HUDBA: Opuštěný palác a jiné židovské pohádky (Leo Pavlát, Vida Neuwirthová)

Jak by jedna z nejstarších kultur - židovská - neměla své pohádky. A krásné pohádky. Vyprávějí o touze hrát si, vytvářet strhující příběhy, malovat bezbřehou fantazií pestré obrázky, bát se o osud svých postav - ostatně stejně jako všechny pohádky. Ty židovské však mají něco navíc. Touhu rozprášeného národa neztratit příběhy, které ho stmelují. Boj o zachování tradic, symbolů, společného myšlení. I zde vystupují čarodějnice, obři, démoni, princezny, králové i malé, chytré a šikovné děti. Samozřejmě mluvíme o krásných dětských příbězích plných fantazie, ale současně nacházíme i trochu smutku, naděje a hlavně síly, která umožnila všem židovským příběhům překonat tisíce kilometrů svých cest i tisíciletí uběhlého času a stát se, stejně jako jejich nositelé, nesmrtelnými.