodní slávu a uznání. Aniž se musel pokoušet o hlubší psychologickou charakteristiku, nastínil své postavy sebevědomých a svobodomyslných mladíků, osaměle revoltujících proti konvencím měšťácké morálky s bezprostřední přesvědčivostí a impulzivní živelností: bývalý obchodník s auty, zloděj, vrah a sebevrah Michel Poiccard v kultovním snímku U konce s dechem; potenciální milenec Alfred v komedii o manželském trojúhelníku Žena je žena; nezaměstnaný Ferdinand Griffon, prchající se svou milenkou (Anna Karinová) před policií a dvěma gangsterskými bandami, ve volném film. zpracování románu Lionela Whitea Bláznivý Petříček. Posměšným pohledem, jaký se zračil v jeho pohublé tváří s výraznými rty a boxerským nosem, dokázal s mimickou strohostí projevovat nejen cynické pohrdání a světáckou lehkovážnost, ale vyjadřoval jím i dobrosrdečnou vychytralost, upřímnou radost a smysl pro komickou nadsázku. Ačkoliv svým zjevem nepředstavoval typ romantického krasavce, temperamentem, mužností a citlivou duší si  podmanil diváky po celém světě, ať už ztělesňoval drsné gangstery (100 000 dolarů na slunci, Borsalino, Bezva finta), neohrožené ochránce zákona (Strach nad městem, Dobrodruh, Policajt nebo rošťák, Samotář), frivolní či elegantní svůdce (Veselé velikonoce, Zvíře), vynalézavé zlodějíčky a podvodníky (Velký šéf, Bezva finta) nebo sympatické dobrodruhy (Cartouche, Manželé z roku II) ve filmech nejrůznějších žánrů a kvalit. V sérii filmů parodujících špionážní snímky (Muž z Ria, Muž z Honkongu a Muž z Acapulca) poprvé dokonale spojil svůj komediální talent s fyzickou zdatností, díky níž se nenechával zastupovat kaskadéry ani v těch nejnebezpečnějších scénách (činil tak až do pokročilého věku v mnoha dalších filmech). Ze stereotypu postav, které rozvíjel a obměňoval v rozmanitých variantách v 70. a 80. letech, se vymyká mj. úloha stárnoucího svérázného podnikatele Sama Liona, který se rozhodne zásadně změnit vlastní život tím, že se vydává za nezvěstného, a přitom tajně pomáhá své rodině, v melodramatu Cesta zhýčkaného dítěte (r. C. Lelouch). Za svůj výkon byl oceněn Césarem 1988. Na konci 80. let se vrátil na jeviště divadla Marigny, kde vytvořil pod vedením Roberta Hosseina titulní party v Sartrově přepisu Dumasovy hry Kean (1987) a v Rostandově romantické komedii Cyrano de Bergerac (1990). 1973 založil produkční společnost Cerito Films, s níž se podílel na produkci mnoha svých filmů. Projevil se i jako literární autor, napsal své paměti Trente ans et vingt-cinq films (1963, Třicet let a pětadvacet filmů) a předmluvu k výboru básní Arthura Rimbauda. 1963-66 byl prezidentem Asociace francouzských herců. 1991 obdržel z rukou ministra kultury Jacka Langa stužkou řádu Čestné legie. 1953-65 byl ženatý s tanečnicí Renée "Elodie" Constantovou, s níž má dcery Patricii (nar. 1954 - zem. 1997) a Florence (nar. 1959). 1989 se sblížil s o třicet let mladší Nathalií Thardivealovou.

Filmografie

1956 - Les copains du dimanche (Přátelé na neděli; r. Henri Aisner);
1957 - À pied, à cheval et en voiture (Pěšky, nakoni a vozem; r. Maurice Delbez);
1958 - Sois belle et tais-toi (Buď hezká a mlč; r. Marc Allégret); Les tricheurs(Podvodníci; r. Marcel Carné); Un drôle de dimanche (Podivná neděle; r. MarcAllégret);
1959 - A bout de souffle(U konce s dechem; r. Jean-LucGodard); Ein Engel auf Erden (Anděl na zemi; r. Geza von Radvanyi); A doubletour (Na dva západy - ČTV; r. ClaudeChabrol); Les 3 mousquetaires (TV - Tři mušketýři; r. Claude Barma); Classetous risques (Riziková třída; r. Claude Sautet);
1960 - Moderato cantabile (r. Peter Brook); La Française et l'amour(Francouzka a láska; r. HenriVerneuil); Les distractions (Zábavy; r. Jacques Dupont); Lettere di una novizia(Dopisy novicky; r. Alberto Lattuada); La ciociara (Horalka; r. Vittorio De Sica); La viaccia (Statek; r. Mauro Bolognini);
1961 - Une femme est une femme (Ženaje žena; r. Jean-Luc Godard); Léon Morin prêtre (Kněz Léon Morin - ČTV; r. Jean-Pierre Melville); Les amours célèbres(Slavné lásky; r. Michel Boisrond); Un coeur gros comme ça (D - Takhle velkésrdce; r. François Reichenbach); Un nommé La Rocca (Muž jménem La Rocca - ČTV; r. Jean Becker);
1962 -Cartouche (r.Philippe de Broca); Un singe en hiver (Opicev zimě - ČTV; r. Henri Verneuil); Le doulos (Práskač - ČTV; r. Jean-Pierre Melville); L'aîné des Ferchaux(Nejstarší Ferchaux; r. Jean-Pierre Melville); Il giorno più corto (Nejkratší den; r. Sergio Corbucci);
1963 - Mare matto (Šílené moře; r.Renato Castellani); Peau de banane (Banánováslupka - ČTV; r. Marcel Ophuls); Dragées au poivre (Bonbony s pepřem; r.Jacques Baratier); L'homme de Rio (Muž zRia; r. Philippe de Broca); Cent mille dollars au soleil (100 000 dolarů na slunci; r. HenriVerneuil);
1964 - Echappement libre(Záhadný kontraband; r. JeanBecker); La chasse à l'homme (Honbana muže - ČTV; r. Édouard Molinaro); Week-end à Zuydcoote (Víkend na Zuydcoote - ČTV; r. HenriVerneuil); Par un beau matin d'été (Jednoho krásného letního rána; r. JacquesDeray);
1965 - Les tribulations d'unChinois en Chine (Muž z Hongkongu;r. Philippe de Broca); Pierrot le fou (BláznivýPetříček; r. Jean-Luc Godard);
1966 - Tendre voyou (Sympatický dareba;r. Jean Becker); Paris brûle-t-il? (Hoří Paříž?; r. René Clément); Levoleur (Zloděj z Paříže - ČTV; r.Louis Malle);
1967 -Casino Royale - V (r. John Huston, KenHughes, Robert Parrish, Joe McGrath, Val Guest);
1968 -Ho! - ČTV (r.Robert Enrico); La cerveau (Velký šéf;r. Gérard Oury);
1969 - Dieu achoisi Paris (D - Bůh si vybral Paříž; r. Gilbert Prouteau, Philippe Arthuys);La sirène du Mississippi (Siréna od Mississippi; r. François Truffaut);Un homme qui me plaît (Muž, který se milíbí - ČTV; r. Claude Lelouch);
1970 - Borsalino (r. Jacques Deray); Les mariés de l'an II (Manželé z roku II; r. Jean-Paul Rappeneau);
1971 - Le casse (Kořist; r. Henri Verneuil);
1972 - Docteur Popaul (DoktorPopaul - V; r. Claude Chabrol); La scoumoune (Smůla - ČTV; r. José Giovanni); L'héritier (Dědic; r. PhilippeLabro);
1973 - Le magnifique (Muž z Acapulca; r. Philippe de Broca);
1974 - Stavisky (Stavisky - ČTV/PřípadStavisky - KTV; r. Alain Resnais); Peur sur la ville (Strach nad městem; r. Henri Verneuil);
1975 - L'incorrigible (Nenapravitelný;r. Philippe de Broca);
1976 -L'alpagueur (Likvidátor - V/Muž z hor - ČTV/Lovec hlav - ČTV; r. Philippe Labro); Le corps de mon ennemi (Tělo mého nepřítele - V; r. HenriVerneuil);
1977 - L'animal (Zvíře; r. Claude Zidi);
1978 - Flic ou voyou (Policajt nebo rošťák; r. GeorgesLautner);
1980 - Le guignolo (Kašpárek - V; r. Georges Lautner);
1981 - Le professionnel (Profesionál - ČTV; r. Georges Lautner);
1982 - L'as des as (Eso es - V; r. Gérard Oury);
1983 - Le marginal (Dobrodruh - ČTV; r. Jacques Deray);
1984 - Les morfalous (Mrchožrouti - ČTV; r. Henri Verneuil);Joyeuses Pâques (Veselé velikonoce;r. Georges Lautner);
1985 - Hold-up(Bezva finta; r. Alexandre Arcady);
1987 - Le solitaire (Samotář; r. Jacques Deray);
1988 - Ittinéraire d'un enfant gâté (Cesta zhýčkaného dítěte; r. ClaudeLelouch); Tango Bar (r. Marcos Zurigana);
1992 - L'inconnu dans la maison (Neznámýv domě - V; r. Georges Lautner);
1994 - Les cent et une nuits (Sto a jedna noc; r. Agnès Vardová);
1995 - Les misérables (Bídníci 20. století - V; r. ClaudeLelouch);
1996 - Désiré (r. BernardMurat); Belmondo, le magnifique (D - Belmondo: Skvělý; r. Patrick Chammings);
1997 - Une chance sur deux (Poloviční šance; r. Patrice Leconte);
1999 - Peut-être (Možná; r. Cédric Klapisch); Lulu (r.Philippe de Broca); Amazone (Amazonka - V; r. Philippe de Broca);
2000 - Lesacteurs (Herci; r. Bertrand Blier); L'aîné des Ferchaux (Prvorozený Ferchaux;r. Bernard Stora).

Bibliografie

ŽÁK, Jiří: … na slovíčko,
Francie. Praha, Altea 2001, s. 157-164. - DURANT, Philippe: Belmondo. Praha,
Český spisovatel 1994, 381 s. - ŠMÍDMAJER, Miloslav: Jean-Paul Belmondo. Praha,
Čs. filmový ústav 1988, 34 s. - JANOUŠEK, Jiří: Hvězdy z masa a kostí. Praha,
Práce 1979, s. 117-125. - Divadelní noviny, 2001, č. 17, s. 12 (rozhovor). - Premiere,
červen 2000, č. 3, s. 52-55. - Story, 1998, č. 43, s. 44-46. - Týdeník
Televize, 1998, č. 9, s. 16. - Story, 1997, č. 12, s. 43. - Ano, 1997, č. 1, s.
10-11. - Kinorevue, 1995, č. 8, s. 20-21. - Kinorevue, 1994, č. 19, s. 20-21. -
Naše rodina, 1992, š. 3, s. 11. - MF Dnes, 23.1.1992, s. 5. - Květy, 1992, č.
24, s. 18-19. - Kino, 1991, č. 3, s. 3 (rozhovor). - MF Dnes, 1991, č. 301, s.
5 (rozhovor). - Lidové noviny, 1991, č. 209. - 100+1 ZZ, 1989, č. 19, s. 46-47
(rozhovor). - Film a divadlo, 1988, č. 10, s. 26-27. - Rudé právo, 24.12.1987,
s. 4 (rozhovor). - Kino, 1986, č. 4-6, s. 14. - Kino, 1978, č. 26, s. 8-9. -
100+1 ZZ, 1976, č. 14, s. 42-43. - Kino, 1973, č. 1, s. 6-7. -  Svět v obrazech, 1971, č. 10. - Film a
divadlo, 1970, č. 6, s. 3-5. - Květy, 1970, č. 20, s. 44-45. - Kino, 1969, č.
2, s. 16. -  Záběr, 1968, č. 16, s. 1. -
Mladý svět, 1968, č. 10, s. 3-5. - Kino, 1966, č. 7, s. 8-9. - Divadelní a
filmové noviny, 1966, č. 18, s. 7. - Kino, 1965, č. 24, s. 11.