Warning: getimagesize(./herci/19/7_631154853919.jpg): failed to open stream: No such file or directory in /data/web/virtuals/66295/virtual/www/domains/dvdedice.cz/inc_front_end/pages/p_detail_herec.php on line 39
Herci a herečky: ALLEN Woody
DVDedice
Nákupní košík
Poloľek:23
Cena:4211,- Kč
Dokončit objednávku     
 DVD
Najlacnější DVD filmy na Slovensku Filmy na DVD od 49 Kč
PŘEPNĚTE SHOP NA CZ NEBO SK VERZI

NOVINKY

Pokud chcete být informování o aktualitách, speciálních nabídkách, slevách a novinkách

Napište prosím svůj email

KLUB DVDedice

Bezplatné klubové členství
- slevy pro registrované
- soutěľe, dárky a DVD
- pravidelné informace o novinkách a speciálních nabídkách


více informací »

DVD NOVINKY

Herci a herečky: ALLEN Woody

ALLEN Woody

(Allan Stewart Konigsberg)

nar. 1. prosince 1935 - New York City (USA)

Vyrůstal v Brooklynu jako starší ze dvou dětí chudých židovských živnostníků. Ve škole moc neprospíval, místo učení chodil velmi často do kina, zejména na filmy s bratry Marxovými nebo cvičil na klarinet podle jazzových desek. Ještě před maturitou na Midwood High School si přivydělával psaním náborových sloganů pro reklamní firmu. Kolem 1953 začal posílat své vtipy a aforismy newyorským sloupkařům Walteru Winchelovi a Earlu Wilsonovi. To ho uspokojovalo mnohem víc než studium španělštiny, angličtiny a film. produkce na New York University, odkud byl stejně jako ze City College během prvního semestru vyloučen pro nedostatečný prospěch. Krátce pobýval v Hollywoodu, kde vymýšlel gagy a humorné skeče pro TV show Sida Caesara, Arta Carneyho a Garryho Moorea. Po návratu do New Yorku 1956 se zabýval filozofií a psal texty mj. pro Kaye Ballarda, Carola Channinga a Eda Sullivana. 1958 uzavřel smlouvu s uměleckými agenty Jackem Rollinsem a Charlesem H. Joffem (jsou jeho manažery a producenty dodnes), na jejichž radu začal poč. 60. let vystupovat se svými komickými monology, v nichž nezvykle žertoval o svém dětství, o rozpadlém manželství, o Bohu, sexu, Kafkovi a pseudointelektuálech, po nočních klubech v Greenwich Village. Čím se cítil na pódiích jistější, tím byl jím představovaný malý brýlatý a pihovatý smolař věrohodnější a populárnější. Pro film ho objevil v pol. 60. let producent Charles K. Feldman, který mu nabídl, aby svá show převedl do film. scénáře. Avšak první zkušenost s film. průmyslem, jakou zakusil při natáčení bláznivé komedie Co je nového, kočičko? (r. C. Donner), v níž si navíc zahrál po boku slavných hvězd (Peter O'Toole, Peter Sellers, Romy Schneiderová, Richard Burton a Ursula Andressová) psychiatra Victora Shakapopolise, pro něho znamenala zklamání. 1969 debutoval jako film. režisér a zároveň hlavní herecký protagonista autorskou kriminální groteskou o nešikovném lupiči Seber prachy a zmiz. V obdobně rozverném duchu situační komiky natočil v první pol. 70. let většinu svých ztřeštěných komedií, v nichž vědomě čerpal z odkazu klasiků němé grotesky a světové literatury, a kde zároveň ztělesnil nesmělé, směšné, zakomplexované a smolařské hrdiny, jimž se vymyká život zcela z rukou a jedině touha zaimponovat milovaným ženám jim dodává odvahu nevzdávat svůj zápas s nepřízní osudu: zkrachovaný americký podnikatel Fielding Mellish, který se zaplete do revolučního kvasu ve smyšlené středoamerické zemi, v anarchistické veselohře Banáni; newyorský majitel obchodu s dietními potravinami a amatérský klarinetista Miles Monroe, jenž se po běžné operaci probudí z podchlazeného stavu o dvě stě let později v totalitní společnosti, ve sci-fi grotesce Spáč; pacifisticky smýšlející ruský venkovan Boris Grušenko, z něhož se stane shodou okolností válečný hrdina, v historické frašce z dob Napoleonova tažení do Ruska Láska a smrt. Zcela výjimečně hostoval pouze jako herec v politické tragikomedii Na černé listině (r. M. Ritt), kde ztělesnil pokladního z restaurace Howarda Prince, který propůjčí své jméno pronásledovanému scenáristovi (Michael Murphy) v období maccarthyovských štvanic. Určitý zlom v jeho kariéře nastal v pol. 70. let, kdy zahájil sérii svých intimně autobiografických film. zpovědí, v nichž dostává komičnost nový rozměr; směšnost se mísí s hořkostí, stává se dojímavou a získává podtext vážnosti až tragična. Místo situačních gagů a ztřeštěného humoru klade stále větší důraz na slovní projev svých postav, na filozofující úvahy především manhattanských intelektuálů, jejichž starosti jsou všelidské: každodenní drobné frustrace, neopětovaná láska či naopak nečekaný milostný zážitek, osamělost, strach z nemoci a smrti, potěšení z pěkné knihy nebo filmu. Žárlí, hádají se, jsou si nevěrní, mají ambice i deprese. Své maléry dokážou i vtipně komentovat a zlehčovat a dělají si legraci ze snobství, nabubřelosti a frází: neurotický židovský komik Alvy Singer, vzpomínající na milostný vztah ke stejně citově nevyrovnané excentrické zpěvačce (Diane Keatonová), v ironické komedii Annie Hall (Oscary 1977 za nejlepší film, režii, původní scénář a ženský herecký výkon); rozvedený komik Isaac "Ike" Davis, který ve svých citech a lásce kolísá mezi zralou ženou (Diane Keatonová), milenkou svého ženatého přítele (Tony Roberts) a středoškolačkou (Mariel Hemingwayová), v lyrické milostné komedii Manhattan; úspěšný film. režisér Sandy Bates, který u příležitosti retrospektivní přehlídky svých filmů rekapituluje v lázeňském hotelu svůj dosavadní život a kariéru, v depresivním alegoricky laděném snímku Vzpomínky na Hvězdný prach. Duchovní spřízněnost s některými evropskými režiséry (Ingmar Bergman a Federico Fellini) a dramatiky (H. Ibsen, A. P. Čechov, W. Shakespeare), jejichž díla odkrývají nejskrytější hlubiny a zákoutí lidských duší, nezapřel W. A. zejména ve filmech, které natáčí od poč. 80. let s každoroční pravidelností a uměleckou vyrovnaností až do současnosti. Stále ho zajímají především nadčasová témata mezilidských vztahů a existenciálních, morálních a etických problémů, kdy se city s rozumem svářejí v konfliktech a vášních, citlivě reflektuje s důvtipnou nadsázkou, s psychologizujícím ponorem a nostalgickou něhou neklid moderní civilizace: romantická komedie o milostných peripetiích několika přátel během jednoho víkendu uprostřed letní přírody Sexuální komedie noci svatojánské; metaforický pseudodokument z 30. let o tajemném muži, který dokázal měnit svou osobnost podle okolností jako chameleon Zelig; komedie o uměleckém agentovi se zálibou v bizarních klientech Danny Rose z Broadwaye; satirický příběh z doby hospodářské krize o servírce, k níž promlouvá její idol z film. plátna, Purpurová růže z Káhiry; hořká komedie o osudech tří sester z newyorské umělecké rodiny a jejich manželů, rodičů, druhů a přátel Hana a její sestry (Oscary 1986 za nejlepší původní scénář, mužský herecký výkon a vedlejší ženský výkon); humorně nostalgický portrét chudé židovské rodiny z přelomu 30. a 40. let, která podlehne kouzlu rozhlasového vysílání, Zlaté časy rádia; komorní rodinné drama Září, v němž idyla venkovského domu kontrastuje s duševním utrpením jeho šesti obyvatel, kteří jsou vesměs trýzněni neopětovanou láskou; smutná komedie s kriminální zápletkou o hříšném očním lékaři a neúspěšném filmaři Zločiny a poklesky (Donatellův David 1989 za scénář); expresionisticky poetická tragikomedie o ustrašeném úředníčkovi, jenž přinucen spoluobčany pátrá v nočních ulicích po vraždícím maniakovi, Stíny a mlha; hořká komedie o rozpadu dvou manžeství Manželé a manželky; komedie s kriminální zápletkou o manželích, pokoušejících se odhalit pravou příčinu smrti své sousedky, Tajemná vražda na Manhattanu; gangsterská retrokomedie z prostředí newyorských uměleckých kruhů a mafie Výstřely na Broadwayi (Oscary 1994 za nejlepší původní scénář a ženský herecký výkon). Vydal tři sbírky povídek Getting Even (1971, Vyřídit si účty), Without Feathers (1975, Bez peří) a Side Effects (1980, Vedlejší účinky). Je autorem divadelních her Don't Drink the Water (1966, Nepij tu vodu), Play It Again, Sam (1969, Zahraj to znovu, Same), The Floating Lightbulb (1981, Blikající žárovka) a tří aktovek Death, Sex a God (1973, Smrt, Sex a Bůh). Vedle časově náročné literární a kinematografické činnosti nezanedbává ani hru na klarinet; svého pravidelného pondělního koncertování s jazzovou kapelou The Preservation Hall Jazz Band v restauraci Michael's Pub se nevzdal ani tehdy, když si měl jít převzít Oscary. 1997 mu byla za celoživotní dílo udělena cena BAFTA. 1954-59 byl ženatý se svou spolužačkou Harlene Rosenovou, 1966-69 měl za manželku herečku Louise Lasserovou. Poté, co ho opustila jeho dlouholetá životní družka Diane Keatonová, s níž vytvořil v mnoha svých filmech 70. let skvělou partnerskou dvojici, nalezl dočasně náhradu v herečce Mie Farrowové, která se stala od poč. 80. let nejen jednou z protagonistek jeho dalších třinácti filmů, ale dokonce matkou jeho jediného dítěte, syna Satchela. Jejich bouřlivý rozchod 1992 provázela soudní pře o opatrovnictví dětí a navíc Mia Farrowová obvinila W. A. ze sexuálního zneužití nezletilé dcery. Od 1991 byla jeho družkou a od prosince 1997 je manželkou Soon-Yi Previnová, adoptivní dcera Farrowové. Spolu adoptovali dceru Manzie To.


Filmografie

1965 - What's New, Pussycat? (Co je nového, kočičko? - ČTV; r. Clive Donner; + sc.);
1966 - What's Up, Tiger Lily? (A coteď, tygříku Lily?; r. Senkiči Taniguči, Woody Allen; + spol. sc.);
1967 -Casino Royale - V (r. Val Guest, John Huston, Kenneth Hughes,Robert Parrish, Joseph McGrath);
1969 - Take the Money and Run (Seber prachy azmiz - ČTV; r. Woody Allen; + spol. sc.); Don't Drink the Water (Nepij tuvodu; r. Howard Morris; pouze námět);
1971 - Bananas (Banáni - ČTV; r.Woody Allen; + spol. sc.);
1972 -Play It Again, Sam (Zahraj to znovu,Same - ČTV; r. Herbert Ross; + námět, sc.); Everything You Always Wanted toKnow About Sex But Were Afraid to Ask (Všechno,co jste kdy chtěli vědět o sexu [ale báli jste se zeptat]; r. Woody Allen;+ sc.);
1973 - Sleeper (Spáč - ČTV; r. Woody Allen; + spol.sc.);
1975 - Love and Death (Láska a smrt - ČTV; r. Woody Allen; +sc.);
1976 - The Front (Na černé listině; r. Martin Ritt);
1977 - Annie Hall (r. Woody Allen; + spol. sc.);
1978 - Interiors (Interiéry - ČTV; r. Woody Allen; pouze r., sc.);
1979 -Manhattan - ČTV (r. WoodyAllen; + spol. sc.);
1980 - To WoodyAllen from Europe with Love (D - Woody Allenovi z Evropy s láskou; r. AndréDelvaux); Stardust Memories (Vzpomínky na Hvězdný prach; r. Woody Allen; +sc.);
1982 - A Midsummer Night's SexComedy (Sexuální komedie noci svatojánské - V/Erotická komedie noci svatojánské - ČTV; r. Woody Allen; + sc.);
1983 -Zelig - ČTV (r. Woody Allen; +sc.);
1984 - Broadway Danny Rose (Danny Rose z Broadwaye - V; r. WoodyAllen; + sc.);
1985 - The PurpleRose of Cairo (Purpurová růže z Káhiry;r. Woody Allen; pouze r., sc.);
1986 - Hannah and Her Sisters (Hana a jejísestry; r. Woody Allen; + sc.);
1987 - Radio Days (Zlaté časy rádia -ČTV; r. Woody Allen; pouze r., sc., hlas); King Lear (Král Lear; r. Jean-LucGodard); September (Září; r. WoodyAllen; pouze r., sc.);
1988 -Another Woman (Jiná žena - ČTV; r.Woody Allen; pouze r., sc.);
1989 -New York Stories (Povídky z New Yorku - ČTV; r. Woody Allen, Martin Scorsese, Francis Ford Coppola; + sc.); Crimesand Misdemeanors (Zločiny a poklesky;r. Woody Allen; + sc.);
1990 -Alice - ČTV (r. Woody Allen; pouze r.,sc.);
1991 - Scenes from a Mall (Taková normální láska - V; r. PaulMazursky); Shadows and Fog (Stíny a mlha;r. Woody Allen; + sc.);
1992 -Husbands and Wives (Manželé a manželky;r. Woody Allen; + sc.);
1993 -Manhattan Murder Mystery (Tajemná vraždana Manhattanu; r. Woody Allen; + sc.);
1994 - Bullets Over Broadway (Výstřelyna Broadwayi; r. Woody Allen; pouze r., sc.); Don't Drink the Water (TV -Nepij tu vodu; r. Woody Allen; + námět, sc.);
1995 - Mighty Aphrodite (MocnáAfrodíté; r. Woody Allen; + námět, sc.);
1996 - Everyone Says I Love You (Všichni říkají: Miluji tě; r. Woody Allen; + námět, sc.);
1997 - Deconstructing Harry (Pozor na Harryho!; r. Woody Allen; +sc.); The Sunshine Boys (TV -Klauni - ČTV/Zlatí hoši - KTV; r. JohnErman); Wild Man Blues (D - Divoký bluesman; r. Barbara Koppleová);
1998 - The Impostors (Podvodníci; r.Stanley Tucci); Celebrity (r. WoodyAllen; pouze r., sc.); Antz (A -AntZ -MravenecZ; r. Eric Darnell, Tim Johnson; pouze hlas);
1999 - Sweet and Lowdown (Sladkýničema; r. Woody Allen; + sc.);
2000 - Picking Up the Pieces (Řezník, kněz aprostitutka - V; r. Alfonso Arau); Company Man (r. Douglas McGrath, PeterAskin); Ljuset håller mig sållskap (D - Světlo je mým společníkem;r. Carl-Gustaf Nykvist); Small Time Crooks (Darebáčci; r. Woody Allen; + sc.); Stanley Kubrick: A Life inPictures (D - Stanley Kubrick: Živots filmem - V; r. Jan Harlan);
2001 - The Curse of the Jade Scorpion (Prokletížlutozeleného škorpióna; r. Woody Allen; + sc.);
2002 - Hollywood Ending(r. Woody Allen; + sc.);
2003 -Anything Else (Cokoliv; r. WoodyAllen; + sc.).


Bibliografie

ALLEN, Woody: Vyřídit si účty.
Praha, Argo 1997, 92 s. - ALLEN, Woody: Vedleší účinky. Praha, Argo 1996, 104
s. - ALLEN, Woody: Bez peří. Praha, Argo 1995, 95 s. - ALLEN, Woody: Vedlejší
příznaky. Praha, Odeon 1985, 184 s. - BJÖRKMAN, Stig: Woody o Allenovi.
Praha-Litomyšl, Paseka 1996, 254 s. - CARROLL, Tim: Woody Allen a jeho ženy.
Brno, Jota 1994, 350 s. - ŽANTOVSKÝ, Michael: Woody Allen. Praha, Čs. filmový
ústav 1990, 184 s. - FIKEJZ, Miloš: Směšné lásky Woodyho Allena. Praha, J-klub
1988, 72 s. - MÜLLEROVÁ, Alena: Woody Allen rád píše (diplomová práce). Praha,
FAMU 1983, 84 s. - Premiere, leden 2001, č. 1, s. 44-51. -  Cinema, 2000, č. 12, s. 68-73. - Satelit,
2000, č. 21, s. 58 (rozhovor). - Satelit, 1999, č. 16, s. 58-59 (rozhovor). -
Film Jam, 1998, č. 9, s. 34-35. - Xantypa, 1996, č. 5, s. 60-65. -
Cosmopolitan, listopad 1995, s. 96-99, 108. - Kinorevue, 1994, č. 2, s. 28-29
(rozhovor). - 100+1 ZZ, 1994, č. 26, s. 46-47. - Film Fan, březen 1993, č. 27,
s. 32-33. - Kino, 1992, č. 20, s. 15. - Cinema, 1992, č. 9, s. 38-40. -
Playboy, únor 1992, s. 72-74, 125-126. - MF Dnes (Kamera dnes), 30.1.1992, s.
5. - Kino, 1991, č. 23, s. 12-13. - Kino, 1991, č. 11-12, s. 9. -  Kino, 1991, č. 7, s. 6-7. - Reflex, 1991, č.
22, s. 16-17. - Film a doba, 1990, č. 2, s. 88-92. - Kino, 1988, č. 6, s. 14,
16. - Film a divadlo, 1986, č. 4, s. 26. - Interpressfilm, 1986, č. 3, s. 79-82
(rozhovor). - Interpressfilm, 1986, č. 5, s. 35-41 (rozhovor). - 100+1 ZZ, 1986,
č. 26, s. 44-47. - Květy, 1986, č. 23, s. 13. - Světová literatura, 1983, č. 6,
s. 12-24 (povídky). - Interpressfilm, 1984, č. 12, s. 65-68 (rozhovor). -
Interpressfilm, 1982, č. 2, s. 77-85 (rozhovor). - Kino, 1980, č. 6, s. 14. -
Světová literatura, 1980, č. 4, s. 221-229. - Interpressfilm, 1980, č. 9, s.
51-58 (rozhovor). - Interpressfilm, 1979, č. 11, s. 75-81 (rozhovor). - Film a
doba, 1978, č. 3, s. 169-170. - Film a doba, 1978, č. 12, s. 712-713. -  Interpressfilm, 1978, č. 6, s. 84-87.

 
optimalizace PageRank.cz $(document).ready(function(){ $("#cntw:first a[rel^='prettyPhoto']").prettyPhoto({animationSpeed:'fast',theme:'facebook',slideshow:2000, autoplay_slideshow: false}); });