HUDBA: The Best Of (Slidepack)

Hello, I'm Johnny Cash, pronesl tahle legendarni větu, kterou zahajoval všechny sve koncerty. Bez tehle ritualni zdravice se prostě neobešlo ani jedno jeho vystoupeni a s chuti se tak představoval i v soukromi. Hlas hluboce zaduněl, jako kdyby slova doloval až odněkud z paty. Stal ve dveřich apartma pražskeho hotelu InterContinental, v černe košili, černych kalhotach a vysokych koženych botach, pevnym stiskem mi drtil pravačku a zval nas dal. Tedy fotografa Andreje Šťastneho a mně. Countryovy velikan, a dost možna největši hvězda tohoto (a nejen tohoto) hudebniho žanru, nam pak věnoval nasledujici hodinu sveho času. Psal se rok 1978 a Cash zamiřil se svym rodinnym podnikem do Prahy. Jako vitane zjeveni. V době, kdy u nas velke světove vězdy prakticky nekoncertovaly, vystoupil ve dnech 10. a 11. dubna ve Sportovni hale na Vystavišti. Vysněny dvoustrankovy rozhovor pak vyšel v tydeniku Květy. Kytarista, skladatel a zpěvak Johnny Cash se narodil 26. unora 1932 v Kingslandu (Arkansas) a zemřel na komplikace spojene dlouhodobě s onemocněnim cukrovkou 12. zaři 2003 v Nashvillu (Tennessee). Nedlouho pote, co na věčnost odešla jeho manželka June Carter-Cash, ktera byla o tři roky starši (zesnula 15. května 2003 po složite operaci srdce). Johnnyho Cashe, jemuž se často přezdivalo podle hitu z roku 1971 Muž v černem (Man in Black), jsme viděli tvaři v tvař na podiu, kde po jeho boku nechyběla manželka June ze slavne countryove rodiny Carterovych, dcera Rosanne, ani tehdy osmilety syn John. Zpivajici autor, ktery je synonymem pro country music, uvedl během sve hvězdne kariery ve znamost bezmala sto padesat countryovych hitů, z nichž jsou vedle Walk The Line a Ring Of Fire u nas nejznamějši pisně The Matador, I Got Stripes, A Boy Named Sue, Folsom Prison Blues, What Is Truth, zminěny Man In Black či manželska dueta Jackson a If I Were A Carpenter. Cash ani s přibyvajicim věkem neztracel chuť experimentovat, ba pravě naopak. Už v roce 1969 hostoval na countryrockovem albu Boba Dylana Nashville Skyline, ale v devadesatych letech se překvapivě představil s irskou superskupinou U2 (piseň One), na albu Unchained s nim hral Tom Petty a jeho skupina Heartbreakers, pozoruhodne byly rovněž jeho inspirativni vylety do zpěvniku rockovych kapel jako Nine Inch Nails (Hurt) či Depeche Mode (Personal Jesus). Dokonale tim naplnil slova, ktera mi řekl před oněmi dvaatřiceti lety. Na otazku, jak by defi noval country music, totiž odpověděl: Country? To je jakakoliv dobra hudba! Životopisne fi lmove drama Walk The Line z roku 2005 v režii Jamese Mongolda ziskalo na 63. ceremonialu fi lmovych a televiznich cen tři Zlate globy. Film, ktery mapuje nesnadnou a pořadně zašmodrchanou Cashovu životni i uměleckou drahu, triumfoval v kategorii Nejlepši fi lm/komedie či muzikal, herečka Reese Witherspoon (29) ziskala v teto kategorii trofej pro nejlepši herečku (představuje Cashovu manželku) a portorikansky rodak Joaquin Phoenix (31), coby Johnny Cash, převzal Zlaty globus pro nejlepšiho herce. Z pěti nominaci na Oscara se pak nasledně podařilo proměnit jednu Oscara ziskala Reese Witherspoon jako nejlepši herečka v hlavni roli. Johnny Cash nahral už v roce 1955 sve prvni snimky pro dnes kultovni memphiskou značku Sun Records, kde pod dohledem majitele Sama Phillipse začinali take třeba Elvis Presley či Carl Perkins. Singl s pisničkami Cry, Cry, Cry a Hey Porter současně znamenal Cashův gramofonovy debut. Hlavnim městem country muziky tehdy bylo a dodnes je Nashville, zavzpominal Cash s odstupem let. V žadne nahravce z Nashvillu nechyběly sladkobolne havajske kytary a housličky, což mi pořadně lezlo na nervy. Proto jsem nic takoveho ve studiu Sun nepoužival. Moje pisničky sice nebyly rokenrolove, ty nahraval ve stejnem studiu Elvis se Scottym Moorem, nebo Carl Perkins, ale bylo to přece jen hodně jine než tehdejši uslzena country. Zda se, že jsem už tehdy vytvořil vlastni hudebni styl. Singl se tehdy dostal na 14. misto countryove hitparady, což byl pro neznameho zpěvaka a jeho skupinu Tennessee Two obrovsky uspěch. Druha deska Folsom Prison Blues (1956) už vstoupila do Top 5 a nasledujici singl I Walk the Line už nekompromisně zamiřil na prvni misto. Zůstal tam dlouhych šest tydnů a co vic. Vykročil z hajemstvi country music a na podzim roku 1957 doputoval až na 17. misto celoamericke hitparady časopisu Billboard. Žanrove hitparady jsou jedna věc, ale celoamericky žebřiček je uplně jine kafe. O Cashovi najednou začala vědět cela Amerika, nejen přiznivci country! Vždycky jsem měl rad černošske gospely a rhythm and blues, po večerech jsem na mexickych rozhlasovych stanicich, ktere byly slyšet přes hranici, poslouchal country, prozradil Cash o inspiračnich kořenech sve hudby. Spousta rokenrolovych muzikantů a zpěvaků padesatych let se nechala ovlivnit tim samym, ale nedošli až do konce. Ja se o to snažim cely život. Neni divu, že pravě nahravka Walk the Line, ktera znamenala defi nitivni průlom v jeho karieře a vystup na hudebni Olymp, dala nazev jeho životopisnem fi lmu. Johnny Cash na něm sice zpočatku spolupracoval, ale jeho konečne podoby se už nedožil.