Herci a herečky: AIMÉOVÁ Anouk

(AIMÉE)

(Françoise Sorya Dreyfus)

nar. 27. dubna 1932 - Paříž (Francie)

Je dcerou herců Henriho Dreyfuse (vystupoval však pod uměleckým jménem Henri Murray) a Geneviève Saroyové. Studovala balet v marseilleské opeře a hereckou průpravu absolvovala v Londýně a pak v kurzech Reného Simona. Před film. kamerou debutovala jako čtrnáctiletá pod jménem Anouk, tak se také jmenovala její postava naivní dívky ve filmu Dům pod mořem (r. H. Calef). Výrazně na sebe upozornila hlavní rolí dcery fašistického soudce, o jejíž nešťastné lásce vypráví moderní variace Shakespearovy tragédie Milenci z Verony (r. A. Cayatte). Umělecký pseudonym Anouk Aimée pro ni vymysleli režisér Marcel Carné a básník Jacques Prévert, s nimiž natáčela předtím film La fleur de l'âge (1947, Květ doby), který však nebyl z finančních důvodů dokončen. Na divadle se představila ve hře Jeana Cocteaua Lidský hlas a účinkovala v pařížském literárním kabaretu Rose rouge, jehož uměleckým ředitelem byl její manžel Nikos Papatakis. Díky svým křehkým půvabům a citlivému projevu s lehkým nádechem smutku, nostalgie a stesku se stala během 50. a 60. let vyhledávanou představitelkou žen, v jejichž osudech je cosi tajemného, nalomeného, ale zároveň podmanivě krásného. Vedle francouzských tvůrců o ni projevovali stále častěji zájem také zahraniční režiséři, zejména italští. Jako bohatá a unuděná Maddalena, hledající rozptýlení v milostných avantýrách, se objevila ve slavném film. dramatu Sladký život Federica Felliniho, který jí pak svěřil i úlohu citově strádající manželky záletného režiséra (Marcello Mastroianni) v ironické komedii 8 1/2. Mezinárodní popularitu, Zlatý glóbus 1966, cenu BAFTA 1967 a nominaci na Oscara 1966 získala díky melodramatu Muž a žena (r. C. Lelouch), v němž ztělesnila film. skriptku Anne Gauthierovou, vdovu po kaskadérovi, která naváže milostný poměr s ovdovělým automobilovým závodníkem (Jean-Louis Trintignant). Po sedmileté odmlce, kdy se věnovala pouze rodině, pokračovala A. A. od pol. 70. let ve své umělecké kariéře. Její návrat před kameru proběhl bez problémů, neboť se dokázala vyrovnat s přibývajícími léty a přitom si zachovala šarm zralé ženy. Neztratila také nic ze svých hereckých kvalit, o čemž svědčí mj. její výkon v psychologickém dramatu Skok do prázdna (r. M. Bellocchio). Úloha duševně choré Marty, která sdílí společnou domácnost se svým neurotickým bratrem-soudcem (Michel Piccoli), jí vynesla cenu na MFF v Cannes 1980. Všechna její čtyři manželství se rozpadla; 1949-50 byla provdána za Édouarda Zimmermanna, 1951-54 za režiséra Nikose Papatakise, 1966-69 za herce a šansoniéra Pierra Barouha a 1970-78 byl jejím manželem britský herec Albert Finney.

Filmografie

1946 - La maison sous la mer (Dům pod mořem; r. HenriCalef);
1948 - Les amants de Vérone(Milenci z Verony - ČTV; r. AndréCayatte);
1950 - The GoldenSalamander (Zlatý salamandr; r. Ronald Neame);
1951 - Noche de tormenta (Bouřlivá noc; r. Jaime de Mayora);
1952 - Les crimes de l'amour (Zločinylásky; r. Alexandre Astruc, Maurice Clavel, Maurice Barry);
1953 - The Man Who Watched the Trains Go By (Muž, který sledovalodjezdy vlaků; r. Harold French);
1955 - Forever My Heart (TV - Navždy, můj drahý; r. Patrick Knowles); ContrabandSpain (Španělský kontraband; r. Lawrence Huntington); Les mauvaises recontres (Špatnéznámosti; r. Alexandre Astruc);
1956 - Ich suche Dich (Hledám tě; r. O. W. Fischer); Nina (r. Rudolf Jugert);Stresemann (r. Alfred Braun);
1957 -Tous peuvent me tuer (Neznámý v pozadí;r. Henri Decoin); Pot-bouille (Podpokličkou; r. Julien Duvivier); Montparnasse 19 (r. Jacques Becker);
1958 - La tête contre les murs (Hlavou proti zdem; r. Georges Franju);
1959 - The Journey (Cesta; r. AnatoleLitvak); Les dragueurs (Bagristé; r. Jean-Pierre Mocky);
1960 - La dolce vita (Sladkýživot; r. Federico Fellini); Le farceur (Šprýmař - ČTV; r. Philippe de Broca); Lola (r. Jacques Demy); QuaiNotre-Dame (Nábřeží Notre-Dame; r. Jacques Berthier);
1961 - L'imprevisto (Nepředvídané; r. Alberto Lattuada); Ilgiudizio universale (Poslední soud;r. Vittorio De Sica); Sodoma e Gomorra (Sodoma a Gomora; r. Robert Aldrich,Sergio Leone);
1962 - Il giorno piùcorto (Nejkratší den; r. SergioCorbucci); Les grands chemins (Velké cesty; r. Christian Marquand); Otto emezzo (8 1/2; r. Federico Fellini);
1963 -Liola (r. Alessandro Blasetti); Il successo (Úspěch; r. MauroMorassi); Il terrorista (Terorista; r. Gianfranco De Bosio);
1964 - Le voci bianche (Bílé hlasy; r.Pasquale Festa Campanile); La fuga (Útěk; r. Paolo Spinola);
1965 - Il morbidone (Měkkota; r.Massimo Franciosa);
1966 - Lestagioni del nostro amore (Doba našílásky; r. Florestano Vancini); Lo scandalo (Skandál; r. Anna Gobbiová); Unhomme et une femme (Muž a žena; r.Claude Lelouch);
1967 - Un soir, untrain (Jeden večer, jeden vlak; r.André Delvaux);
1968 - The ModelShop (Obchod s modelkami; r. Jacques Demy);
1969 - The Appointment (Schůzka; r. Sidney Lumet); Justine (r. GeorgeCukor);
1976 - Si c'était àrefaire (Začínat znovu - ČTV; r.Claude Lelouch);
1978 - Mon premieramour (Moje první láska; r. Élie Chouraqui; + spol. prod.);
1979 - Salto nel vuoto (Skok do prázdna; r. Marco Bellocchio);
1980 - Une page d'amour (TV - Jednastrana lásky; r. Élie Chouraqui);
1981 - La tragedia di un uomo ridicolo (Tragédie směšného člověka; r. BernardoBertolucci); Qu'est-ce qui fait courir David? (Co nutí Davida utíkat?; r. ÉlieChouraqui);
1982 - Il generaledell'armata morta (Generál mrtvé armády; r. Luciano Tovoli);
1983 - Benvenuta (r. André Delvaux);
1984 - Viva la vie (Ať žije život; r.Claude Lelouch); Success Is the Best Revenge (Úspěch je nejlepší pomsta; r.Jerzy Skolimowski);
1986 - Flagrantdésir (Zjevná touha; r. Claude Faraldo); Un homme et une femme: vingt ans déjà  (Muž ažena po dvaceti letech; r. Claude Lelouch);
1988 - Arrivederci e grazie (Nashledanou a díky; r. GiorgioCapitani); La table tournante (A - Otáčivý stůl; r. Paul Grimault; pouze hlas);
1991 - L'amour Maudit de Leisenbohg(TV -Lásky barona Leisenbohga -ČTV; r. Édouard Molinaro);
1992 -Ruptures (Roztržky; r. Christine Cittiová); Des voix dans le jardin (Hlasy vzahradě; r. Pierre Boutron);
1993 -Les marmottes (Svišti - ČTV; r. ÉlieChouraqui);
1994 - Ready to Wear/Prêt-à-porter(Pret-a-porter; r. Robert Altman);Les cent et une nuits (Sto a jedna noc; r. Agnès Vardová);
1995 - Dis-moi oui... (Řekni mi své ano - ČTV; r. AlexandreArcady); Les menteurs (Lháři; r. Élie Chouraqui);
1996 - Hommes femmes: mode d'emploi (Muži, ženy: návod k použití;r. Claude Lelouch);
1997 - Salomon(TV -Bible - Starý zákon: Šalomoun - ČTV; r. Roger Young);
1998 - L.A.Without a Map (Los Angeles bez tváře; r. Mika Kaurismäki);
1999 - 1999 Madeleine (r. Laurent Bouhnik); Une pour toutes (Jednapro všechny; r. Claude Lelouch);
2000 - Victoire, ou la douleur des femmes (TV - Vítězství aneb Bolest žen; r. NadineTrintignantová);
2001 - Festival inCannes (Festival v Cannes - KTV;r. Henry Jaglom); L'île bleue (TV - Modrý ostrov; r. Nadine Trintignantová);
2002 - Napoléon (TV; Yves Simoneau);
2003 - La petite prairie aux bouleaux (Malálouka s břízami; r. Marceline Loridan-Ivensová).

Bibliografie

Kino, 1990, č. 1, s. 11. -
Express, 1991, č. 37, s. 23. - 100+1 ZZ, 1986, č. 20, s. 42. - Záběr, 1969, č.
4, s. 1. - Film a divadlo, 1968, č. 9, s. 15. - Kino, 1967, č. 1, s. 16. -
Magazín Kina 1967, s. 118.