Herci a herečky: GURČENKOVÁ Ljudmila Markovna

nar. 12. listopadu 1935 - Charkov, Ukrajina (SSSR)

Hudební nadání zdědila po svém otci, dělníkovi z charkovské továrny na traktory, který hrál na několik hudebních nástrojů. 1958 ukončila hereckou fakultu na moskevském VGIKu, kde studovala u Sergeje Gerasimova a Tamary Makarovové. Již jako posluchačka III. ročníku sbírala první zkušenosti před film. kamerou. Proslavila se hned svou druhou rolí zpěvačky a tanečnice Leny Krylovové, hlavní organizátorky a protagonistky novoroční karnevalové slavnosti, v hudební komedii Karnevalová noc (r. E. Rjazanov). Dlouho jí pak bylo souzeno hrát obdobný typ rozverně veselých, temperamentních dívek v hudebních komediích a film. operetách, než se v 70. letech představila ve zcela odlišné poloze - jako dramatická herečka se schopností hlubokého psychologického ponoru a přesné sociální charakterizace svých postav, kterými jsou vesměs zralé ženy zmáhané citovými i pracovními problémy (Staré zdi, Krůček k lásce, Sentimentální román, Zpětná vazba, Pět večerů), či poznamenané neblahými důsledky války (20 dnů bez války, Sibiriáda). Zklamání s rozhořčením, lásku s nenávistí, zoufalství s nadějí intenzivně prožívá také její hrdinka v lyrické komedii Milovaná žena mechanika Gavrilova (r. P. Todorovskij), rozvedená zaměstnankyně fotografického ateliéru Margarita Solovjevová, které se na svatbu nedostavil snoubenec (Sergej Šakurov). Za svůj výkon byla oceněna Zlatým drakem na MFF v Manile 1982. Neméně zdařile se zhostila úlohy nádražní servírky Věry, o jejímž milostném vztahu k vězni (Oleg Basilašvili) vypráví hořká komedie Nádraží pro dva (r. E. Rjazanov). Zlom v její umělecké kariéře inspiroval scenáristu Viktora Merežka k tomu, že pro ni napsal hlavní roli stárnoucí estrádní umělkyně Lery Gončarovové, snažící se dostat z vyjetých kolejí k vážné dramatické práci, ve vážné komedii Aplaus, aplaus (r. V. Buturlin). Popularitu jí přineslo také účinkování v TV inscenacích a hudebních pořadech, v nichž využila své pěvecké a taneční schopnosti, mj. při interpretaci vlastních písní šansonového ladění nebo písní válečných let. Od 1963 byla několik sezon členkou divadla Sovremennik a v 80. letech působila v Divadle filmového herce. Je autorkou vzpomínkové knihy Mojo vzrosloje dětstvo (1982, Moje dospělé dětství). 1969 byla jmenována zasloužilou umělkyní RSFSR a 1983 jí byl udělen titul národní umělkyně SSSR. Byla hostem MFF v Karlových Varech 1978 a 1980.

Filmografie

1956 - Doroga pravdy (Cestapravdy; r. Jakov Frid); Karnavalnaja noč (Karnevalová noc; r. Eldar Rjazanov); Serdce bjotsja vnov (Srdceznovu bije; r. Avram Room);
1958 -Děvuška s gitaroj (Děvče s kytarou;r. Alexandr Fajncimmer); Trudnoje sčasťje (Vykoupenéštěstí; r. Alexandr Stolper);
1960 - Baltijskoje něbo (Leningradské nebe;r. Vladimir Vengerov);
1961 - Romani Frančeska (Roman a Francesca; r. Vladimir Děnisenko); Čelovek niotkuda(Člověk odnikud; r. Eldar Rjazanov); Guljaščaja (Lehká holka; r. IvanKavaleridze);
1963 - Ukrotitělivelosipedov (Cyklistou proti své vůli;r. Julij Kun);
1964 - Ženitba Balzaminova(Balzaminova svatba; r. Konstantin Voinov);
1965 - Rabočij posjolok (Tovární sídliště; r. Vladimir Vengerov); Stroitsjamost (Staví se most; r. Oleg Jefremov);
1966 - Nět i da (Ano i ne; r. Arkadij Kolčatyj);
1967 - Vzorvannyj ad (Roztrhané peklo; r. Ivan Lukinskij);
1969 - Belyj vzryv (Bílý výbuch; r. Stanislav Govoruchin);
1970 - Doroga na Rjubecal (Cesta na vysněnou horu - ČTV; r. AdolfBergunker); Odin iz nas (Jeden z nás; r. Gennadij Poloka);
1971 - Korona Rossijskoj imperii, ili Snova něulovimyje (KorunaRuského impéria aneb Znovu nepolapitelní; r. Edmond Keosjan); Moj dobryj papa(Můj dobrý tatínek; r. Igor Usov); Těň (Stín; r. Naděžda Koševerovová);
1972 - Letnije sny (Letní sny; r.Vitalij Kolcov);
1973 - Dača (Kupujeme chatu; r. Konstantin Voinov);Dver bez zamka (Dveře bez zámku -ČTV; r. Adolf Bergunker); Staryje stěny (Starézdi; r. Viktor Tregubovič); Děti Vaňušina (Vaňušinovy děti; r. JevgenijTaškov);
1974 - Otkrytaja kniga(Otevřená kniha; r. Vladimir Fetin);
1975 - Šag navstreču (Krůček k lásce;r. Naum Birman); Dněvnik direktora školy (Deník ředitele školy; r. BorisFrumin);
1976 - Prestuplenije(Zločin; r. J. Taškov); Mama (Máma; r. Elisabeta Bostannová); Sentimentalnyjroman (Sentimentální román; r. IgorMaslennikov); Dvadcať dněj bez vojny (20dnů bez války; r. Alexej German); Semejnaja melodrama (Rodinné melodrama;r. Boris Frumin);
1977 -  Vtoraja popytka Viktora Krochina (Druhý pokusViktora Krochina; r. Igor Šešukov); Obratnaja svjaz (Zpětná vazba; r. Viktor Tregubovič);
1978 - Pjať večerov (Pětvečerů; r. Nikita Michalkov);
1979 - Sibiriada (Sibiriáda; r. AndrejKončalovskij); Uchoďa - uchodi (Odcházím, odejdi; r. Viktor Tregubovič);Poznavaja belyj svet (Poznávat ten náš svět; r. Kira Muratovová);
1980 - Osobo važnoje zadanije (Mimořádně důležitý úkol; r. JevgenijMatvejev);
1981 -  Iděalnyj muž (Ideální manžel - ČTV; r. Viktor Georgijev); Ljubimaja ženščinamechanika Gavrilova (Milovaná ženamechanika Gavrilova; r. Pjotr Todorovskij);
1982 - Vokzal dlja dvoich (Nádražípro dva; r. Eldar Rjazanov); Poljoty vo sně i najavu (Lety ve snu a ve skutečnosti; r. Roman Balajan); Šuročka (r. IosifChejfic);
1983 - Magistral (Hlavní trať; r. Viktor Tregubovič);Recept jejo molodosti (Recept jejího mládí; r. Jevgenij Ginzburg);
1984 - Ljubov i golubi (Láska a holubi; r. Vladimir Meňšov);Geroj jejo romana (Hrdina jejího románu; r. Jurij Gorkovenko); Prochindiada,ili Beg na mestě (Prochindiáda aneb Běh na místě; r. Viktor Tregubovič);Aplodismenty aplodismenty... (Aplaus,aplaus; r. Viktor Buturlin);
1988 - Ožog (Popálenina; r. Gennadij Glagolev);
1989 - A byl li Karotin (Byl vůbec Karotin?; r. Gennadij Poloka);
1991 - Vivat, garděmariny! (Vivat,námořní gardy!; r. Svetlana Družininovová);
1992 - Garděmariny-III (Námořní gardy III; r. Svetlana Družininovová);
1994 - Poslušaj, Fellini! (Poslouchej,Fellini!; r. Michail Švejcer, Sofia Milkinová); Prochindiada-2 (r. AlexandrKaljagin);
1997 - Staryje pesni oglavnom 2 (Staré písně o hlavních věcech 2; r. Džanik Faizijev);
2000 - Staryje kljači (Staréčarodějnice; r. Eldar Rjazanov).

Bibliografie

JURKA, Jan: Filmaři před
mikrofonem 1. Praha, Čs. filmový ústav 1989, s. 101-108 - Kino, 1985, č. 21, s.
3. - 100+1 ZZ, 1985, č. 19, s. 44-45. - Záběr, 1984, č. 2, s. 5. - Ahoj na
sobotu, 1984, č. 50, s. 5 (rozhovor). - Lidová demokracie, 9.11.1984, s. 5
(rozhovor). - Film a doba, 1981, č. 11, s. 629-632 (rozhovor). -  Kino, 1979, č. 14, s. 5. - Film a doba, 1978,
č. 10, s. 573-575. - Interpressfilm, 1974, č. 12, s. 15.