Warning: getimagesize(./herci/81/7_4801154854281.jpg): failed to open stream: No such file or directory in /data/web/virtuals/66295/virtual/www/domains/dvdedice.cz/inc_front_end/pages/p_detail_herec.php on line 39
Herci a herečky: HEPBURNOVÁ Katharine
DVDedice
Nákupní košík
Poloľek:16
Cena:5950,- Kč
Dokončit objednávku     
 DVD
Najlacnější DVD filmy na Slovensku Filmy na DVD od 49 Kč
PŘEPNĚTE SHOP NA CZ NEBO SK VERZI

NOVINKY

Pokud chcete být informování o aktualitách, speciálních nabídkách, slevách a novinkách

Napište prosím svůj email

KLUB DVDedice

Bezplatné klubové členství
- slevy pro registrované
- soutěľe, dárky a DVD
- pravidelné informace o novinkách a speciálních nabídkách


více informací »

DVD NOVINKY

Herci a herečky: HEPBURNOVÁ Katharine

HEPBURNOVÁ Katharine

(Katharine Houghton Hepburn)

nar. 12. května 1907 - Hartford, Connecticut (USA)

nar. 29. června 2003 - Old Saybrook, Connecticut (USA)

Je druhým ze šesti dětí význačné novoanglické rodiny; otec byl uznávaným lékařem urologem a matka, která byla původně učitelkou, se angažovala v ženském hnutí. Už od dětství tíhla k herectví. Navštěvovala West Middle School a dívčí Oxford School v Hartfordu. Vystudovala drama na exkluzivní filadelfské koleji Bryn Mawr (1924-28), kde její herecké ambice podporoval profesor literatury, který jí ve školním představení výjevů z řecké mytologie svěřil postavu Pandory. Profesionální hereckou dráhu zahájila 1928 úlohou dvorní dámy v tehdy populární hře Melchiora Lengyela a Lajose Bira Carevna, inscenované letním repertoárovým souborem Edwina H. Knopfa v Baltimore. V listopadu 1928 debutovala na Broadwayi ve hře z prostředí dívčí školy Katharine Clugstonové Za oněch dnů. Kvůli své tvrdohlavé povaze a neskrývané aroganci se často dostávala do konfliktů s divadelními producenty a režiséry. 1932 slavila velký úspěch na Broadwayi jako amazonská královna Antiope v komedii Juliana Thompsona Manžel válečnice (volně vycházející z Aristofanovy Lysistraty). Film. studio RKO jí nabídlo smlouvu a k jejímu překvapení akceptovalo její nesmyslně vysoké finanční požadavky (1500 dolarů týdně). I když se záhy prosadila i na film. plátně (především jako mladá adeptka herectví Eva Lovelaceová v adaptaci divadelní hry Zoe Akinsové Jitřní sláva a jako Jo Marchová v přepisu klasického románu Louisy May Alcottové Malé ženy), odmítala postavení film. hvězdy. Avšak díky úlohám v úspěšných filmech (výstřední bohatá dědička Susan Vanceová v crazy komedii Leopardí žena a dcera z bohaté rodiny Linda Setonová v přepisu divadelní komedie Philipa Barryho Prázdniny), v nichž byl jejím partnerem Cary Grant, se na konci 30. let zařadila mezi nejpopulárnější hollywoodské herečky. Nejlépe se uplatnila v komediálně zábavných konverzačních dramatech, kde ztělesňovala typ svobodomyslné, nekonvenční, odhodlané a energické mladé ženy, která ví, co chce a umí toho dosáhnout. Obraz moderní emancipované ženy přitom ovšem zároveň do jisté míry ironizovala, díky čemuž mu dodávala na zábavnosti i věrohodnosti. 1939 se vrátila na Broadway, kde vytvořila hlavní úlohu bohaté dědičky Tracy Lordové ve společenské komedii Philipa Barryho Příběh z Filadelfie. Svůj honorář za účinkování v této mimořádně úspěšné hře vyměnila za podíl na zisku a film. práva, která draze prodala společnosti MGM s tím, že si ponechala možnost rozhodovat o klíčových otázkách vzniku film. verze (r. G. Cukor), ve které si pro sebe zajistila hlavní roli. Vedení MGM bylo nuceno se smířit s jejím rostoucím vlivem, zvláště když snímkem Nejprve stvořil ženu odstartovala dlouholetou spolupráci s hvězdou společnosti Spencerem Tracym. Stali se jedním z nejpopulárnějších hereckých párů stříbrného plátna. Po Tracyho boku vykreslila portréty vitálních, emancipovaných žen v devíti filmech, většinou komediích o manželském životě dvou zaměstnaných lidí s konfliktními situacemi, založenými na střetnutí někdy ryze osobních, někdy profesionálních zájmů: hubatá novinářka Tess Hardingová v komedii Nejprve stvořil ženu (r. G. Cukor), vdova Christine Forrestová v dramatu podle knihy I. A. R. Wylieho Strážce ohně (r. G. Cukor), ovdovělá Jamie Rowanová v přepisu divadelní komedie Philipa Barryho Bez lásky (r. H. S. Bucquet), farmářka Lutie Cameronová v příběhu o rodině osídlenců amerického Západu Moře trávy (r. E. Kazan), manželka ctižádostivého politika Mary Matthewsová v komediálním dramatu Stav unie (r. F. Capra), advokátova manželka Amanda Bonnerová v komedii Adamovo žebro (r. G. Cukor), učitelka tělocviku a talentovaná sportovkyně Pat Pembertonová v komedii Pat a Mike (r. G. Cukor), TV pracovnice z oddělení výzkumu Bunny Watsonová v romantickém příběhu podle divadelní komedie Williama Marchanta Žena, která všechno ví (r. W. Lang), tolerantní matka v Hádej, kdo přijde na večeři (r. S. Kramer). Jejich dlouholeté intimní přátelství, které bylo veřejným tajemstvím, trvalo až do Tracyho smrti 1967. V 50. letech se úspěšně přehrála do postav staropanenských, často opuštěných žen, které přesto statečně vzdorují osudu: kousavě ironická misionářka Rose Sayerová, která je nucena prožít řadu týdnů na palubě vysloužilého parního člunu uprostřed africké divočiny s ošlehaným námořníkem (Humphrey Bogart), v dobrodružné romanci Africká královna (r. J. Huston); stárnoucí provinční učitelka Jane Hudsonová, která jako turistka prožije na cestě po Evropě v Benátkách po náhodném setkání s mladým Italem (Rossano Brazzi) krátké chvíle osobního štěstí, v romantickém příběhu podle hry Arthura Laurentise Letní opojení (r. D. Lean); osamoceně žijící farmářská dcera Lizzie Curryová, do jejíhož života vnese alespoň nakrátko jiskru citového vzplanutí sympatický podvodníček (Burt Lancaster), v adaptaci hry Richarda Nashe Obchodník s deštěm (r. J. Anthony); Eleanor Akvitánská, manželka francouzského krále Jindřicha II. (Peter O'Toole) a matka tří proti sobě intrikujících synů (Anthony Hopkins, Nigel Terry a John Castle), v historické komedii podle divadelní hry Jamese Goldmana Lev v zimě (r. A. Harvey). Poslední velkou rolí se stala milující manželka Ethel Thayerová v přepisu komorní hry Ernesta Thompsona Na Zlatém jezeře (r. M. Rydell), v níž hrála s Henrym Fondou. V 90. letech se věnovala už jen příležitostně práci pro TV a jako stará moudrá teta hlavního hrdiny (Warren Beatty) se objevila v milostném příběhu Milostná aféra (r. G. G. Caron). Ve své výjimečné herecké kariéře kromě dalších ocenění získala rekordní počet čtyř Oscarů (Jitřní sláva, Hádej, kdo přijde na večeři, Lev v zimě, Na Zlatém jezeře) a osm oscarových nominací (Alice Adamsová, Příběh z Filadelfie, Nejprve stvořil ženu, Africká královna, Letní opojení, Obchodník s deštěm, Náhle minulého léta, Cesta dlouhého dne do noci). Pravidelně se vracela na jeviště, kde si vyzkoušela na Broadwayi i na regionálních scénách (American Shakespeare Festival v connecticutském Stratfordu) např. shakespearovský repertoár: Rosalinda v Jak se vám líbí (1950), Beatrice v Kupci benátském (1957), Viola v Mnoho povyku pro nic (1960), Kleopatra v Antoniovi a Kleopatře (1960). S divadlem se rozloučila 1969 v broadwayské inscenaci muzikálu Alana Jay Lernera Coco (1969), v němž ztvárnila legendární francouzskou módní návrhářku Coco Chanel. Je autorkou vzpomínkové knížky The Making of the African Queen (1987, Natáčení Africké královny) a vlastní autobiografie Me: Stories of My Life (1991, Já: Příběhy mého života). 1928-34 byla provdána za právníka Ludlowa Ogdena Smithe.


Filmografie

1932 - A Bill of Divorcement (Rozvodová záležitost - ČTV; r. George Cukor);
1933 - Christopher Strong (Jejíposlední rekord; r. Dorothy Arznerová); Morning Glory (Jitřní sláva; r.Lowell Sherman); Little Women (Malé ženy;r. George Cukor);
1934 - Spitfire(Divoška; r. John Cromwell); The Little Minister (Malý pastor; r. RichardWallace);
1935 - Break of Hearts (Zlomená srdce; r. Philip Moeller);Alice Adams (Alice Adamsová; r.George Stevens); Sylvia Scarlett (Sylvia Scarlettová; r. George Cukor);
1936 - Mary of Scotland (Marie Stuartovna; r. John Ford); AWoman Rebels (Žena se bouří; r. Mark Sandrich);
1937 - Quality Street (V tiché uličce; r. George Stevens); StageDoor (Motýl vzlétl k záři; r.Gregory La Cava);
1938 - Bringing UpBaby (Leopardí žena; r. HowardHawks); Holiday (Prázdniny; r. George Cukor);
1940 - The Philadelphia Story (Příběh z Filadelfie - ČTV; r. George Cukor);
1942 - Woman of Year (Nejprvestvořil ženu; r. George Cukor); Keeper of the Flame (Strážce ohně; r.George Cukor);
1943 - Stage DoorCanteen (Kantýna herců; r. Frank Borzage);
1944 - Dragon Seed (Dračí sémě; r. Harold S. Bucquet);
1945 - Without Love (Bez lásky; r. Harold S. Bucquet);
1946 - Undercurrent (Spodní proudy; r.Vincente Minnelli);
1947 - The Seaof Grass (Moře trávy; r. Elia Kazan); Song of Love (Píseň lásky; r. ClarenceBrown);
1948 - State of the Union(Stav unie; r. Frank Capra);
1949 -Adam's Rib (Adamovo žebro - ČTV; r.George Cukor);
1951 - The AfricanQueen (Africká královna; r. JohnHuston);
1952 - Pat and Mike (Pat a Mike - ČTV; r. George Cukor);
1955 - Summertime (Letní opojení; r.David Lean);
1956 - The Rainmaker (Obchodník s deštěm; r. Joseph Anthony);The Iron Petticoat (Železná spodnička; r. Ralph Thomas);
1957 - Desk Set (Žena,která všechno ví - ČTV; r. Walter Lang);
1959 - Suddenly, Last Summer (Náhle minulého léta; r. Joseph L.Mankiewicz);
1962 - Long Day'sJourney Into Night (Cesta dlouhého dne do noci; r. Sidney Lumet);
1967 - Guess Who's Coming to Dinner (Hádej, kdo přijde na večeři; r. StanleyKramer);
1968 - The Lion in Winter (Lev v zimě; r. Anthony Harvey);
1969 - The Madwoman of Chaillot(Bláznivá ze Chaillot; r. Bryan Forbes);
1971 - The Trojan Women (Trójanky; r. Michalis Kakojannis);
1973 - A Delicate Balance (Křehkárovnováha; r. Tony Richardson); The Glass Menagerie (TV - Skleněný zvěřinec; r.Anthony Harvey);
1975 - Love Amongthe Ruins (TV - Láska mezi troskami; r. George Cukor);Rooster Cogburn - ČTV (r. Stuart Millar);
1977 - Olly, Olly, Oxen Free/The Great Balloon Adventure (Velkédobrodružství s balónem; r. Richard A. Colla);
1979 - The Corn Is Green (TV - Obilí je zelené; r. George Cukor);
1981 - On Golden Pond (Na Zlatém jezeře; r. Mark Rydell);
1984 - The Ultimate Solution of GraceQuigley (Konečné řešení Grace Quigleyové; r. Anthony Harvey);
1986 - Mrs. Delafield Wants to Marry(TV - Paní Delafieldová se chce vdávat; r. George Schaefer);
1988 - Laura Lansing Slept Here (TV -Laura Lansingová tady spala; r. George Schaefer);
1992 - The Man Upstairs (TV -Vánoční skrýš - ČTV; r. George Schaefer);
1994 - This Can't Be Love (TV -A co když je to láska - ČTV; r. Anthony Harvey); Love Affair (Milostná aféra - V; r. Glenn GordonCaron); One Christmas (TV -Stalo se oVánocích - ČTV; r. Tony Bill).


Bibliografie

HEPBURNOVÁ, Katharine: Já:
Příběhy mého života. Praha, Nakladatelství Daniel 1993, 350 s. - BROŽ,
Jaroslav: Katharine Hepburnová. Praha, Čs. film. ústav 1971, 24 s. - Denní
Telegraf, 10.5.1997, č. 108. - Denní Telegraf, 22.3.1997, č. 69. - Práce,
2.3.1996, č. 53, s. 9. - Denní Telegraf, 13.1.1996, č. 11. - Elle, 1995, č. 6,
s. 50-54. - Týdeník Televize, 1994, č. 45, s. 18-19. - MF Dnes (Kamera Dnes),
1993, č. 87, s. XV. - Cinema, 1993, č. 3, s. 80-81. - Kinorevue, 1993, č. 3, s.
14-15. - Práce, 1992, č. 87, s. 4. - Film a divadlo, 1992, č. 6, s. 18-19. - MF
Dnes, 1991, č. 251 (rozhovor). - 100+1 ZZ, 1991, č. 26, s. 25. - Kino, 1991, č.
13, s. 16. - Kino, 1989, č. 22-23, s. 27. - 100+1 ZZ, 1988, č. 16, s. 45-47. -
Film a divadlo, 1985, č. 2, s. 28-29. - Záběr, 1984, č. 26, s. 4. - Svobodné
slovo, 9.11.1984, s. 5. - Květy, 1975, č. 12, s. 38-39. - 100+1 ZZ, 1975, č.
20, s. 38-39. - Divadelní noviny, 1970, č. 10, s. 10. - Film a divadlo, 1969,
č. 24, s. 18-21. - Záběr, 1968, č. 10, s. 4. - Kino, 1954, č. 8, s. 124-125. -
Kinorevue, 1938, č. 50, s. 466. - Kinorevue, 1934, č. 14, s. 261.

 
optimalizace PageRank.cz $(document).ready(function(){ $("#cntw:first a[rel^='prettyPhoto']").prettyPhoto({animationSpeed:'fast',theme:'facebook',slideshow:2000, autoplay_slideshow: false}); });