Herci a herečky: ANDERSSONOVÁ Bibi

nar. 11. listopadu 1935 - Stockholm (Švédsko)

V době, kdy její starší sestra byla již primabalerinou Královské opery, navštěvovala Dramatickou školu Gösty Terseruse a v hereckém vzdělávání pokračovala 1954-56 v divadelní škole při Královském dramatickém divadle ve Stockholmu. Od konce 40. let statovala ve filmech a 1952 se objevila v reklamním snímku na mýdlo, jehož režisérem byl Ingmar Bergman, který ji pak 1956 angažoval do Městského divadla v Malmö. Od 1959 dodnes (až na roční hostování 1962 v Městském divadle v Uppsale) je členkou stockholmského Královského dramatického divadla, na jehož jevišti se představila mj. jako Karin Mansdotterová v Strindbergově hře Erik XIV., Irina v Čechovových Třech sestrách, princ Arthur v Shakespearově Králi Janovi, Carmen v dramatu Jeana Genêta Balkón, Julie v Shakespearově Romeovi a Julii a Maggie v dramatu Arthura Millera Po pádu. Mezinárodní hvězdu z ní však učinily především Bergmanovy filmy, v nichž vytvořila podobně jako Ingrid Thulinová, Liv Ullmannová a Harriet Anderssonová plejádu postav od nevinných dívek po mladé ženy, jejichž osudy jsou zmítány citovými problémy, plynoucími buď z rodinných vztahů, či milostných kolizí: mladičká žena kočovného kejklíře Mia, která provází s dalšími členy komediantské rodiny rytíře (Max von Sydow), vracejícího se domů z křížové výpravy, v alegorii Sedmá pečeť; stopařka Sára, jež svou podobou oživuje starému profesorovi (Victor Sjöström) vzpomínky na jeho dávnou lásku, v psychologickém dramatu Lesní jahody; nechtěně těhotná Hjördis, jejíž zkušenost z pobytu na porodnické klinice ji přiměje radikálně změnit své původní rozhodnutí o potratu, v psychologickém dramatu Než se rozední (kolektivní herecká cena na MFF v Cannes 1958); ošetřovatelka Alma, mezi níž a její pacientkou - zhroucenou herečkou (Liv Ullmannová) - dochází k tajemnému vnitřnímu ztotožnění, v psychologickém dramatu Persona; hypnotizérova žena Manda Voglerová, asistující svému manželovi (Max von Sydow) v mužském přestrojení jako pomocník Aman, v dramatu z pol. 19. století Tvář; manželka váženého lékaře (Max von Sydow), jemuž je nevěrná s americkým archeologem (Elliott Gould), v dramatu milostného trojúhelníku Dotek (herecká cena BAFTA 1971). Ačkoliv se proslavila jako jedna z bergmanovských protagonistek, neméně zajímavé film. party vytvořila během 60. let pod vedením jiných významných švédských režisérů: mladá žena jménem Bibi, která zklamána svým snoubencem se vášnivě zamiluje do ženatého muže (Max von Sydow), v psychologickém dramatu Milenka (r. V. Sjöman - herecká cena na MFF v Západním Berlíně 1963); nespokojená bankéřova manželka Liz, jedna ze tří hereček (Harriet Anderssonová a Gunnel Lindblomová), které podobně jako jejich divadelní postavy z antické komedie Lysistrata se vzbouří proti nadvládě a sobectví mužů, v komedii Mladé ženy (r. M. Zetterlingová). Od pol. 60. let se uplatňuje také ve filmech evropských a hollywoodských tvůrců, kteří jí však nejčastěji obsazují do rolí skandinávských cizinek. Dodnes působí velmi aktivně na divadle ve Stockholmu; 1973 debutovala na amerických jevištích ve hře E. M. Remarqua Plný kruh a 1990 se poprvé pokusila o divadelní režii. V říjnu 1995 se zúčastnila v Praze konference o Bosně. 1960-73 byl jejím manželem režisér Kjell Grede a od 1978 byla provdána za Pera Ahlmarka.

Filmografie

1953 - Dum-Bom (Hloupý Bom; r. Nils Poppe);
1954 - Herr Arnes penningar (Penízepana Arna; r. Gustaf Molander); En natt på  Glimmingehus (Noc na zámku Glimminge; r.Torgny Wickman);
1955 -  Flickan i regnet (Dívka v dešti; r. AlfKjellin); Sommarnattens leende (Úsměvyletní noci; r. Ingmar Bergman);
1956 - Sista paret ut (Poslední pár z kola ven; r. Alf Sjöberg); Egen ingång(Soukromý vchod; r. Hasse Ekman);
1957 - Det sjunde inseglet (Sedmá pečeť;r. Ingmar Bergman); Sommarnöje sökes (Hledá se letní zábava; r. Hasse Ekman);Smultronstället (Lesní jahody; r.Ingmar Bergman);
1958 - Nära livet (Než se rozední; r. Ingmar Bergman); Duär mitt äventyr (Ty jsi můj dobrodruh; r. Stig Olin); Ansiktet (Tvář; r. Ingmar Bergman);
1959 - Den kära leken (Hra zvaná láska; r. Kenne Fant);
1960 - Bröllopsdagen (Svatební den; r.Kenne Fant); Djävulens öga (Ďáblovo oko;r. Ingmar Bergman);
1961 - Karneval(r. Lennart Olsson); Nasilje na trgu (Násilí na trhu; r. Leonardo Berkovici);Lustgården (Zahrada rozkoší; r. Alf Kjellin);
1962 - Älskarinnan (Milenka;r. Vilgot Sjöman); Kort är sommaren (Krátkéléto; r. Bjarne Henning-Jensen);
1964 - För att inte tala om alla dessa kvinnor (A co všechny ty ženy; r.Ingmar Bergman);
1965 - Juninatt(Červnová noc; r. Lars-Erik Liedholm);
1966 - Ön (Ostrov; r. Alf Sjöberg); Persona(r. Ingmar Bergman); Syskonbädd 1782 (Postel sourozenců 1782; r. VilgotSjöman); Duel at Diablo (Souboj u ElDiablo - ČTV; r. Ralph Nelson); Scusi, lei è favorevole o contrario(Promiňte, jste mi nakloněna, nebo ne?; r. Alberto Sordi);
1967 -  Le viol (Znásilnění;r. Jacques Doniol-Valcroze);
1968 -Flickorna (Mladé ženy; r. MaiZetterlingová); Svarta palmkronor (Černé koruny palem; r. Lars MagnusLindgren);
1969 - Storia di unadonna (Příběh jedné ženy; r. Leonardo Berkovici); Una estate in quattro (Létove čtyřech; r. Florestano Vancini); Taenk på et tal (Mysli na číslo; r.Palle Kjaerulff-Schmidt); En passion (Náruživost; r. Ingmar Bergman); TheKremlin Letter (Kremelský dopis; r. John Huston);
1970 - Beröringen/The Touch (Dotek - ČTV; r. Ingmar Bergman);
1971 -Čelovek s drugoj storony (Člověk z druhéstrany; r. Jurij Jegorov); O ljubvi (Zrodilase láska; r. Michail Bogin);
1973 - Scener ur ett äktenskap (Scény zmanželského života; r. Ingmar Bergman);
1974 - La rivale (Sokyně; r. Sergio Gobbi);
1975 - Il pleut sur Santiago (Pršína Santiago; r. Helvio Soto); Blondy (Blondýna; r. Sergio Gobbi);
1976 - Vårbrytning (Předjaří; r.Erland Josephson, Bibi Anderssonová, Sven Nykvist);
1977 - An Enemy of the People (Nepřítel lidu; r. George Schaefer); I Never Promised You a RoseGarden (Nikdy jsem ti nesliboval růžovou zahradu; r. Anthony Page);
1978 - L'amour en question (Láska s otazníkem; r. André Cayatte);
1979 - Twee frouwen (Dvakrát žena; r.George Sluizer); Quintet (Kvintet -ČTV; r. Robert Altman); The Concorde - Airport '79 (Concorde - Letiště 1979 - ČTV; r. David Lowell Rich); Barnförbjudet(Dětem nepřístupno; r. Marie-Louise De Geer Bergenstähleová); Marmeladupproret(Marmeládová revoluce; r. Erland Josephson);
1980 - Jag rodnar (Červenám se; r. Vilgot Sjöman);
1983 - Berget på månensbaksida (Hora na odvrácené straně Měsíce; r. Lennart Hjulström); Exposed (Bez šance - ČTV; r. James Toback);
1984 - Sista leken (Poslední hra; r.Jon Lindström);
1985 - Wallenberg: AHero's Story (TV - Wallenberg: Příběh hrdiny; r. Lamont Johnson);
1986 - Huomenna (Zítra; r. JuhaRosma); Matador (r. Pedro Almodóvar);
1987 - Babettes gaestebud (Babettina hostina; r. Gabriel Axel); Los dueñosdel silencio/Svart gryining (Vládci ticha; r. Carlos Lemos);
1988 - Fordringsägare (Věřitel; r.Keve Hjelm, Stefan Böhm, John O. Olsson); Manika, une vie plus tard (Manika, ojeden život později; r. François Villiers); The Secret of Nandy (TV - Nandyhotajemství; r. Daniel J. Suisa);
1992 - Una estación de paso (Přechodná doba; r. Gracia Querejetová);
1994 - Drømspel (Hra snů; r. Unni Straumeová); Il sogno della farfalla(Motýlí sen; r. Marco Bellocchio);
1995 - I rollerna tre (D; r. Christina Olofsonová);
1999 - Det gar aldrig som man tankt sig (r. Mans Herngren);
2000 - Ljuset håller mig sållskap(D - Světlo je mým společníkem; r. Carl-Gustaf Nykvist);
2002 - Elina som om jag intefanns (r. Klaus Haro).

Bibliografie

JANOUŠEK, Jiří: Hvězdy z masa
a kostí. Praha, Práce 1979, s. 181- 189. - Divadelní noviny, 1997, č. 1-5
(vzpomínky). - Kino, 1981, č. 24, s. 8. - Film a doba, 1977, č. 11, s. 650-651.
- 100+1 ZZ, 1976, č. 22, s. 43. - Film a divadlo, 1975, č. 25, s. 28-29. -
Kino, 1972, č. 24, s. 12-13.